Den vína a mandlí přilákal do milevského amfiteátru davy



















Jak zmínil starosta Ivan Radosta, za nápadem spřátelit se s Moravany z Hustopečí byl před pěti lety předseda milevského Maškarního sdružení Karel Procházka. První kontakt se odehrál na veletrhu cestovního ruchu v Brně a pak to šlo ráz na ráz. První návštěva přátel z Hustopečí s jejich muzikou, folklorem a dobrotami se uskutečnila před pěti lety na náměstí Edvarda Beneše. Přestože první společná akce měla smůlu na počasí, dorazily už tehdy stovky lidí.
Partnerské vztahy se začaly rozvíjet, řada obyvatel Milevska už se byla v Hustopečích podívat. Z výpravy Moravanů do Milevska zase vznikla příjemná letní slavnost, které dnes vyšlo počasí úplně ideálně.
Program i letos odstartoval jihomoravský zpěvák italského původu Pietro Falcone, následovalo oficiální zahájení, kterého se zhostili náměstek jihočeského hejtmana Pavel Hroch, starosta Ivan Radosta a radní Hustopečí Stanislav Ivičič. Tamní starostka Hana Potměšilová, kterou si Milevští oblíbili i proto, že s Jožkou Šmukařem pokaždé zazpívala, letos z rodinných důvodů přijet nemohla.
Po zdravicích vystoupila krojovaná Hustopečská chasa a pak už se mikrofonu chopil neúnavný Jožka Šmukař a bavil publikum jednou moravskou písničkou za druhou. Sjeli se za ním příznivci i z širokého okolí.
Na hody k sousedům chodí Moravanky v přespolním kroji
Divákům neuniklo, že děvčata z Hustopečské chasy letos vystoupila ve dvou typech krojů. Jak vysvětlili vinař Radovan Tomeš a Robert Škola z Hustopečské chasy, kromě svátečních krojů s mnoha naškrobenými spodničkami letos soubor ukázal i skromnější pracovní kroje, které hospodyňky nosily běžně ve všední dny. „Říká se jim také přespolní kroje. Když jezdívali mladí na hody do sousedních vsí, původně byli krojovaní jen mládenci, dívky ne. Pak se zrodila tradice, že v krojích mohly přijet i přespolní dívky, ale musely mít skromnější kroj, aby nezastínily domácí tanečnice. Proto se mu říká přespolní. U nás je tento kroj laděný do červena, někde jinde mají modrou nebo zelenou verzi,“ zaznělo.
Hustopečský sváteční kroj přitom nemá dlouhou tradici, jak by si někdo mohl myslet. Hustopeče totiž – podobně jako některá další jihomoravská města – byly až do konce druhé světové války městem s drtivou převahou německého obyvatelstva, před válkou také židovského. Lidový kroj tu byl tedy německý. V těchto městech se pak po válce, po odsunu německého obyvatelstva a přílivu nových obyvatel začal používat kroj kyjovský a teprve postupně vznikaly kroje místní – jako i kroj hustopečský nebo nedalekých Popic.
I k popovídání o místní historii může taková slavnost obou partnerských měst posloužit. Milevské noviny přinesou o Hustopečích ještě spoustu dalších zajímavostí.
Do milevského amfiteátru zavítali i tentokrát se svou nabídkou vinaři z hustopečeského regionu, víno i pálenky tečou proudem a zábava v sobotu večer pokračuje s kapelou Crazy Dogs.
Diskuse k článku