Jihočeští producenti zdravých potravin. Na Krumlovsku nejsou?

Odbor školství jihočeského krajského úřadu učinil krok ke zdravějšímu školnímu stravování zřízením Jihočeského tržiště. Sleduje současně dva cíle – jednak nákup čerstvých potravin pro školní jídelny přímo od jihočeských výrobců a zemědělců a současně jejich podporu. 

Jihočeské tržiště bylo spuštěno v září 2022, dosáhlo ve školním roce 2023/2024 rekordního obratu přes jedenáct milionů korun. Kromě školních jídelen se do projektu nově zapojilo i devět domovů seniorů. Na tržišti nyní nakupuje 45 školních jídelen, z toho 34 zřizovaných krajem. Počet prodejců potravin vzrostl na 68 a nabídka produktů se rozšířila na 2 247 položek. Na webové stránce Jihočeské tržiště se lze zaregistrovat s nabídkou pečiva, ovoce, zeleniny, brambor, masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, tuků, luštěnin, cukru, lahůdek, vajec, nápojů a ostatních produktů. 

Nejaktivnějším nakupujícím byla už druhým rokem školní jídelna při Dětském domově a Základní škole v Horní Plané. Její vedoucí Jitka Magátová ale prozradila, že jednoduché to se zajištěním regionálních potravin není a se stravováním dětí už vůbec. Otevřeně například řekla, že pokud jídelna vaří například fazole – což se doporučuje – 90 procent jídla se jedním okénkem vydá a druhým vrátí a vyhodí. Pokud si představujete, že lze vrácené jídlo skrmit například pro zvířata, chyba lávky. „Zbytky si může převzít pouze certifikovaná firma, která jídlo ekologicky zlikviduje,“ říká Jitka Magátová. 

Vítězná školní jídelna z Horní Plané přitom nemá šanci nakupovat regionální potraviny v českokrumlovském okrese. „Tady na Krumlovsku není žádná nabídka kromě Pekárny v Srníně, odkud nakupujeme. Všechno ostatní je z větší vzdálenosti – mléko a mléčné výrobky z Madety, kuřecí maso z Vodňanské drůbeže, zeleninu a ovoce bereme z Lišova, od dalšího regionálního dodavatele kupujeme bylinky, jednou až dvakrát měsíčně bereme ryby z Vacova, mají krásné file bez kostí, ale ne že by to děti ocenily,“ zmiňuje Jitka Magátová. „Z rodinné firmy v Zahájí u Dívčic nakupujeme nejen naklíčený hrášek, ředkvičky, ale i hydroponický hlávkový salát i s balem, který je úžasně křehký,“ dodává.  Celkem školní jídelna při dětském domově v Horní Plané má osm regionálních dodavatelů. „Jen málo firem je ochotno dojet sem k nám na Lipensko. Někteří dodavatelé uvádějí, že zavezou do 50 kilometrů, ale pak požadují odběr určitého množství. To mnohdy nejsme schopni splnit,“ říká Jitka Magátová. 

Jelikož krajský úřad hodnotí množství regionálních potravin na jednoho strávníka, jsou logicky na prvních místech jídelny dětských domovů, protože ty nevaří jen obědy, ale připravují i snídaně, dopolední a odpolední svačiny, večeře a děti starší 15 let dostávají i druhou večeři. 

Ze školní jídelny rovnou pro sušenky do obchodu? 

S chystanou úpravou spotřebního koše ale Jitka Magátová nesouhlasí. „Z jedné strany se na školní jídelny snáší kritika, že prý neumíme zdravé potraviny pro děti lákavě připravit, z druhé strany je hlas dětí, které určité potraviny zkrátka nejedí. Jakmile uděláme rybu, tak jí polovinu vyhodíme, u luštěnin je to ještě víc. Měli jsme tu i vaření se známými šéfkuchaři a ti když viděli, jak jedním okénkem zdravé jídlo vydávají a druhým se vrací zpět, byli z toho špatní. A to se snažíme zamíchat luštěniny nebo cizrnu třeba do masa. Jakmile neosladíte nápoj, tak ho děti zkrátka nepijí. Snažíme se připravovat různé zdravé pomazánky, ale děti chodí do školy i s ostatními spolužáky a ti mají jiné svačiny. O zdravé pomazánky pak děti nestojí. Děti, které žijí v rodinách, pak přijdou z jídelny hladové a doma se dosytí tím, co je po ruce. Rodiče platí za obědy zbytečně. Naše děti z domova mají kapesné, takže po takovém obědě zamíří rovnou do nejbližšího obchodu, kde si nakoupí sušenky a jiné cukroví a najedí se toho,“ popisuje situaci bez příkras Jitka Magátová. „Takovou hrachovou kaši, tu ani neochutnají,“ zmiňuje. 

Dalším direktivou shora mohou ministerstva školství a zdravotnictví těžko situaci změnit. Jen se může zvýšit plýtvání potravinami. Mnozí rodiče, kdyby viděli, jak jejich dítě s obědem zachází, by školní jídlo asi zbytečně neplatili. „Já bych taky nedávala padesát korun za to, co dítě vyhodí,“ chápe Jitka Magátová.

Chceš svíčkovou? Dostaneš fazole!

A co tedy děti mají rády? „Děti milují svíčkovou, rajskou, kuře na paprice, to přece není k jídlu bez soli a koření. Mají rády knedlo vepřo zelo, buchtičky s krémem, plněné knedlíky. Snažíme se dětem vařit i to, co jim chutná. Proto se mluví o tom, že školní jídelny spotřební koš nedodržují. Ten je zatím formou doporučení. Zrovna s oblíbenými buchtičkami s krémem je problém. Když je uděláme, už pak v tomtéž týdnu nemůže být knedlík. Ale i když uvaříme, co dětem nechutná, jsou úžasné, přiběhnou, obejmou nás a prosí – teto, viď že příště budou krokety? My bychom třeba dětem rády i upekly, ale cukr nám jde hned do spotřebního koše, kdežto když nakoupíme hotové koblihy, ty už se do spotřebního koše nepočítají. A i to nám teď chtějí zakázat. Z dosavadních doporučení má být nařízení. Je to na přání možná desítek tisíc lidí, kteří chtějí eko zdravou výživu. A vůbec je nezajímá, že stovky tisíc lidí to tak nechtějí,“ pokračuje vedoucí školní jídelny. 

A závěr? „Mám pocit, že my dospělí cpeme dětem něco, co bychom sami nejedli. Všichni znají naši práci daleko líp než my. Na kuchařky, které těžko sháníme, protože berou osmnáct, devatenáct tisíc čistého, chodí jedna kontrola za druhou. A mohla bych jmenovat i kontrolní orgán, který se předem zajímá, co bude ten den k obědu a podle toho si naplánuje kontrolní den,“ prozrazuje krajem oceněná vedoucí školní jídelny Jitka Magátová, že ani kontroloři netouží po fazolích, hrachové kaši nebo polévce z černého kořene. „A nám pak vysvětlují, že neumíme uvařit, že prý se nechceme učit nic nového.“  

Je přesvědčená, že se problém nadváhy a zdraví dětí řeší špatně a na špatném místě. „Já to beru i u nás v domově z pohledu svých vlastních dětí a chce se mi z toho kolikrát brečet. Připadá mi, že téma stravování se otevře vždycky, když je třeba odvést pozornost od jiných věcí,“ uzavřela Jitka Magátová.