V úterý měl na programu Karel Zelinka takzvanou ševětínskou linku. Jak sám říká od Českých Budějovic na Tábor. Ta vede přes obce Jednoty, Vlastiboř, Vitín, Ševětín, Neplachov, Dolní Bukovsko, Sviny, Vlkov, Mažice, Zálší až do Komárova. „Denně najedu zhruba 120 kilometrů,“ doplnil Zelinka s tím, že vlastnit pojízdnou prodejnu byl jeho dětský sen. „Bydleli jsme tehdy v Jeníčkově Lhotě u Chotovin a právě tento pojízdný obchod tam tenkrát jezdil. Hrozně se mi to líbilo a říkal jsem, tohle bych chtěl jednou dělat,“ zavzpomínal vyučený řezník.

V Ševětíně kotlety a sádlo, v Neplachově roštěnka a tlačenka

Na jeho následující zastávce v Ševětíně k vozu s nápisem Maso uzeniny Karel, pojízdná prodejna přišla nakoupit i Jiřina Pomijová. „Stavuji se tu tak jednou za 14 dní. Čerstvé masu tu nikde neseženu. To bych musela až do Budějovic a to je pro už daleko. A pan Karel má maso opravdu skvělý,“ nešetřila slovy chvály tamní obyvatelka, která si v tašce domů odnášela vepřové kosti, kotletu, plecko a sádlo.

V Neplachově pak čekal na pojízdný obchod například Josef Zeman. „Dnes jsem si vybral roštěnku, párky a tlačenku. Nakupuju tu tak jednou za tři až čtyři týdny, ale pokaždé se na to těším. Kdyby sem pan řezník nejezdil, musel bych pro maso do Veselí nad Lužnicí, nebo do Českých Budějovic,“ řekl jeden z tamních zákazníků.

Při cestách se svou prodejnou na kolech preferuje Zelinka trasy přes obce, kde buď nejsou obchody vůbec žádné, nebo kde není k dostání čerstvé maso. Existují ale i výjimky. „Třeba v Táboře je prodejen s masem asi 50 a já na tamním trhu za 3,5 hodiny obsloužím 140 lidí,“ upřesnil.

O zákazníky nemá prý Zelinka nouzi. Z nebe mu ale sami nepadají, musí se to, jak říká, zkrátka pořádně odmakat. Zárukou je také kvalita a čerstvost nabízeného zboží. A vše pochází výhradně z českých zdrojů. „Dnes jsem vstával ve čtyři ráno. Maso si vlastnoručně nabourám, vykostím i očistím, abych jej mohl začít v půl šesté dát do auta. A v půl osmé jsem už nakládal čerstvé uzeniny, které jejich prodejce začíná vyrábět dvě hodiny po půlnoci. A takhle to jde čtyři dny v týdnu, pracuji totiž od úterý do pátka. Občas je to docela mazec, ale maso je mou srdeční záležitostí, takže to dělám rád,“ opět nešetřil úsměvy táborský Krkovička.

O krajských dotacích věděl, žádat o podporu ale nemusel

Díky dostatku zákazníků, z nichž se podle něj někteří stali během těch let jeho kamarády, nemusel Zelinka nikdy žádat o krajskou dotaci vypisovanou na podporu tohoto druhu podnikání. I když o ní věděl. Do karet mu hraje i fakt, že ví jen o pár lidech, kteří by se na jihu Čech tímto způsobem živili. „V letech 2011 až 2015 podporoval Jihočeský kraj pořízení nebo pronájem mobilních prodejen v rámci dotačního programu Podpora přímého prodeje jihočeských zemědělských a potravinářských produktů,“ připomněl v souvislosti s tím mluvčí kraje David Hocke.

Vzhledem k to, že pomalu začíná, respektive v minulých dnech již pro někoho začala grilovací sezóna, nastínil táborský řezník, jaké maso jde u něj momentálně nejvíc na odbyt. „Teď se nám to sice trochu pokazilo, ale za pár dnů se má počasí zase umoudřit, takže bude pokračovat momentálně nastolený trend, kdy nejvíce frčí například vepřová krkovička. Stejně dobře se stojí hovězí váleček, roštěná na steaky, svíčková na bifteky a samozřejmě klobásy či točeňák. A někdy za dopoledne prodám i 20 kilo teplé sekané. Zákazníci u mě mohou platit hotově či kartou,“ uzavřel Zelinka.