Kvůli bezpečnosti návštěvníků požádaly Lesy ČR Správu Národního parku Šumava (Správa NP Šumava) o povolení zlomení třinácti souší nacházejících se uvnitř původního pralesa a hrozících pádem na hráz Boubínského jezírka a pokácení osmi souší mimo jádro pralesa. Podnik zároveň na jaře a v létě požádal Státní správu lesů ve Vimperku o vydání zákazu vstupu k Boubínskému jezírku a na naučnou stezku v okolí jádra Boubínského pralesa.

Lesníci argumentovali tím, že než se souše lemující modrou a zelenou turistickou trasu k Boubínskému jezírku samy rozpadnou nebo zlomí může trvat roky. Při počtu, který chtěli zlikvidovat navíc podle lesníků jejich odstranění nemůže ovlivnit celkový vývoj pralesa. Tvrdili, že zásah by jen urychlil přírodní proces, jehož výsledek by bylo zlomení a pád zničených stromů.

Správa NP Šumava zastává ale jiný názor. Zásah uvnitř pralesa nepovolila, mimo prales však ano. „Důvodů, které nás vedly v obou případech k tomuto rozhodnutí, je několik. Pokud je shrnu, tak ochrana Boubínského pralesa před lidskými zásahy byla před více než 160 lety zavedena proto, aby budoucí generace mohly pozorovat plně přirozený vývoj lesa v dlouhodobém horizontu. Tento odkaz knížete Schwarzenberga a jeho lesníka Josefa Johna ctily všechny generace správců tohoto území. Boubínský prales se tak stal jedinečným územím světového významu, ve kterém lidská ruka nezasáhla a je tak cenné nejen z pohledu vědců, ale právě i z pohledu široké veřejnosti, která má už jen velmi málo možností se seznamovat se skutečným pralesem a jeho zákonitostmi. A třetím důvodem je to, že existuje možnost bezpečnějšího přístupu alespoň k Boubínskému jezírku. Tuto skutečnost jsme diskutovali se zástupci Lesního závodu Boubín už při jednáních v červnu,“ vysvětlila náměstkyně ředitele Správy NP Šumava a současně vedoucí CHKO Šumava Silvie Havlátková.

Jak Silvie Havlátková připomněla, Správa Národního parku Šumava v podobné věci vydala rozhodnutí už v roce 2016 a odvolací orgán jej i tehdy potvrdil. „Také proto nemohl být výrok letošní žádosti vlastníka lesů v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales v podstatě jiný,“ dodala.

Různě početné množství souší se v jádru Boubínského pralesa vyskytuje po celou dobu jeho existence a také do jisté míry vždy ohrožovalo návštěvníky na okolní naučné a turistické stezce. Nejhorší situace je právě v části modré turistické trasy od Boubínského jezírka po Knížecí cestě, v délce přibližně 1,4 kilometru, kde jsou řádově stovky souší, hrozící v nadcházejících letech zřícením. 

„Samozřejmě je plně v kompetenci vlastníka, jak situaci na svém majetku vyhodnotí. Správa NP Šumava už dříve povolovala kácení souší poblíž turistických tras mimo jádro Boubínského pralesa a to povolila i nyní. Zároveň jsme upozornili na skutečnost, že zpřístupnit alespoň Boubínské jezírko veřejnosti z Idiny Pily je možné náhradní trasou. Vlastníkovi jsme už v létě sdělili, že čekáme na jeho návrhy a jsme připraveni o nich jednat,“ uzavřela Silvie Havlátková.