26 zápasů, 26 výher, skóre 148:16 – to je neuvěřitelná bilance. Věřil jste už na začátku sezony, že tým může dojít takhle daleko bez jediné ztráty?

Věřil jsem, že se nám podaří postoupit, ale že to bude bez ztráty jediného bodu, s tím asi nikdo před sezonou nepočítal. Cíl byl jasný, a to postoupit. A že se nám to povedlo takovým způsobem, to byla taková třešnička na dortu.

Bylo v některém utkání blízko ke ztrátě bodů? Vzpomínáte si na momenty, kdy šlo opravdu do tuhého?

Nejblíž ke ztrátě bodů jsme byli při domácím zápase s Osekem, kdy jsme dotahovali ztrátu 1:2. Vítězný gól na 3:2 jsme dali až v 90. minutě.

Vstřelil jste neuvěřitelných 48 gólů. Máte mezi nimi nějaký, na který budete vzpomínat nejvíc? A naopak – padl nějaký opravdu kuriózní, třeba s pomocí odrazu?

Myslím, že se mi podařilo dát pár pěkných gólů. Úplně konkrétní nemám, ale kdybych měl jeden vyzdvihnout, tak asi ten, kdy jsem prošel kolem vápna přes čtyři až pět hráčů.

Byl v týmu někdo, kdo vám na góly často nahrával? Nebo padaly branky spíš ze samostatných akcí?

Řekl bych, že nejvíce asistencí mám od Wafiho (Martin Ráž – poznámka redakce). Ten má v Bělčicích tradičně nejlepší statistiky, co se týče právě asistencí.

Před sezonou jste se vrátil z Oseku, kde jste působil v nejvyšší krajské soutěži. Co vás vedlo zpátky do Bělčic? A byl návrat do známého prostředí impulsem i pro střeleckou formu?

Už nějakou dobu jsem přemýšlel o změně a cítil jsem, že nastal správný čas na návrat do Bělčic. Chuť vrátit Bělčice tam, kam patří, určitě hrála roli. A prostředí, které dobře znám, mi určitě pomohlo i po fotbalové stránce.

Zaznamenali jste, že se žádnému jinému týmu v republice letos nepovedlo vyhrát všechna utkání? Co pro vás takový primát znamená?

Samozřejmě nás to potěšilo, ale hlavní byl pro nás splněný cíl – postup. Tohle je krásný bonus navíc. Je to odměna za to, že kluci k tomu přistoupili zodpovědně a každý udělal maximum, aby se to povedlo.

Jak jste slavili návrat do krajské I. B třídy? Měli jste něco speciálního nachystáno? Proběhla nějaká týmová akce nebo netradiční oslavy?

Slavilo se postupně asi třikrát. Nejvíce ale při posledním zápase, kdy vypukla dokopná. Jeli jsme městem na tatře, alkohol tekl proudem a všichni jsme si to pořádně užili.

Teď vás čeká krajská I. B třída. Cítíte, že tým má sílu prosadit se i o úroveň výš?

Věřím, že určitě ano. Do týmu pomalu zapracováváme mladé kluky, kteří postupně nahradí starší hráče – ti každý rok říkají, že už hrají poslední sezonu. Pokud se nám vyhnou zranění, věřím, že se nám bude dařit i v I. B třídě.

Původně jste byli nalosováni do skupiny C, nakonec ale budete hrát ve skupině B, kde jsou ostatní okresní celky, třeba nedaleká Blatná. Je pro vás tahle změna výhodou?

Určitě je to pro nás výhodnější. Nikdo nečekal, že bychom měli být ve skupině C, a dost nás to překvapilo. Nakonec se to podařilo změnit, za což jsme rádi. Týmy jsou nám teď blíž a můžeme si zahrát derby s Blatnou nebo Sedlicí, na což se těšíme.

Soutěž bude letos kvůli reorganizaci hodně náročná – sestupovat budou hned čtyři týmy. Bude to faktor, který vás bude víc motivovat, nebo spíš svazovat?

Spíš motivovat. Přál bych si, abychom se pohybovali v horní polovině tabulky, a tahle situace se nás vůbec netýkala.

Máte osobní cíle do nové sezony? Třeba navázat na gólovou formu, nebo pomoci týmu k udržení či boji o špičku tabulky?

Osobní cíle si nedávám. Budu spokojený, když se budeme pohybovat v první polovině tabulky a budeme hrát dobrý fotbal.

A co vzkážete fanouškům, kteří vás po celou sezonu podporovali a teď se jistě těší na krajskou soutěž?

Chtěl bych jim moc poděkovat za to, jakou nám po celou sezónu vytvářeli skvělou atmosféru. Doufám, že si to s námi užili a budeme se snažit, abychom je fotbalem bavili i nadále.