Jen máloco už Lukáše Pecha ve 37 letech překvapí. Na úrovni profesionálního hokejisty se pohybuje více než 20 let. Na svém kontě má v dresech Karlových Varů a Sparty Praha dohromady jeden mistrovský titul, dvě stříbra a dva bronzy. Těsně pod vrcholem skončil se Spartou v roce 2016 i v hokejové Lize mistrů, když holešovický tým padl až ve finále. Zkrátka je zvyklý bojovat o nejvyšší příčky. Teď podepsal tříletou smlouvu s loňským nováčkem, který skončil v nesestupové sezoně 2020–21 suverénně poslední. „Upřímně to pro mě ani nehrálo žádnou roli, protože jsem věděl, jak chtějí posilovat, a že se ten tým hodně promění,“ prozradil „Pecháček“, oblíbenec nejen sparťanských fanoušků. Jeho cílem je posunout budějovický Motor na vyšší úroveň.

Můžete na začátek popsat, jak jste se vůbec dostal ze Sparty do Motoru?
Samozřejmě mám agenta, který mi veškeré věci včetně angažmá a smluv zařizuje. Všechny strany věděly, že mi po sezoně skončí smlouva, takže jsme se Spartou jednali už od listopadu. K dohodě ale prostě nedošlo, problém byl v délce smlouvy, jinak bychom se asi na všem dohodli. Nabídek jsem měl více. Motor mě oslovil tím, jaké posily chtěl přivést. Volal mi i sám Milan Gulaš, který má velký podíl, že jsem tady. Vím, jak budějovická organizace funguje, protože jsem proti nim hrával – pěkné město, skvělé zázemí i stadion a výborní fanoušci, kterých chodilo i v první lize neskutečně mnoho. Upřímně pro mě ani nehrálo žádnou roli, že byli loni poslední, protože jsem věděl, jak chtějí posilovat, a že se ten tým hodně promění.

Mrzelo vás, že vám Sparta po tom všem, co jste pro ni odvedl, nabízela jen roční smlouvu?
Každý máme nějaké své představy a ty naše se holt rozcházely. Sparta už za ty roky věděla moc dobře, co ode mě může čekat. Jak hraji, co bych jí mohl přinést, jak se chovám v kabině a všechno kolem. Jasně, že mě to mrzelo, ale nedalo se nic dělat. Takový je profesionální sport. Možná chtělo vedení trochu omladit kádr nebo o mě už tolik nestál kouč, ale to já nevím. Samozřejmě, že jsem tam mohl zůstat na rok, ale chtěl jsem si vyzkoušet něco nového. Mám tady šanci ukázat, že na to pořád mám, a že jsem si zasloužil delší kontrakt. Podpisem v Budějovicích to pro mě skončilo a soustředím se na Motor, abychom dobře potrénovali a pak odstartovali do sezony. Chci, abychom to tady pozvedli a všichni byli spokojení.

Už jste zmínil osobu Milana Gulaše. Je předpoklad, že minimálně začnete sezonu vedle sebe, bylo to pro vás velké lákadlo?
Samozřejmě, že je to velké lákadlo. Rád si s ním zahraju, Milan je výborný hráč a prokazoval to několik let v extralize, kdy byl opakovaně nejproduktivnější hráč. Ale nemusíme spolu hrát, to není důležité. Každá sezona má nějaký vývoj, může dojít ke změnám, které budou mít pozitivní vliv na tým. Pak je úplně jedno, kdo s kým hraje. Těším se na celou sezonu. Doufám, že uděláme skvělou partu, máme dobrý tým a budeme bojovat jeden za druhého, aby lidi měli chuť na Motor chodit a byli nadšení z toho, co na ledě předvádíme. Když budeme vyhrávat, tak je to ještě o to sladší.

Co očekáváte od soustředění ve Frymburku. Máte běhání rád, nebo to úplně nepatří k vašim oblíbeným činnostem?
Úplně mě to nebaví, jsem spíš herní a soutěživý typ. Rád si zahraju fotbal, tenis a další doplňkové sporty. Letní příprava ale k hokeji patří a pro mě už je to snad přes dvacátou přípravu v profi hokeji, takže vím, co mě čeká, i když to je rok od roku těžší. Dřív jsem to úplně extrémně nenáviděl, teď už vím, že tělo potřebuje dostat zabrat, aby se připravilo na sezonu. Nebude jednoduchá a každý si tím musíme projít. Takže to nepatří mezi mé oblíbené části sezony, ale zase to není tak, že bych vyloženě nadával. Pokud chcete být dobře připravený, musíte mít i naběháno.

Když už jste zmínil fotbal, můžeme na závěr odbočit k aktuálně probíhajícímu Euru. Patříte mezi fanoušky fotbalu, sledujete tento turnaj?
Upřímně tolik ne, radši si fotbal zahraju, to mě baví. Doma na to nemám tolik času, mám čtyři děti a snažím se věnovat jim, takže doma v televizi fotbal skoro nesleduju. Stejně mi to přepínají na pohádky nebo na youtube. Takže přes den mám smůlu a večer jsem tak unavený, že jsem rád, že se najím a usnu. Občas si pustím nějaké vyřazovací zápasy Ligy mistrů, když je něco velkého. Na Euru jsem viděl kousek Čechů, jak porazili Skotsko. První gól jsem ještě neviděl, ten druhý nádherný už jo, to bylo skvělý. Ale že bych aktivně vyhledával a sledoval celé zápasy, to ne.