Zdeňka Králová je rodačka ze Strakonic. Chodila tam do základní školy, vdala se a narodily se jí zde obě dcery. Dětství prožila na vesnici u Strakonic, odkud pak dojížděla do ekonomické školy v Písku. Po jejím absolutoriu dostala umístěnku do ČSAD České Budějovice. V podniku nakonec působila až do odchodu do důchodu a prošla několika závody. „Pár let před penzí jsme museli zvládat už i začínající práci na počítači,“ vzpomíná.

S rodinou se vidí díky technologiím

V roce 1980 se rodina přestěhovala do Písku, kde Zdeňka Králová žije dodnes. S městem ji pojí nejen historie, ale i rodina. Bydlí zde mladší dcera se svými dvěma syny. Starší vnuk už odmaturoval, mladší studuje střední školu. „Oba jsou moc šikovní, všestranní a rádi sportují,“ říká babička hrdě. Starší dcera s rodinou žije na druhém konci světa. Tam dělá paní Zdeňce radost vnučka – talentovaná a hudebně nadaná. „V orchestru hraje první housle a ve škole i na pozoun. Díky technologiím se vidíme, kdykoliv chceme,“ dodává.

Vždycky se ráda vrací domů z cest

Důchod otevřel paní Zdeňce nové možnosti. Plně se věnuje babičkovství, tráví čas s rodinou, ale zároveň hledá cesty, jak svůj život obohatit. Ráda odpočívá v přírodě, luští křížovky nebo cestuje. Její první zahraniční cesta vedla v roce 1963 do Polska. „Dnes je to úsměvné, ale tehdy bylo potřeba mít k takové cestě různá potvrzení,“ popisuje. Nejvzdálenějším místem, kam se podívala, byla Austrálie. „Poznala jsem jinou faunu, flóru i způsob života. Ale ať jsem kdekoliv, vždycky se ráda vracím domů,“ říká.
Ani v penzi nezahálí. Přihlásila se do celé řady aktivit pro seniory. Podporovala ji rodina, věděla, že je akční a ráda se učí novým věcem. Absolvovala Univerzitu třetího věku fakulty zdravotně sociální Jihočeské univerzity, a to hned ve dvou oborech. „Studium nebylo jen o znalostech, ale i o přátelstvích, která trvají dodnes,“ dodává. Navštěvovala také kurzy počítačové gramotnosti a angličtiny.
Zapsala se i do aktivizace v Městském středisku sociálních služeb a zapojila se do vzdělávacích programů Základní umělecké školy Otakara Ševčíka. V Akademii umění a kultury pro seniory studovala výtvarný a literárně-dramatický obor. Výsledky její tvorby bylo možné vidět na výstavách v Písku i Prachaticích.

Babičkou i pro jiné

Babičkovství pojala ještě šířeji. Několik let byla „babičkou“ i pro jednu třídu Křesťanské mateřské školky, kam spolu s kamarádkou docházela. „S dětmi jsme třeba pekly perníčky na Vánoce a společně obohacovaly jejich program,“ vzpomíná.
Zdeňka Králová se stále účastní různých akcí pro seniory. Zvlášť pyšná je na kvízové soutěže, kde s družstvem Královský Písek pravidelně dosahuje výborných výsledků. Do budoucna má jediné přání: aby jí sloužilo zdraví a trochu štěstí bylo k tomu. „Pak se dá s pokorou radovat z každého nového dne,“ říká. A mladým vzkazuje: „Nebojte se nezdarů, ty jsou součástí života. Užívejte v životě každou chvíli, protože čas se zastavit nedá.“
-pr-