Organizátoři pojali letošní Polní den jako narozeninovou oslavu 30. výročí akce. Nechyběl tak ani dort a vzpomínková videa z předchozích ročníků. Program sledovala také řada současných i bývalých pracovníků bernartického družstva, kteří tak mají možnost se při této příležitosti setkávat. Přijeli i zástupci dalších zemědělských podniků na Písecku a Táborsku.

Kdy a proč vznikl polní den

A jak se tato tradice zrodila? Zbyněk Mikeš z někdejší firmy Jihočeská osiva z Plané nad Lužnicí tehdy navrhl, aby v Jihočeském kraji vzniklo stanoviště, kde se budou představovat odrůdy a řešit odrůdová problematika. V roce 1997 tak vznikl první ročník polního dne v Bernarticích. První akce byla zaměřena na kukuřici.

Polní den vznikl díky tehdejšímu předsedovi bernartického družstva Pavlu Novotnému a řediteli společnosti Jihočeská osiva Jiřímu Ludikarovi. Akce začínala debatami v zasedací místnosti, rychle se ale přesunula tam, kam patří, tedy na pole. Poprvé v Bilince. Už tehdy přijelo 200 účastníků. V následujících letech se polní den vyvíjel a zlepšoval. Dnes se jedná o společenskou i odbornou akci na pomezí táborského a píseckého okresu.

U začátků byl i agronom Zemědělského družstva Bernartice Zdeněk Šťastný, který polní pokusy připravoval. „Polní den měl po celých 30 let velmi slušnou úroveň. Pevně věřím, že se v této tradici bude pokračovat,“ řekl. „To, že lidé ze zemědělských podniků přijíždějí znovu a znovu, svědčí o tom, že tu mají skutečně velkou příležitost se něco nového dozvědět. Je důležité, aby věděli, kam se vývoj zemědělství ubírá. Přál bych jim, aby dosáhli většího uznání ve společnosti,“ pozdravil účastníky bývalý předseda bernartického družstva Pavel Novotný.

Prezident Agrární komory vidí pozitivní signály

Akce se zúčastnil i prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal. „Všichni teď sledujeme počasí. Ještě před dvěma týdny bych byl velmi pesimistický, protože nebyly téměř žádné srážky a první seče byly velmi špatné. To platilo i pro jih Čech. Jsem rád, že mi ministerstvo zemědělství pomáhalo s úpravou pravidel. Týkalo se to třeba míst, kde jsou povinné seče. Zemědělci mohli sečení odložit a počkat, až tráva naroste. Naopak mohli sklidit porosty, které by za normálních okolností ještě sklízet nemohli. To bylo pozitivní. Teď nastal druhý extrém, kdy nám napršelo a čekají nás velmi vysoké teploty. Doufám, že žně proběhnou bez velkých komplikací a že se dočkáme alespoň průměrných výnosů,“ zmínil Doležal.

„Dalším tématem je politika. Už rok máme na stole návrh společné zemědělské politiky, který se nám úplně nelíbí. Je tam navrženo výrazné snížení finančních prostředků. Zároveň tam úplně nevidíme snížení povinností. Bude o tom ještě velmi komplikovaná debata. Následně se bude předkládat zpráva v Evropském parlamentu, kde se debata o zemědělství posouvá pozitivním směrem. Ale i zde bude vyjednávání ještě složité. Pozice ministerstva zemědělství i vlády je tam dobrá. Ve finále to nakonec bude o vytváření koalic a těžké práci,“ poznamenal Jan Doležal.

„Z Evropy nepřichází pouze špatné věci, občas se i něco povede. Po dvanáctiletém boji se podařilo dotáhnout legislativu týkající se nových genomických technik šlechtění rostlin do zdárného konce. Ještě si budeme muset pár let počkat, než se to projeví na polích. Když se vezme kombinace mrazů, sucha a škůdců, tak mnoho zemědělců bude odcházet od pěstování některých rostlin, zejména řepky ozimé. Doufáme, že nové odrůdy, které budou odolnější proti různým vlivům, by mohly s tímto problémem pomoci. Je tu spousta výzev i překážek. K zemědělství to patří. Věřím, že ty překážky překonáme,“ dodal na závěr prezident agrární komory.

Víc z debaty zemědělských odborníků na polním dni přinesou Milevské noviny.