Zato epidemie nového koronaviru logicky plní téměř všechny stránky. Lidé s úzkostí sledují, co je nového v možných léčebných metodách, jak se mají chovat při nákupech a pobytu mimo domov, kolik lidí bylo za uplynulý den testováno, kolik z nich je nakažených, kolik se vyléčilo a kolik jich již zemřelo.

Aby si člověk mohl udělat reálný obrázek o vývoji této nákazy, potřebuje mít k těmto statistickým údajům ještě komentář o metodice jejich tvorby. Tak např. pod údaji o úmrtí se dále dočte, že zemřelí pacienti byli většinou starších ročníků a navíc měli vážné zdravotní komplikace již před infekčním onemocněním plic.

Řada snadno dohledatelných odborných zpráv o účinku změny času (zejména té jarní, kdy lidé přijdou o hodinu spánku) jasně hovoří o negativním vlivu tohoto posunu na lidský organismus, než se této změně přizpůsobí. O možné únavě, nepozornosti apod. a z toho pramenící vyšší pravděpodobnosti vzniku pracovních úrazů či dopravních nehod, případně „jen“ nesoustředěnosti při práci.

Je tedy zřejmé, že tento časový posun lidem minimálně v prvních dnech po časové změně příliš nepřidá. Tedy s největší pravděpodobností i včetně jejich imunity. Proto by mě velice zajímalo, zda příští týden nepřibude do všudypřítomných statistik o koronavirové nákaze další „políčko“: Zemřel v souvislosti s oslabením celkové imunity v důsledku časového posunu.