Na začátku toho všeho byla městská anketa s mapkou. Tam si občané mohli zakreslit nejen místo pro lavičku, ale také místa pro sousedská setkávání, dětská hřiště, koše na psí exkrementy a podobně. Nový mobiliář města nabízel občanům dvanáct možností odpočinku a lavičky jsou pouze jednou z nich. 

Vodňany budou vše postupně realizovat, ale nejdříve na to musejí mít, a tak aktéři akce vymysleli další možnost získání peněz – spouští akci nazvanou Adoptuj si … Lidi nebo firmy tak budou moci anonymně nebo pod jménem přispět k proměně místa ve městě.
Architekti laviček Ida Čapounová – Chuchlíková a Jakub Chuchlík navrhli dvanáct různých typů laviček. Podle jejich slov, by právě ta vodňanská lavička měla by být rozpoznatelná, příjemná a neokázalá, měli by jí umět vyrobit i místní řemeslníci.
Na přední straně opěradel laviček budou texty o rybách a rybářství, například „Stálé počasí zpravidla znamená vynikající podmínky pro rybaření. Ryby nic neruší v jejich zvyklostech a častěji žerou.“ nebo citáty vodňanských osobností, kde nebude chybět Julius Zeyer a jeho výrok: „To jsem rád, že jsem už zase doma.“