C-Energy dala nahlédnout do tajů výroby tepla a elektřiny

















Málokdo už asi dnes ví, že plánská teplárna vznikla v roce 1958 jako tepelný zdroj pro sousední továrnu Silon. Po roce 1989 ji zprivatizovali nejdříve Američané – od té doby se bílé budově vedle nové administrativní části říká Bílý dům. Od Američanů koupili teplárnu Britové a ti po sobě podobný symbol nezanechali. V roce 2011 už přicházejí současní majitelé Ivo Nejdl a Michal Šušák. Začali budovat moderní teplárenský provoz a orientovat se i na služby zajišťující stabilitu elektrizační soustavy v republice.
Teplo a elektřina
Hlavní činností plánské C-Energy je výroba a dodávka tepla ve formě horké vody, dnes už pro rozsáhlou táborskou aglomeraci. Nepříjemný průvodní jev – výměna parovodů za horkovody v rozkopaných ulicích, už opouští centrum města Tábora. Je to daň za příznivou cenu tepla, kterou firma C-Energy dlouhodobě garantuje připojeným městům pro jejich obyvatele. Se ztrátami ze starých parovodů by to možné nebylo.
V Plané se ale stále vyrábí i teplo ve formě páry, tu potřebují sousední podniky jako Silon, Maso Planá nebo Madeta. Vedle toho se firma zaměřuje na výrobu silové elektřiny, do sítě ji odkupuje obchodník s elektrickou energií. A i elektřinu distribuuje C-Energy rovněž lokálně – pro provozy jako je Silon. Na startu jsou dodávky nebo jednání s Madetou, firmou Hydac nebo Pilou Pasák.
Mimoto se C-Energy orientuje také na poskytování služeb výkonové rovnováhy až do 90 megawatt. „Z nuly na 80 megawatt jsme schopni najet v čase do pěti minut, to žádný provoz v České republice neumožňuje, jen přečerpávací elektrárny Dalešice a Dlouhé Stráně. „Vidíte, zrovna teď jedeme na výkon 18 Megawatt,“ ukazuje Josef Havlík v technickém a obchodním velíně, který jede nepřetržitě 24 hodin sedm dní v týdnu. A jak často se zdejší kapacita aktivuje pro potřeby přenosové soustavy? „V roce 2014 jsme měli 60 aktivací za rok. V roce 2017 jen čtyři. Teď dochází k aktivaci obden, někdy i denně,“ říká průvodce.
Ve velíně pracují operátoři strojník, topič a rozvodný. I u topiče a strojníka zapomeňte na montérky od uhlí nebo šmíru, všichni sledují z křesla parametry na velkoplošných obrazovkách. Velín má přehled o činnosti 26 megawattového parního turbogenerátoru, šesti kogeneračních jednotek s výkonem 60 megawatt a bateriového úložiště, kam se na čas může „uskladnit“ přebytečná elektrická energie, která může vyrovnávat okamžité výkyvy přenosové soustavy. Pracovníci velínu také sledují činnost dvou kotlů na biomasu, z nichž každý má výkon 42 tun za hodinu.
První zima bez uhlí
Z velína pokračujeme do obří haly se třemi pozicemi pro kotle. Na dvou pozicích stojí kotle z roku 2015, dnes už topí ze sta procent biomasou. Jde o dřevní štěpku z hospodářských lesů, odřezky z pil a jinak nevyužité dřevěné zbytky z okruhu 60 – 80 kilometrů. Dosahují účinnosti víc než 90 procent. Za kotly jsou instalované elektrostatické odlučovače spalin ze štěpky. Dokud se topilo uhlím, používalo se k zachycení zplodin odsíření. To už je mimo provoz. V C-Energy letos budou slavit první zimu bez uhlí. „Limity zplodin jsou stále přísnější. Z uhlí bývaly například pro oxit siřičitý 2000 miligramů na metr krychlový, pak 1200, 400. „My jsme se dostali pod 40 miligramů,“ říká Josef Havlík.
Kotle vyrábí páru, část jde do rozvodů tepla, část páry pohání turbínu. Na místě někdejšího třetího kotle zeje velká díra. Tady by mělo jednou stát zařízení na energetické využití odpadů.
V dalším objektu je flotila šesti plynových motorů Rolls-Royce, tuto novou výkonovou řadu sem dodala norská firma Bergen Engine. Motor se spustí do plného výkonu do pěti minut a každý jeden motor spotřebuje 2400 kubíků plynu za hodinu. Při výrobě elektrické energie dosahují účinnosti až 50 procent, při kombinované výrobě elektřiny a tepla až 84 procent. Zapínají se podle potřeby.
Na závěr předvádí Josef Havlík další zdejší chloubu – tři kontejnery s bateriovým úložištěm. Jedna baterie má kapacitu 4 megawatty, doprava článků z Jižní Koreje probíhala v chladících boxech. „Energii vezmeme ze sítě, nabijeme baterku a energii máme uloženou na dobu, kdy ji budeme potřebovat. Využít ji můžeme v milisekundách,“ uzavírá prohlídku Josef Havlík.
Diskuse k článku