Ivan Radosta

Rozpočet Milevska na rok 2026 plánuje příjmy 335,305 milionu a výdaje 351,221 milionu. Počítá tedy se ztrátou 15,915 milionů. Z čeho chcete ztrátu uhradit, když si město muselo na konci roku otevřít 30 milionový kontokorentní účet v bance a na posledním zastupitelstvu už z něj schválilo čerpání 15 milionů?

Kontokorent jsme si brali jen na přechodné období. Je pravda, že jsme schválili čerpání 15 milionů, ale ve skutečnosti jsme zatím nečerpali nic. Nám totiž přišla v pátek 19. prosince první splátka dotace na rekonstrukci domu kultury ve výši skoro sedm milionů, taky 2,5 milionu dotace na průmyslovou zónu, to bylo trochu nečekané, a s panem Tomečkem z firmy Veba Plyn jsme se dohodli, že pokud mu zastupitelstvo schválí prodej pozemků v průmyslovém parku, tak nám částku přes devět milionů bez DPH pošle velmi rychle. To je dohromady zhruba dvacet milionů. Navíc tu byla poslední tranže daňových příjmů od státu. Chci věřit, že kontokorent teď čerpat nebudeme. Schvalovali jsme ho s tím, že si nemůžeme dovolit nemít v lednu na běžné výdaje.

Město ale před lety mělo na účtech rezervy v řádu desetimilionů. Už je nemá?

Moje představa je, aby město pořád mělo k dispozici 20 – 30 milionů, třeba pro případ velké havárie. To, že nám tyto prostředky chyběly, zapříčinilo zpoždění rekonstrukce domu kultury. Tím máme ze schválené dotace 30 milionů zatím vyplaceno jen sedm. Deficitní rozpočet ale máme už několik let a k úhradě ztráty jsme používali dříve našetřené prostředky. Myslím, že nakonec i loňský rok uzavřeme se zhruba třiceti miliony na účtu.

Teď k plánovaným investicím roku 2026. Letos by mělo konečně dojít na rekonstrukci Havlíčkovy ulice. Rozpočet na ni vyčleňuje 10,5 milionu. Kdy se tato akce plánuje a kudy povede objížďka? 

To zatím nejsem schopen říct. Musíme si udělat celkový souhrn všech staveb, které se ve městě připravují, aby to bylo dopravně nějak únosné. Na jaře se konečně začne stavět poblíž obchodní zóny Lidl. Čekáme pět let, už jim skoro propadlo stavební povolení. Lidl souvisí i s budováním malého kruhového objezdu. Současně se na jaře zboří most nad železniční tratí u ZVVZ a začne se stavět nový. To je krajská akce, bude tam zachována lávka pro pěší a cyklisty. Pro auta není jiná možnost než objížďka přes Sepekov. Současně firma ZVVZ plánuje přivést do svého areálu plyn. Jsme tomu vstřícní, i když to znamená rozkopané staré sídliště. Něco plánuje i E.ON. Při tomto souběhu akcí je třeba opravdu pečlivě promyslet, kdy do toho rozkopeme ještě Havlíčkovu ulici. Uvidíme, jestli bude možné ji rekonstruovat tak, aby polovina vždy zůstala průchozí.

Firma ČSAD Autobusy má zájem o pronájem části autobusového nádraží na třicet let. Zrekonstruovala by ji na své náklady. O kterou část nádraží jde a navazovala by tato akce na rekonstrukci Havlíčkovy ulice? 

Dopravní firma ČSAD Autobusy má zájem o třicetiletou smlouvu na pronájem zhruba třetiny plochy nádraží, která přiléhá právě k Havlíčkově ulici. Bylo by samozřejmě ideální, kdyby rekonstrukce probíhala současně s pracemi v Havlíčkově ulici. Jenže to se nepodaří. Jednání o pronájmu části autobusového nádraží jsou teprve před námi. ČSAD zajišťuje pro Milevsko městskou hromadnou dopravu a tato služba se soutěží ve výběrovém řízení. Musíme prověřit, zda by dlouhodobý pronájem nebyl v nějaké kolizi se zákonnou povinností výběrového řízení na provozovatele MHD. I když jde dlouhodobě o jediného zájemce. Každopádně ale musíme při rekonstrukci Havlíčkovy ulice prověřit, aby úhly obratů umožňovaly vjíždění autobusů na případný nový terminál.

Druhou větší investicí příštího roku má být přístupový chodník od starého sídliště k obchodní zóně v Blanické ulici. Plánujete na něj 7,5 milionu korun. Vzpomínáte si na návrhy zastupitele Michala Horka, abyste vybudování přístupového chodníku žádali od investora obchodní zóny? Nemohlo město tyto peníze ušetřit? 

Ano, to jsem asi podcenil. Tenkrát mi to přišlo takové hokynářské, klást si nějaké požadavky. Dnes vidím, že města tyto požadavky na zájemce o investování mají. Někdo si řekne o kruhový objezd, někdo o chodník… Kdybychom si řekli, možná by nám tenkrát milion investoři obchodní zóny přidali, čtyři pět milionů by to možná tehdy stálo. Teď je rozpočet na chodník 7,5 milionu, z toho tři miliony máme přislíbenou dotaci. Je už vysoutěženo, firma Swietelsky ten chodník postaví za necelých pět milionů. To je super. Dotaci nám tedy asi pokrátí, ale pořád to pro město vychází dobře. Když vidím, jak tam starší lidé chodí ze starého sídliště po silnici, ve tmě a na náledí, uznávám, že tam je ten chodník potřeba.

Tři miliony jsou v rozpočtu na rekonstrukci mateřské školy Kytička. Co se tam bude dělat?

Je to stará školka a vyšlo najevo, že se tam musí udělat protiradonová opatření. Čili se tam musí instalovat rekuperační zařízení.

Dva a půl milionu se plánují na stavební úpravy pro stomatologii na poliklinice. Milion na poslední část oken na 1. základní škole a taky na projekt a studii zázemí na tenisových kurtech, což bylo dlouhá léta pod čarou… Zdá se ale, že v rozpočtu není zasíťování stavebních lokalit Cukava a Dukelská?

Ne, to tam není. Do rozpočtu dáváme jen věci finančně pokryté. Ano, mohli jsme tam dát na sítě dvacet milionů a použít kus úvěrového rámce sto milionů korun, který máme schválený. Ale rozhodli jsme se nečerpat zatím z úvěru, počkáme na vývoj financí města, a když bude příznivý, můžeme peníze na zasíťování kdykoliv uvolnit rozpočtovým opatřením. Pracuje se na projektu, uvidíme.

Pod čarou zůstaly dvě velké akce, obě odhadované na 50 milionů korun – rekonstrukce mateřské školy Sluníčko a rekonstrukce elektroinstalace v budově polikliniky. Kdy na ně bude město mít?

Poliklinika je typický příklad toho, o čem stále mluvím. Máme rozsáhlý majetek v hodnotě tři miliardy. Ten majetek stárne a bude třeba do něj dávat peníze. Padesát milionů dát do budovy polikliniky je šílené, když nám společnost Poliklinika platí ročně jen přes půl milionu nájemné. To je směšné nájemné proti tomu, co nás ta budova stojí. Takže na novou elektroinstalaci nemáme, ale ta se dá naštěstí dělat postupně. Proto se zákonitě zamýšlím, proč máme tak abnormálně rozsáhlý majetek?

Co se plánuje za 50 milionů ve školce Sluníčko?

Tam by měl jít jeden pavilon k zemi, bude to i řešení demolice s azbestem, a měla by se tam postavit jedna nová budova.

Není to při současné nízké porodnosti zbytečné? Nestačí městu do budoucna tři mateřské školy?

Správná otázka. Myslím, že budou stačit, ale otázka je které a kde. Sluníčko jako jediná městská školka by zůstat měla. Neumím si ale představit stavbu té nové budovy bez dotací. Otázka je, co do budoucna se školkou Klubíčko, která už teď nemá naplněnou kapacitu. Rušení některé školky určitě vzbudí emoce. My to zatím nepřipravujeme.

Zmínil jste rozsáhlý majetek. Takže hledáte, co prodat? V hledáčku byla budova bývalé pošty na náměstí. Radní Kupec však navrhuje, aby se tam výhledově přestěhovalo Milevské muzeum. Tím by město nemuselo platit v klášteře nájem, který stále narůstá. Co si o tom myslíte?

Budova pošty je jedna z našich asi třiceti nemovitostí. Nevím, kdo ze zastupitelů si ji prošel, aby viděl, v jakém je stavu střecha, sítě, sklep. Máme taky přes tři sta bytů. Staráme se o ně? Proč je fasáda na Růžku jen z vnější strany a zezadu ze dvora to vypadá jak v Drážďanech po válce? Jsou tam třípatrové sklepy, proč je neopravíme, když vybíráme za bydlení nájemné? Na konci tohoto početního příkladu to nevychází. Při majetku v hodnotě tří miliard je potřeba ročně 60 milionů jen na to, abych se majetek udržel ve stávajícím stavu a nedegradoval. Logicky vás napadne, jestli by některé ty nevyužité nemovitosti nešly zobchodovat. Podívejte se, jak hezký objekt udělal Tomáš Koudelka z domu, kde máte redakci. Kdyby bývalou poštu koupil někdo zámožný a udělal tam něco pěkného, nám by utržené peníze mohly posloužit na ostatní věci.

Kolik by stála rekonstrukce budovy pošty na muzeum?

Odhad zpracovaný není, ale desítky milionů by to byly. Kostel svatého Jiljí pro pohřební síň a budovu pro Milevské muzeum v klášteře zatím potřebujeme. Takže máme nájemní smlouvy na pět let, kdy máme relativní klid na to, abychom hledali řešení. Ano, pan radní Kupec by rád viděl muzeum v budově bývalé pošty. Asi se neptal ředitele muzea pana Šindeláře, ten mi řekl – jestli tohle téma dáte na stůl, okamžitě končím! Stěhování si asi neumí představit. To není jen budova na druhém klášterním nádvoří, i jiné budovy jsou plné muzejních předmětů.

Takže říkáte, že stěhování muzea je nereálné…

Ne, já neříkám, že to je nereálné. Ale je k tomu třeba velký myšlenkový skok. Smířit se s tím, že expozice budou třeba třetinové.

Ta plocha obou budov je přece docela srovnatelná…

Musíme si ale říct, co je hrubá plocha a co je výstavní plocha. Ale já se tomu úplně nebráním. Na studii můžeme uvolnit 600 tisíc, proč ne. Platíme v klášteře nájem půl milionu ročně. Kdyby rekonstrukce pošty stála 50 milionů, to je oproti tomu návratnost investice sto let. Pokud tedy někdo nepřijde s tím, že by na to mohla být třeba 95 procentní dotace. To by rázem byla jiná věc a s chutí půjdou na Strahov a řeknu – tak pane opate, sorry… Věřím, že by si muzeum našlo své příznivce i na náměstí. Ale jestli je na stole otázka 50 milionů do školky, 50 milionů do polikliniky nebo 50 milionů do nového muzea, tak pro co byste se rozhodla? Proto říkám, že řešení muzea a pohřební sítě jsme potřebovali odložit v čase. A zatím tedy platíme premonstrátům nájem.

Studii na pohřební obřadní síň v městském objektu na hřbitově jste ale zadávali, nebo ne? 

Ano, zpracovávaly ji městská architektka Simna Vondráčková a paní architektou Šmejkalovou ve dvou variantách. Buď i s technickým zázemím pohřební služby nebo bez zázemí. Milevská Pohřební služba nabízí, že by si udělala zázemí sama za své peníze někde jinde a na hřbitově by byla jen obřadní síň. Studie existuje a obřadní síň by mohla stát kolem 20 milionů.

Kdy zmizí vybouraná proluka v Masarykově ulici? Jednáte s majitelem pozemku, aby se zastavěla?

Nemám žádné indicie, že by tam došlo k posunu. Chtěl bych pana Masopusta chápat, protože když jsme jednali na zastupitelstvu, jestli mu vyjdeme vstříc s výstavbou za radnicí a nevyšli jsme mu vstříc, tak je asi naštvaný právem. Zastupitelé výstavbu za radnicí odmítli s tím, že by to tam bylo moc nahuštěné, že by se koukali lidi z nových domů Slunečkovým do zahrady. My přitom nemáme vyhlášku, která by regulovala výšku zástavby. Podobně po nás Marek Masopust požadoval připojení sítí přes náš vnitroblok za Masarykovou ulicí, to jsme mu taky neschválili. Takže pan Masopust nekomunikuje. Žádali jsme, aby aspoň uklidil proluku tady vedle radnice. A nic. Jsou tam i staré záležitosti. Předchozí vedení města mu slíbilo, že rozšíří uličku vzadu za radnicí, aby tudy mohl vést vysoké napětí. Město svůj slib nesplnilo, takže musel vést vedení jinudy a stálo ho to statisíce. Od naší politické garnitury na druhou stranu dostal zakázku na rekonstrukci interiéru domu kultury. A byli jsme spokojení. Nevím, proč jsme v patové situaci. Pozemek s dírou v Masarykově ulici je přece něčí majetek. A způsobuje to problémy i sousedním domům. Ptám se při každé poradě úřadu, jestli nastal posun. Jakmile úředníci zjistí, že je nějaká cesta k dohodě, já jsem připravený.

Co zchátralý dům na Husově náměstí, kvůli kterému se musel uzavřít nově vybudovaný přechod pro chodce?

Střecha je zabezpečená, zábor se tím mohl zredukovat a přechod je průchodný. Dosáhl jsem malého úspěchu, protože majitelka domu byla nepolapitelná, úředníci za ní jezdili, zvonili. Já jsem paní zavolal a dohodli jsme se. Došlo k úpravám střechy a teď k dohodě, že to celé ještě lépe zabezpečí, protože ten dům má celý statické problémy.

Jednáte s firmou ZVVZ o budoucnosti dodávek tepla, jestliže hlavní odběratelé – tedy domy společenství vlastníků a Stavební bytové družstvo memorandem dali najevo, že si přejí právě tohoto dodavatele?  

Jednáme víc než rok. Minimálně každý měsíc. Obdržel jsem nabídku, zastupitelé ji mají k prostudování. Obsahuje teď i zájem ZVVZ na vytvoření společného podniku. O tom před rokem nechtěla firma ani slyšet. Chci svolat pracovní zasedání zastupitelů. Musím ještě zkonzultovat, zda pozvat i zástupce domů se společenstvími vlastníků a bytového družstva. Situace je taková, že právník pan Doucha má zjistit odpověď na otázku, jestli když vznikne společný podnik, tak nemusíme na dodavatele tepla dělat výběrové řízení.

Takže by se mohla prodloužit smlouva se ZVVZ?

Donedávna jsem si myslel, že když ZVVZ budou chtít společný podnik, tak jedině s nimi lze pokračování smlouvy podepsat. Ale zdá se, že obdobně by to šlo i s ostatními zájemci, pokud bychom zřizovali společný podnik a samozřejmě pokud by tak rozhodlo zastupitelstvo. Ověřujeme tuto informaci. Měla by vzniknout komise, která stanoví nějaké parametry spolupráce s budoucím dodavatelem tepla. A jestli zastupitel Michal Horek říká, že by to měla být společnost ZVVZ, protože je zdejší a má tu 500 zaměstnanců, tak to pro mne není argument. Mě zajímá cena tepla a bezpečnost.

Co bezpečností myslíte? Čím se bude topit, aby odběratelé nebyli závislí na ceně jednoho topného média?

Přesně tak, to je makrobezpečnost. Ale jde i o bezpečnost ve smyslu společného podniku. Pro mě to je obrovský krok. A jsem nemile překvapený, když to pak na zastupitelstvu hodnotí lidé, kteří pro to neudělali ale vůbec nic. Fabrika přišla po jedenácti měsících jednání s návrhem na společný podnik. To je výsledkem toho, že tu jsou i konkurenční nabídky, které jsme si vyžádali. A tito zájemci nabízejí udělat zdroje tepla na našem majetku, na výměnících.

Tam by byla možnost mít víc kotlů na více médií?

Ano, může tam být kotel na plyn, štěpku, kogenerační jednotka. A co je bezpečnější? Mít zdroj tepla v cizím podniku nebo ve svém majetku? A byl by to také náš vklad do společného podniku.

Pro koho by ale další zájemci chtěli ve výměnících vyrábět, když tu má většina odběratelů memorandum se ZVVZ?

No to je hezké, ale to teplo jde přes naše městské trubky. Takže tohle memorandum bez naší účasti považuji za trochu nefér. Memorandum jsme měli dělat ve složení ZVVZ, my a odběratelé.

Co tedy bude dál?

Teď jsme si nechali udělat studii našeho potrubí. Jakou má hodnotu a kolik tam bude potřeba investovat.

Všichni potenciální partneři jsou ochotní investovat do rekonstrukce rozvodů? Protože jste loni mluvil o tom, že se musí udělat první etapa kolem Sažinovy ulice asi za 40 milionů, ale v rozpočtu se tato akce neobjevila…

Ano, všichni ochotní jsou o takové investici jednat v rámci společného podniku. O konkrétnostech nemluvíme, tak daleko nejsme. Ale uběhli jsme už dlouhou štreku. Máme zájemce, ti mají nabídky, hezky se to poslouchá, ale není to ještě na papíře. My teď musíme prověřit, jak je to legislativně, jak je to s možností dotací, dokončit studii našeho potrubí, nechat ho ocenit a pak se můžeme bavit, co je náš vklad do případného společného podniku.

Na jak dlouho ještě máte smlouvu se ZVVZ?

Ta je na dobu neurčitou.

Kdo může podat výpověď?

Zastupitelstvo. Pak by běžela výpovědní lhůta dva roky.

A kdo by teplo odebíral, pokud by se obyvatelé z SVJ a bytového družstva rozhodli, že oni ne?

A co když potom bude na stole nabídka, že někdo dodá teplo o stovku za gigajoul levněji než teď? Nejlepší nabídka musí být nejlepší nejen pro město, ale i pro obyvatele. My bez nich nemáme odběr a oni taky ne, když my máme ty trubky. Proto mě ne úplně mile překvapila ta aktivita firmy ZVVZ směrem k odběratelům a memorandum. Obyvatelé přece hlavně chtějí teplo, za solidní cenu, dlouhodobě a bezpečně.

Kdy přijde okamžik rozhodování?

Kdyby nemuselo být výběrové řízení na dodavatele, může zastupitelstvo o budoucím dodavateli tepla rozhodovat v řádu měsíců. Pokud by muselo být výběrové řízení, je to minimálně na další půlrok. Já jsem dostal loni v únoru od zastupitelů úkol – zjistěte, jaká je situace, jestli jsou zájemci o dodávání tepla a vyjednejte společný podnik. Úkol je splněný. A zastupitelé teď musí říct, jak máme dál postupovat. Osobně si myslím, že by to mělo soutěží projít.