Nahlédl jsem do své knihovny regionálních publikací a zjišťuji, že se na mnohých podílel výraznou měrou. Jejich seznam by byl neuvěřitelně dlouhý, desítkám knih nafotil či poskytl fotografie ze své bohaté sbírky. Namátkou: Písek ve fotografii 1860 – 1918, Jan Vavruška, písecký fotograf a malíř, Staré a nové město Písek, Jitex 70 1949 – 1989, Písecké obrázky a pohlednice, 3 díly Písek zmizelé město, Písek objektivem Zdeňka Javůrka, Písecké fotoateliéry, Velmi křehké vztahy, Písek – řeka vypravuje, 777 fotografií města Písku a další.

Když mě povodeň v roce 2002 vzala rukopis knihy Dobrý den, písecká socho, která měla vyjít na podzim onoho roku, nabídli jsme se Zdeňkem nakladatelství J&M narychlo připravenou knihu Historie píseckých povodní, která se dostala ještě téhož roku na předvánoční trh. V písecké revui Lipík vycházel v roce 1993 seriál Písecké ateliéry, do něhož nafotil nádherné snímky práce naprosté většiny místních současných výtvarných umělců. K jeho sedmdesátinám muzeum připravilo výstavu Pozitivní negativy a v prosinci 2025 měli návštěvníci muzea možnost zhlédnout jeho poslední výstavu Motorky v Dobešicích.

Zdeněk se vyučil v šedesátých letech fotografem a poté dvacet let pracoval v propagaci Generálního ředitelství pletařského průmyslu v Písku. Po revoluci působil jako fotograf na volné noze a současně 15 let externě vyučoval na Soukromé střední škole výtvarné. V té době chodíval na obědy do restaurace u Reinerů a tam jsme se často, i s jinými přáteli, scházeli u jednoho stolu. Na tato setkání nelze zapomenout.

Když se pak z Písku odstěhoval do nedaleké Třešně, do Písku pravidelně zajížděl za svými kamarády, a to se vždy zastavil v muzeu a občas mě podaroval nějakou fotografií k tématu, kterým jsem se právě zabýval. Když muzeum připravovalo jakoukoli zajímavou výstavu a věděli jsme, že v jeho bohatých sbírkách by byly vhodné materiály, požádali jsme ho a nikdy, pokud mohl, neodmítl. Když mu síly ubývaly a tušil, že už nebude návratu, významná část jeho precizně uspořádaných sbírek i autorské tvorby skončila v Prácheňském muzeu.

Úžasné byly i jeho závěsné kalendáře. Ten poslední na rok 2026 s historickými fotografiemi vydalo město Písek. Je na něm i 29. březen, den, kdy se uzavřel jeho život.

Jiří Prášek, bývalý ředitel Prácheňského muzea v Písku