Známky nebo slovní hodnocení? Jak dopadla anketa - Jižní Čechy Teď!
Známky nebo slovní hodnocení? Jak dopadla anketa - Jižní Čechy Teď!
Známky nebo slovní hodnocení? Jak dopadla anketa - Jižní Čechy Teď!
2. 3. 2024 9:53

Známky nebo slovní hodnocení? Jak dopadla anketa

V únoru probíhala na portálu JčTEĎ anketa, zda čtenáři upřednostňují ve školách raději známky nebo slovní hodnocení. Výsledek se dá považovat za relevantní, neboť každý mohl hlasovat z konkrétního zařízení pouze jedenkrát a vyjádřilo se celkem 1532 hlasujících. To je srovnatelné s počtem respondentů renomovaných agentur pro zjišťování veřejného mínění, které obvykle oslovují kolem tisíce lidí. Známky v naší anketě převálcovaly slovní hodnocení téměř osminásobně. Otázka zní: Chtějí to politici působící ve školské oblasti slyšet?

Známky nebo slovní hodnocení? Jak dopadla anketa - Jižní Čechy Teď!

 

Anketa, zda lidé preferují raději známky nebo slovní hodnocení žáků, nabízela tři možnosti a ty skončily s tímto výsledkem: 

1) Nejsem pro rušení známek. Mají zůstat. – 1295 hlasů

2) Jsem pro slovní hodnocení jen v nižších ročnících základní školy. – 70 hlasů

3) Známky jsou přežitek, mají se nahradit slovním hodnocením v celém školském systému. – 167 hlasů

Známky tak slovní hodnocení (tj. v porovnání odpovědí 1 a 3) překonaly 7,75 násobně. Téměř osmkrát. To je tedy hlas současného vzorku veřejnosti. 

K tématu se v nedávném duelu zástupců krajských politických klubů na JčTEĎ.cz-TV vyjadřovali ve studiu i bývalá hejtmanka a nyní krajská zastupitelka za sociální demokracii Ivana Stráská a písecký místostarosta Josef Soumar, který vede v krajském zastupitelstvu klub Pirátů. Rozhovor si můžete stále poslechnout. 

I v době natáčení už příznivci známek převažovali takřka osmkrát a Josef Soumar to komentoval slovy: „Je to věc, na kterou si rodiče budou muset zvyknout a úplně si nemyslím, že rolí politika je činit kroky, které si přeje široká veřejnost. Správný politik – vizionář by měl přicházet s tím, co je v jiných zemích ozkoušené a možná bude třeba přechodné období jedné generace, než to překleneme.“

Ivana Stráská řekla: „Myslím, že známka je i o emocích a máloco překoná radost, když dítě dostane jedničku. Nebo když učitel řekne, byl jsi na čtyřku, ale dneska si tu dvojku zasloužíš!“

Stráská pokračovala: „My máme tendenci ohlazovat neúspěchy dětí, ale i neúspěch je součást života a škola i rodina mají dítě připravovat pro život. Život neexistuje bez stresu, stres dává pohyb dopředu a i ke škole trochu patří. Škola nemůže být jen zábava. Volila bych slovní hodnocení tam, kde je třeba nějaký handicap a známka by byla pro dítě krutá.“

Josef Soumar oponoval tím, že v praxi je mnohdy výsledná známka průměrem i pouze dvou známek za pololetí, kdy žák třeba nemusel být v optimální formě. „Slovní hodnocení doprovázené známkou může věci prospět. Tam se kantor musí nad žákem skutečně zamyslet. Jako přechod se mi líbí obojí a je důležité, aby se s tím ztotožnili rodiče, což může několik let trvat. Chápu, že číselné hodnocení je rychlé, dá se rychle zprůměrovat, ale slovní hodnocení říká, co za známkami může být a tím může být neméně důležité. Když to zařadíme do povinností učitele, mohou být výsledkem překvapeni rodiče i učitelé samotní.“

Jde ale také o náročnost skutečně dobrého slovního hodnocení, s níž se musí vypořádat učitel. Nedávno se v médiích vyjádřila učitelka prvního stupně, že slovní hodnocení pro svou třídu zpracovávala po večerech celý leden. A otázkou je, zda rodiče pak slovnímu hodnocení rozumí. Obvykle se ptají: A to znamená jedničku nebo dvojku? 

Co si o tom myslíte vy? 

 

Libuše Kolářová
Libuše Kolářová

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.