Ačkoliv anketa probíhala v době kulminujícího střetu mezi oběma politiky, nejvíc – 40 procent respondentů, štval prezident a ministr Macinka byl s 39 procenty druhý. Málo negativních kliků dostali Tomio Okamura – 4 procenta, i Andrej Babiš – 10 procent. Překvapivě málo na to, že pro některá média jsou to stále zloduši první ligy. Ne tak minimálně pro většinu hlasujících v této anketě.

Další anketa přinesla dotaz, kde by měl stát začít šetřit, když má rozpočet 310 miliard v mínusu. Zajímá zatím méně respondentů – přes 340. A opět – navzdory důrazným vzkazům z americké ambasády nebo od politiků bývalé koalice, že nebudeme považováni za dobré parťáky, lidé nechtějí podporovat byznys zbrojních firem, jejichž produkty je pak třeba vystřílet v nějaké rozpoutané válce, aby se mohla kola zbrojního průmyslu znovu roztočit. Stojí to totiž lidské životy, jak si uvědomil i americký voják, který právě v těchto dnech vtrhl do amerického senátu s křikem, že nikdo nechce bojovat za Izrael. Byl ochrankou vyvlečen. Zdá se, že za mořem ještě žijí potomci protiválečných květinových dětí, zatímco z Evropy zní hlavně militantní hlas. Po protiválečných demonstracích vidu ani slechu.

Zato respondenti současné ankety nechtějí šetřit ve výdajích na obranu. A tady možná vláda dluží lidem přesné vysvětlování, co je co. K čemu jsou jednotlivé zakázky a nákupy primárně určeny – jestli k obraně domácího obyvatelstva před útokem nebo k výjezdům s našimi parťáky na útočné mise do jiných zemí.

Například kryty totiž prakticky vymizely a nikde v rozpočtech krajů nebo obcí není slyšet o investicích do jejich znovubudování. A to stále slyšíme, že drony mohou klidně doletět až k nám! Mám v dobré paměti reakce jihočeských politiků, když jsem se v roce 2022 po vypuknutí války na Ukrajině začala po někdejších krytech poptávat. Tvářili se, jako když mluvím sprostými slovy. A doteď strkají hlavy do písku, protože tyhle obranné výdaje by stály hodně peněz, a před volbami je přece třeba stříhat pásky u bazénů, hřišť, zimních stadionů a nákupních center.