Rybníky nemají regulérní přítok, takže je výška vodní hladiny do značné míry závislá na atmosférických srážkách, které bohužel jsou z velké míry splachy z přilehlé komunikace (Rudolfovská silnice) a tím i značně znečištěné ropnými produkty a polyaromatickými uhlovodíky z automobilové dopravy. Tyto sloučeniny zde představují větší ekologickou zátěž než obávané těžké kovy. Reálný stav věci naznačil další možný postup.

„Pekařský rybník je mělký, zabahněný a zarostlý natolik, že bude nejpříznivější jej takto ponechat, aby sloužil jako kořenová čistička. Kořeny bahenní vegetace a mikroorganizmy na nich z velké části rozloží samočistícím procesem valnou většinu znečišťujících organických látek a do Dolního rybníka se tím pádem dostane už pouze nezávadná voda. Magistrát nechá z obou rybníků odklidit letitý nepořádek, který je kritizován místními občany. V této souvislosti jednáme s Gymnáziem Jírovcova, jehož studenti by pomohli s úklidem a zároveň by oba rybníky posloužily k inventarizaci a monitoringu flóry a fauny pro jejich studentské práce. Je reálný předpoklad, že se v těchto místech mohou objevit poměrně zajímavé a chráněné druhy rostlin i živočichů a prokázáním jejich výskytu by lokalita mohla mít ambice na zvýšený stupeň ochrany. Rybníky prakticky nelze vypustit, což je na jedné straně nevýhoda pro jejich hospodářské využití, na druhé straně ale výhoda z hlediska zachování vysoké biodiverzity a tím i cennosti lokality,“ říká Michal Kohn. Podle něj by se měl klást obecně mnohem větší důraz na obnovu vodních ploch, kde by se lidé mohli osvěžit a zrekreovat a také na zeleň, protože je důležitou součástí našeho života.