Ekonomické dopady na občany

Analýza nákladů ukazuje výrazný rozdíl mezi vlastním ZEVO a využitím vzdálených zařízení. Společnost ZEVO Písek se zavázala k regionálně výhodné cenové politice, která zohledňuje místní podmínky a dlouhodobé partnerství.
Zpracování odpadu ve vzdálených zařízeních zahrnuje nejen vlastní zpracování, ale také nákladnou dopravu na velké vzdálenosti a komerční marže externích provozovatelů. Rodiny by si na poplatcích za odpad pravděpodobně připlácely několik tisíc korun ročně – prostředky, které by jinak mohly investovat do jiných potřeb.

Energetická situace města

Písek dlouhodobě pracuje na diverzifikaci zdrojů tepla – strategii, která snižuje závislost na jednom typu paliva nebo zdroji energie.

Současná situace

Ukončení dodávek z bioplynové stanice: Energetická skupina Innogy, která je novým provozovatelem bioplynové stanice oznámila, že v horizontu 2-3 let ukončí dodávky tepla do průmyslové zóny a na sídliště Portyč. Stanice přejde na výrobu biometanu pro distribuční síť.
Omezení štěpkových zdrojů: Rozšíření kapacity vytápění štěpkou čelí nejistotě ohledně dlouhodobé dostupnosti a cenové stability tohoto paliva. Rostoucí ceny biomasy komplikují plánování dalších investic.
Nouzová kogenerační řešení: Bez ZEVO by byla nejpravděpodobnější alternativou výstavba druhé velké kogenerační jednotky na zemní plyn. Jelikož na plynové projekty již nejsou dotace, financování by muselo být zajištěno z vlastních zdrojů, což by se projevilo ve vyšších cenách tepla a závislosti na plynu.
Uhelný kotel: Současný uhelný zdroj bude muset být do roku 2030 ukončen z důvodu legislativních požadavků a ekonomické neudržitelnosti.

Biomasový kotel

Uhelný kotel

Doprava a logistika

Bez vlastního ZEVO by region musel řešit svoz odpadů do vzdálených zařízení. To by znamenalo pravidelnou nákladní dopravu na dlouhé vzdálenosti s dopady na opotřebení regionálních komunikací, zvýšené emise z dopravy a logistické komplikace při výpadcích nebo kapacitních omezeních
Ztracené příležitosti
Energetický potenciál: Odpad obsahuje značné množství energie, která by mohla pokrývat potřeby tisíců domácností, sportovišť, škol a dalších veřejných institucí. Bez místního zpracování by tento potenciál zůstal nevyužit.
Evropské financování: Projekt získal dotaci 1,3 miliardy korun z Modernizačního fondu určených na modernizaci teplárenství. Nevyužití těchto prostředků by znamenalo ztrátu významné investice do regionální infrastruktury.

Legislativa

Od roku 2030 Česká republika výrazně omezuje skládkování energeticky využitelných odpadů. Města bez vlastních kapacit budou muset hledat alternativní řešení nebo pravděpodobně čelit sankčním opatřením.
Současné skládky produkují metan – skleníkový plyn s 25krát vyšším dopadem než CO2. Energetické využití odpadů tyto emise výrazně snižuje.

Skládka

Srovnání s evropskou praxí

Rakousko, Německo, Švýcarsko a Dánsko integrovaly energetické využití odpadů do své energetické infrastruktury. Tyto země dosáhly vysoké míry energetické soběstačnosti a minimalizace skládkování.
Česká republika v tomto trendu zaostává, přestože má podobné předpoklady a možnosti.

Vyhodnocení

ZEVO představuje investici do energetické stability, nákladové předvídatelnosti a souladu s evropskou legislativou. Bez této infrastruktury by město čelilo vyšším nákladům na odpadové hospodářství, energetické nejistotě, závislosti na externích kapacitách a v neposlední řadě i ztrátě významných evropských investic

Dlouhodobá perspektiva

Ideálním řešením by bylo minimalizovat vznik odpadů a maximalizovat recyklaci. Současné technologické a společenské možnosti i naše pohodlnost však neumožňují eliminovat veškerý nerecyklovatelný odpad. ZEVO tedy představuje přechodové řešení pro období, než budou dostupné pokročilejší technologie nebo se podaří dramaticky snížit produkci odpadů. Klíčová otázka nezní, jestli ZEVO chceme, ale jestli si můžeme dovolit být bez něj?

-pi-

(komerční sdělení)