„Postupující klimatické změny směrem k suššímu a teplejšímu počasí a současné zarůstání krajiny vytváří nebezpečnou kombinaci. Krajina se stává vlivem dlouhodobého sucha a vzrůstajícího množství paliva v podobě usychající vegetace hořlavější. Pastva velkých kopytníků je velmi účinným nástrojem k odstraňování zejména travních porostů, kterými se oheň dobře šíří. Ať už jde o plochy se starou, suchou travou, takzvanou stařinou, nebo o křoviny,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.

Pastva by mohla být prevencí opakování požárů i na některých plochách Národního parku České Švýcarsko, které v minulých týdnech sežehly plameny. „Spálená místa začnou rychle zarůstat expanzivními druhy trav, jako je například třtina křovištní, která zraje v časném létě a stává se v průběhu léta v podstatě stojícím senem. Suché porosty vysokých trav jsou známé svou vysokou hořlavostí a bývají často místy, kde se šíří požáry na velkých plochách. Velcí kopytníci by tato rizika mohli minimalizovat, jelikož právě třtina a jiné druhy vysokých trav jsou jejich hlavní potravou,“ doplnil Miloslav Jirků.

Velcí kopytníci, jako jsou zubři, divocí koně nebo zpětně šlechtění pratuři, dokáží spásat i neúživné, expanzivní druhy trav, včetně mnohaleté stařiny. S podobnými porosty si hospodářská zvířata neporadí, jelikož je spásají nerada. Jak vědci současně upozornili, právě velcí kopytníci představovali po stovky tisíc let přirozenou ochrany krajiny před rozsáhlými požáry. Vědecké výzkumy ukázaly, že počty požárů v přírodě v minulosti výrazně vzrostly poté, co člověk velké býložravce v krajině vyhubil.

Protipožární prevenci mohou velcí kopytníci zabezpečit zejména v přírodních rezervacích, ale také v bývalých i aktivních vojenských prostorech. V zahraničí zubři dlouhodobě žijí například v největším polském vojenském prostoru Drawsko v Západním Pomořansku, který ke svým cvičením často využívají i armády NATO.

„Výhodou pastvy velkých kopytníků je, že v porovnání s jinými metodami péče o krajinu i protipožární prevence je velmi levná, a hlavně dlouhodobě funkční bez potřeby dalších investic. Preventivně totiž předchází jedné z hlavních příčin požárů, nadbytku suché bylinné biomasy v krajině. Navíc zvyšuje biologickou rozmanitost území a podporuje schopnost krajiny zadržovat vodu,“ doplnil Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina.

Ochranářská organizace Česká krajina dlouhodobě usiluje o návrat velkých kopytníků do přírody. Na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.