Manželé Myrošničenkovi pocházejí z Kremenčuku v Poltavské oblasti. Matka se dvěma dcerami přijela do České republiky po vypuknutí války v roce 2022, otec rodiny Denys je následoval o rok později. Oba rodiče dnes pracují ve vimperském závodě Rohde & Schwarz, děti navštěvují místní základní školu a rodina chce v Česku zůstat.

Patří k lidem, kterým členové Stavebního bytového družstva Prachatice poskytli své byty v rámci mimořádného režimu přijatého po začátku války. Ten se nevztahoval pouze na Myrošničenkovy, ale také na další ukrajinské rodiny a jednotlivce. Přesný počet osob, kterých se ukončení výjimky dotkne, družstvo ve svém vyjádření neuvedlo.

Nešlo přitom o nájem přímo od Stavebního bytového družstva Prachatice. Družstevní byt rodině poskytl jeho člen, který k tomu potřeboval souhlas družstva. Myrošničenkovi se k bydlení dostali prostřednictvím kolegy z práce. Podle předložených dokumentů družstvo v březnu 2025 schválilo dočasné užívání celého bytu rodinou až do 31. prosince 2026. Když se později řešily další dokumenty, člen družstva podle Denyse Myrošničenka nejprve obdržel informaci, že pokračování nebude možné. „Majitel jel prodloužit smlouvu, ale řekli mu, že už to nejde a že se musíme odstěhovat. Dozvěděli jsme se to asi dva týdny předem,“ popsal Denys Myrošničenko.

Měsíce v nejistotě žít rodina nechtěla

Rodina následně společně s členem družstva navštívila sídlo stavebního bytového družstva v Husinci. Přinesla také doporučení od zaměstnavatele a školy, kterou navštěvují její děti. Nakonec bylo potvrzeno, že může byt užívat do konce letošního roku. Nejistota ji však přiměla začít hledat jiné bydlení.

Po přibližně dvou měsících se Myrošničenkovi přestěhovali do většího bytu v jiné části Vimperka. Nové bydlení podle otce rodiny není horší, k dispozici mají také zahradu, sklep a kůlnu. Zdůrazňuje, že důvodem změny nebyly dluhy ani konflikty v domě.
„Se sousedy jsme vycházeli dobře. Když vznikl nějaký problém, vždycky jsme ho vyřešili. Nájem jsme posílali hned poté, co nám přišla výplata,“ uvedl.

Jeho slova potvrdili také oslovení obyvatelé domu, ve kterém Myrošničenkovi bydleli. Soužití s rodinou popsali jako bezproblémové a neuvedli žádné konflikty, které by mohly být důvodem k jejímu odchodu. Ani podle vyjádření družstva nebylo ukončení mimořádného režimu reakcí na chování této či jiné konkrétní rodiny.

Pracovali, platili nájem, přesto museli o dům dál

Právě zde se ukazuje kontroverzní stránka celé kauzy. O možnosti nadále užívat družstevní byt nerozhodovalo, zda rodina pracuje, řádně platí nebo se bez problémů začlenila do života ve městě. Rozhodující je podmínka ve stanovách Stavebního bytového družstva Prachatice, podle níž se členem družstva i podnájemcem družstevního bytu může stát pouze zletilý občan České republiky nebo občan jiné země Evropské unie s trvalým pobytem v Česku.

Ukrajina není členským státem Evropské unie. Její občané proto spadají do právní kategorie občanů takzvaných třetích zemí. Toto označení samo o sobě nehodnotí konkrétního člověka, jeho chování ani míru začlenění. Vyjadřuje pouze skutečnost, že není občanem České republiky ani jiného členského státu EU.

Současně je třeba odlišit evropská pravidla od pravidel konkrétního družstva. Právo Evropské unie rozlišuje mezi občany členských států a občany třetích zemí například při pobytu a volném pohybu. Samotné omezení užívání družstevních bytů Ukrajinci ale není obecným příkazem Evropské unie. V tomto případě vychází ze stanov Stavebního bytového družstva Prachatice.

Po vypuknutí války představenstvo družstva v březnu 2022 přijalo mimořádnou výjimku. Členové, kteří své byty sami neužívali, mohli požádat o souhlas s jejich dočasným poskytnutím ukrajinským uprchlíkům s dočasnou ochranou. Jednotlivé souhlasy byly omezeny nejvýše na jeden rok, členové o ně však mohli žádat opakovaně.

Jednalo se o krátkodobou humanitární pomoc

Předsedkyně představenstva Lenka Treglerová zdůraznila, že družstvo s ukrajinskými občany neuzavíralo nájemní smlouvy a podle jeho výkladu nešlo ani o běžný podnájem. Výjimka měla umožnit pouze krátkodobou humanitární pomoc. „Záměrem bylo tehdy pouze umožnit členům družstva poskytnout těmto prchajícím osobám bezprostředně krátkodobé ubytování v tíživé situaci vyvolané válečným konfliktem na Ukrajině,“ vysvětlila.

Po bezmála pěti letech se představenstvo rozhodlo mimořádný režim ukončit. Výjimka přestane platit 31. prosince 2026 a poté se družstvo plně vrátí k podmínkám svých stanov. Podle Treglerové nejde o změnu postoje k uprchlíkům ani o hodnocení konkrétních osob. „Ačkoliv nakonec představenstvo družstva umožnilo až do konce letošního roku o souhlas žádat opakovaně, šlo po celou dobu o mimořádný režim, nikoliv o trvalou nebo dlouhodobou změnu pravidel družstva,“ uvedla.

Rozhodnutí bylo zveřejněno v březnu na webových stránkách družstva a následně v dubnovém zpravodaji. Žádosti podané v průběhu letošního roku lze schválit nejdéle do jeho konce. Od roku 2027 už ukrajinští občané nebudou moci družstevní byty tímto způsobem užívat, pokud družstvo své stanovy nebo dosavadní rozhodnutí nezmění. Situaci Myrošničenkových nemění ani skutečnost, že podle svého vyjádření získali zvláštní dlouhodobý pobyt na pět let. Ten není totožný se speciálním pobytovým vízem, o němž hovoří dokumenty družstva z roku 2022.

Zvláštní dlouhodobý pobyt je určen ekonomicky soběstačným držitelům dočasné ochrany, kteří chtějí v České republice žít dlouhodobě. Jeho držitel však nezískává české ani unijní občanství a nejde ani o trvalý pobyt. Z pohledu stanov stavebního bytového družstva proto rodina nadále zůstává mezi občany třetích zemí, kterým běžná pravidla družstva užívání bytu neumožňují.

Pro Myrošničenkovy už konec výjimky bezprostřední problém nepředstavuje, protože si jiné bydlení našli. Z Vimperka ale odcházet nechtějí. „Zůstaneme tady. Děti chodí do české školy, ukrajinskou školu už nenavštěvují a česky mluví bez přízvuku,“ řekl Denys Myrošničenko.

Byty může zahraničním zaměstnancům poskytnout firma

Případ současně otevírá širší otázku dostupnosti bydlení pro zahraniční pracovníky. Rohde & Schwarz, kde pracují oba rodiče, zaměstnává ve vimperském závodě 40 lidí ze zemí mimo Evropskou unii. Představují 3,5 procenta všech zaměstnanců závodu a 52 procent z nich tvoří občané Ukrajiny. „Celkem se jedná o 40 zaměstnanců, kteří představují 3,5 procenta všech pracovníků našeho závodu,“ uvedl Milan Černý ze společnosti Rohde & Schwarz.

Firma vlastní ubytovací zařízení nemá, pronajímá si však více než 50 bytů, které může v případě potřeby poskytnout zaměstnancům. Většina zahraničních pracovníků si podle společnosti zajišťuje bydlení sama. Podnik spolupracuje s městem Vimperk i se soukromými pronajímateli.

Na jedné straně tak stojí rodiny a jednotlivci, kteří na Vimpersku pracují a snaží se zde dlouhodobě žít. Na druhé jsou pravidla bytového družstva, podle nichž zaměstnání, řádné placení ani bezproblémové soužití samy o sobě nestačí. Rozhodující zůstává státní příslušnost a podmínky zakotvené ve stanovách.