Jak je na tom Soběslav z hlediska věkového složení lékařů?

Většinou jsou v Soběslavi lékaři v předdůchodovém a v důchodovém věku.

To naznačuje do budoucna problém. Co s tím?

Jedině postupovat v součinnosti městského úřadu, zvolených zastupitelů, zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví. Zdravotní střediska se na obcích postupně uzavírala. Doprava pacienta k lékaři je pak mnohdy časově náročná, případně se lidé ani nemají jak k lékaři dostat.

Je nějak limitován počet pacientů, které lékař může mít evidenci?

Doporučovaný průměr je celorepublikově 1 500 až 1 700 lidí na ordinaci.

Kolik pacientů máte vy?

V naší ordinaci máme evidenci kolem tří tisíc lidí.

Hlásí se vám noví pacienti?

Noví zájemci se nám hlásí denně, osobně nebo telefonicky. V Jihočeském kraji v současné době nenabírá pacienty nikdo. Pouze jeden lékař v Týně nad Vltavou, který však pracuje za hotové bez pojišťovny.

Pokud nemůžete pacienty přijmout, kam je odkazujete?

Co jim radím? Ať se obrátí na svou zdravotní pojišťovnu.

V médiích stále zaznívá, že je nedostatek lékařů všeobecně, a především zubařů. Napadá vás nějaké řešení?

Lékařů na počet obyvatel je dostatek – hovořím za zubní lékaře. Ovšem 40 procent z nich zůstává a pracuje v Praze. Bylo by vhodné třeba zatraktivnit nabídku, nabídnout výpomoc ze strany měst a obcí. Například různé investiční pobídky, půjčky, bydlení a podobně. Pomohlo by také, kdyby lékaři po studiu pět až deset let pracovali u nás v České republice. Když stát do studia investoval, aby se mu finance vrátily. Pro srovnání uvedu, že zahraničního studenta stojí jeden rok studia na naší stomatologické fakultě 400 tisíc korun.

Pomohl by naopak příchod lékařů ze zahraničí k nám?

Pokud škola, kterou zahraniční lékaři absolvovali v domovské zemi, nemá příslušnou akreditaci, musí u nás lékař udělat srovnávací zkoušky. A také musí znát jazyk. To může být problém.

Můžete zmínit nové trendy v péči o chrup? Například v řešení zubních náhrad?

Dnes je stomatologie zaměřená především na estetiku. Je snaha, aby výsledné řešení a celek v případě náhrad byly co nejpřirozenější. Hlavně se snažíme zub zachránit nebo ho co nejšetrněji nahradit. Masivně se rozmáhá protetika, implantologie – náhrada ztraceného zubu – kdy se čep zavrtává do kosti. Vývoj jde neustále dopředu, jak po stránce materiálové, tak přístrojového vybavení. Třeba u protetiky se neotiskuje, ale skenuje a v počítačové modelaci se připraví finální výrobek na 3D tiskárně. U dětí do 15 let a u těhotných žen se nedávají amalgámové výplně, ale bílé, a tak bych mohl pokračovat.

Co z toho je placené pojišťovnami a co ne?

Existují výkony plně hrazené pojišťovnou a výkony se spoluúčastí pacienta, kdy část platí pojišťovna a část pacient. Třetím typem jsou výkony plně hrazené pacientem. V jiných státech, třeba na Slovensku, to mají uspořádané jinak, možná trochu logičtěji. Pacient si může připlatit k základu, který pojišťovna proplácí.

Nedávno zaznělo, že zdravotní pojišťovny chtějí omezovat příspěvky, například na rovnátka pro dospělé. Je to dobře?

Pojišťovny chtějí ušetřit, dochází k přesunům financí. Některé výkony od zdravotních pojišťoven jsou natolik podhodnocené, že by bylo asi v konečném výsledku lepší přesunout finance na jiné výkony. U nás neexistuje připojištění na zubní ošetření, které je běžné v zahraničí. Pojišťovny by pak připlácely třeba na nadstandard. Zkrátka by pomáhaly s úhradou. Stomatologie je všude ve světě drahá. Materiály jsou srovnatelné, protože výrobců zase není tolik. Vstupy jsou finančně nákladné, proto by připojištění mělo smysl.

Jaké hlavní chyby dělají lidé při péči o svůj chrup?

Jako největší nedostatek vidím nedostatečnou zodpovědnost ze strany některých pacientů všeobecně, nejen u zubaře. Chybí prevence, to znamená pravidelná docházka pacientů. Lidé by měli k zubaři chodit na pravidelné kontroly. Někteří nedodržují návštěvní časy nebo léčebný režim. A protože objednací doby jsou měsíc i více, pak může být problém. Sice se zdokonalují technologie, ale ošetření poškozeného zubu je vždy časově velmi náročné. Jako další nedostatek v péči o chrup mohu jmenovat nedostatečné hygienické návyky už od útlého věku. Někteří rodiče, přestože podepisují do karty, že budou se svým dítětem chodit dvakrát do roka na pravidelné kontroly, tak to stejně nedodržují. Nešvarem jsou i nezdravé stravovací návyky dětí i dospělých jako jsou sladkosti před spaním. Obecně se konzumuje příliš mnoho sladkého jídla.

Co když bolí zub mimo vaši ordinační dobu? Zapojujete se do služeb zubní pohotovosti?

Do pohotovostních služeb se zapojuji v Táboře podle rozpisu stomatologické komory. Sloužím většinou dvakrát až třikrát do roka. Zubní pohotovostní služba sídlí v Táboře před nemocnicí v takzvané Zubatce. Sloužíme o víkendech a svátcích od osmi do dvanácti hodin. V jiném čase se lidé musí obrátit na pohotovost do nemocnice v Českých Budějovicích.