Nestalo se vám snad, že hodíte do nákupního vozíku zboží, které je v regálu označeno lákavou slevou, u pokladny ale vyjede na účtence cena vyšší nebo mnohem vyšší? Ohradili jste se nebo neohradili, protože je vám to trapné? Mně to tedy trapné není, přesto jsem nikdy neuspěla. „To byla cena akční, ta už neplatí, z regálu ji z nedostatku času neodstranili, co je v počítači, to platí,“ řekne nebo křikne pokladní.

Mám možnost zachovat se jako „ponížený služebník“ nebo zboží vrátit. Bez ohledu na délku fronty za mnou špatně označené zboží vždy vracím.

Za všechno může počítač. Na čtvrtečním trhu v Milevsku počítače ale nepoužívají. Zalíbily se mi nakvetlé hyacinty, u kterých ležela cedulka třicet devět korun. Zákaznice přede mnou si také jeden brala, sáhla jsem po tom druhém. Sto třicet devět korun – chce paní od stánku. Na cedulce stojí třicet devět, namítám a vracím rostlinu zpět na zem. „To je cena za květináč,“ odpoví majitelka stánku. To je snad vtip, pomyslím si, příště budou chtít i za zalití květináče poplatek za vodu, ne?

Nakupujte hezky česky, ale nedejte se.