Odstřely stoupají, odbyt vázne

Jak to vypadá s odstřelem těchto druhů zvěře na Táborsku, na to odpovídá Jiří Zelinka z odboru životního prostředí táborského městského úřadu. Podrobnějších údajů se lze podle něj dopátrat v ročence životního prostředí, ale pouze za rok 2018. Ročenka za rok 2019 ještě není zpracována. Přesto alespoň to základní. Předminulý rok bylo v okrese odloveno 11 kusů jelení zvěře, 201 kusů daňčí, 10 kusů mufloní, 1466 srnčí a 1556 kusů černé zvěře. V roce 2019 to bude určitě o nemálo více, stejně jako letos. Podle údajů veterinářů myslivci v celé republice letos za první pololetí roku odstřelili meziročně skoro o třetinu více divokých prasat, loni to bylo za celý rok 229 tisíc kusů.

„Stavy zvěře každoročně stoupají a není to jen náš problém, je to celorepubliková záležitost,“ říká předseda Mysliveckého spolku Raště Dražice Ivan Mynařík. Tamní spolek patří co do velikosti honitby mezi střední. „Před lety jsme stříleli pár prasat, dnes je to tak kolem osmdesáti ročně. Přitom se stále volá po zvýšení odstřelu. Nevidím ani tak problém v regulaci černé zvěře, ale v tom, co dál s tou odlovenou. Na to zatím recept nikdo nevymyslel. Trh se zvěřinou prakticky zkolaboval. Máme to snad vozit do kafilerií? Dříve šlo hodně do resturací a dnes to omezili, není odbyt. Nezavinil to jen koronavir, ale je to i tím, že kuchaři raději udělají vepřové. Hodně masa šlo na vývoz do Německa, to také padlo,“ vidí problém předseda Mynařík.

Kuchařům se do zvěřiny nechce? Jak kde

Od letošního května platí také novela vyhlášky, která umožňuje uživatelům honitby prodávat větší množství zvěřiny přímým spotřebitelům. Některé myslivecké spolky už také zvažují či dokonce praktikují zvýšení prodeje masa napřímo takříkajíc „ze dvora.“ Pokaždé je však nutné razítko veterináře nebo kontrola tzv. prohlížitele zvěřiny, který k tomu má oprávnění.

Pokud si chcete na zvěřině opravdu pochutnat, je tedy nejlépe zajít do resturací, kde bývá na jídelním lístku častěji. „Zvěřinu dělám často a rád,“ svěřil se šéfkuchař restaurace Goldie v táborském hotelu Nautilus Martin Svatek. „Ale je s ní dost problémů. Beru ji od šumavského dodavatele a ne vždy vyhoví objednávce co do požadovaných částí zvěře. Nechci vařit jen guláš, plec a kýta jsou víceméně dostupné. Já preferuji hřbet, kotlety, a to je ne vždy k mání,“ říká Svatek. Přitom nejde o levnou záležitost. V létě vaří Martin Svatek lehčí jídla, ale na podzim se opět vrátí ke zvěřině. Ještě na jaře platil za kilo daňčího hřbetu 500 korun, hřbet z divočáka byl levnější. Přišel na 320 korun za kilo. Kolik budou stát tyto suroviny na podzim? Podle ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda odbyt zvěřiny a její ceny ovlivňují přísná pravidla pro její výkup. Myslivci ji sice mohou nyní dodávat i do restaurací, ale ty musí být u Státní veterinární správy registrované a zavést přísná hygienická opatření.

Problémy s ulovenou zvěří

Myslivci přesto tvrdí, že odlov je pro ně rok od roku více prodělečný. Z výkupny dostanou například za kilo prasete kolem dvaceti korun, takže nevidí smysl ho tam odevzdávat. Raději ho prý spotřebují sami, podělí se s ostatními myslivci nebo s přáteli. Jenomže co s masem, které odstřelem vyprodukují navíc? Ministerstvo zemědělství tvrdí, že je ho nadbytek. Aby se uchovalo dostatečně kvalitní, pak je nutné chladící zařízení. A na to většina menších mysliveckých sdružení nedosáhne. Cenově se totiž pohybují kolem 30 až 60 tisíc korun. Situace by se mohla změnit letos od září, kdy ministerstvo zemědělství chce dát mysliveckým organizacím na nákup chladících zařízení příspěvek až 40 000 korun. „Samozřejmě bychom každou finanční pomoc ministerstva uvítali, ale zatím nevyšlo nic konkrétního. Nejde přitom jen o pořízení lednic. Také na ně musíte mít místo a i provoz je poměrně finančně náročný. Pak přijde hygiena a jsou problémy,“ obává se dražický myslivec Ivan Mynařík.

Prvotní ovšem je samotný odstřel. Je na Táborsku vzhledem k přemnožení zvěře stanoven v mysliveckých spolcích odpovídající plán odlovu? A daří se ho plnit? Na to jsme se zeptali předsedy Okresního mysliveckého spolku Václava Falady: „Stanovený plán odlovu musí být splněn a mám zato, že je stanoven optimálně. Pokud by došlo ke škodám kvůli přemnožené zvěři, následují sankce,“ upozorňuje Falada. „Když vlastníci lesních a polních pozemků požádají vlastníka honitby či myslivecký spolek, ten může odlov ještě zvýšit. Jde ovšem o individuální záležitost, například v některých honitbách na Táborsku zvěř přemnožená není,“ uvádí Falada.