Je držitelem francouzských řádů Řádu rytíře čestné legie a Řádu rytíře umění a literatury, získal Cenu Thálie 2016, na 19. ročníku mezinárodního divadelního festivalu Herec Európy v roce 2021v Severní Makedonii byl oceněn za celoživotní dílo a významné přispění k rozvoji evropské kultury. Vystudovaný stavař, absolvent Vysoké školy múzických umění v Bratislavě a Mezinárodní divadelní akademie v Nancy ve Francii. Je potřetí ženatý a má tři syny. Letos v srpnu oslavil významné životní jubileum.

Hra RED je inspirovaná skutečnými událostmi a životem pozoruhodného amerického malíře lotyšského původu z židovské rodiny, abstraktního expresionisty Marka Rothka, průkopníka tzv. malířství barevných ploch, který v roce 1958 získal prestižní zakázku na výzdobu restaurace Four Seasons. „Chtěl jsem vytvořit takové obrazy, které by zkazily chuť každému parchantovi, který by v té restauraci jedl. Jenže lidi dnes vydrží všechno,“ zazní v představení. Ve hře RED Johna Logana v režii Radka Balaše uvidíte Milana Kňažka jako Marka Rothka a Martina Letáka jako začínajícího malíře Kena. Přijměte pozvání přímo od Milana Kňažka.

Vystudoval jste i Mezinárodní divadelní akademii ve francouzském Nancy. Vaše druhá manželka byla francouzská herečka Michele Montantin, mluvíte plynně francouzsky a do Francie jezdíte rád. Dokázal byste tam žít?

Francie je země, kterou jako Evropan považuji za svoji, ale to i Česko.

Prozradil jste, že čeština Vás provází již od dětství. V dospívání jste si oblíbil české písničky a četl české knihy, protože řada světových autorů do slovenštiny přeložena nebyla. Dva tak podobné jazyky a dva tak podobné a v současné době „vzdálené“ národy. Měli jsme zůstat Československem?

Jsme si bližší než kdykoli předtím. Československá vzájemnost je poklad, který může mít ve svém nitru každý z nás bez ohledu na generační rozdíly. Administroprávně jsme spolu v Evropě a nad politickými rozdíly mezi našimi zeměmi se můžeme zasmát společně.

Když vám bylo necelých pět let, komunisté poslali v roce 1950 vašeho otce na čtrnáct let do vězení pro údajnou spolupráci s CIA a CIC a za rozvracení socialistického zřízení. Odseděl si sedm a půl roku. Dokázal nezahořknout?

Otec přežil 28 měsíců na samotce, než ho přinutili přiznat se ke všemu, co nikdy nespáchal. Byl to tvrdý chlap a miloval život.

Vaši dva bratři emigrovali, jeden do Kanady a druhý do Austrálie. Chtěl jste je někdy následovat?

Byl jsem dva roky ve Francii a chtěl jsem tam zůstat. Zdravotní stav matky byl hlavním důvodem mého návratu.

Podepsal jste petici Několik vět, dokument vypracovaný Chartou 77 na jaře roku 1989. V říjnu 1989 jste jako první a jediný umělec v bývalé ČSSR vrátil titul zasloužilý umělec jako výraz nesouhlasu s politikou tehdejšího režimu. Že bude za měsíc Sametová revoluce ještě nikdo nevěděl. Jak jste v sobě našel tuto odvahu?

Měl jsem sedmiletého syna a nechtěl jsem, aby vyrůstal v pokryteckém režimu. Když jsem se rozhodl vrátit titul zasloužilého umělce, musel jsem se vnitřně rozloučit s herectvím. Za 40 let to nikdo neudělal a za menší „provinění“ herci dostali stopku.

Mnoho let jste byl činný v politice, dokonce jste kandidoval na prezidenta Slovenské republiky. Kdyby šel vrátit čas, šel byste do politiky znovu?

Politika vstoupila do mého života, ne já do politiky. Nelituji ničeho, protože jsem nikdy nekšeftoval se svým přesvědčením.

Říká se, že kdo nezná svou minulost, je odsouzen si ji zopakovat. Je lidstvo nepoučitelné?

Člověk se dokáže poučit z chyb jiných, ale lidstvo si je většinou potřebuje zopakovat.

Jako slovenský ministr kultury jste jednou řekl: „Jo, kdyby pro kulturu bylo hodně peněz, to by bylo! Jenže to nikdy a nikde nebude.“ Stále si to myslíte?

Nebude. A kultura to určitě přežije. Byla zde dávno předtím, než existovaly peníze.

Od ctitelek vám prý chodily kilogramy dopisů denně. Stačilo napsat Milan Kňažko, Československo, a pošta dopisy doručila. Byla vám někdy sláva na obtíž?

Potěšení ze setkání vysoce převažuje nad obtížemi.

Do Veselí nad Lužnicí přijedete s novým představením Divadla Na Jezerce RED. Hra je inspirovaná životem malíře Marka Rothka, který spáchal sebevraždu a jeho obrazy se teď prodávají za miliony dolarů. Obraz Oranžová, žlutá, červená z roku 1961 se v květnu 2012 prodal za 87 milionů dolarů a stal se do té doby nejdražším prodaným obrazem vytvořeným po druhé světové válce.  Je každá velká osobnost nějakým způsobem komplikovaná a více či méně úspěšně bojuje se svými vnitřními běsy?

Zpravidla je to neustálý boj. Jinak ten zmiňovaný obraz jsem nekoupil já…

Kromě herectví se věnujete i zpěvu a za sebou máte i šansonový koncert. Měl jste k hudbě vždy blízko?

Ten koncert byl před pěti lety. Pokud chce někdo v této oblasti prorazit, tak v pětasedmdesáti je nejvyšší čas začít.

Pozvěte na divadelní představení RED. O čem hra je?

O pravdě, přesvědčení, lásce k umění, penězích, které lámou charaktery… Přijďte, každý si objeví svůj prostor k zamyšlení, a kromě toho se i zasmějeme.

Mimochodem, prý neodoláte dobrému jídlu. Jakému například?

Neumím si vzpomenout na jídlo, které bych neměl rád.

Michaela Jindová