Hlavním cílem projektu Ozbrojený útočník je snížení pravděpodobnosti výskytu hrozby útoku ozbrojeného útočníka ve školním prostředí, zvýšení schopnosti zaměstnanců školy na tuto krizovou situaci správně reagovat a zmírnit tak možné negativní dopady útoku, a to jak v teoretické, tak i praktické rovině. „Do projektu se přihlásilo 39 škol z celého Jihočeského kraje. Z nich jsme vybrali osm škol od různých zřizovatelů, různých velikostí, různého zaměření i jiného stavebního uspořádání. Každá ze škol byla v jiném okrese, pouze z Českých Budějovic se projektu zúčastnily školy dvě. Vzhledem k pokračování projektu a jeho náplni zůstanou školy i nadále v anonymitě. Odvahu těchto škol hodnotím velmi pozitivně. Jihočeský kraj byl v tomto směru první vlaštovkou, akce se osvědčila a letos ji přeneseme i do ostatních krajů,“ poznamenala první náměstkyně hejtmana Lucie Kozlová. Částí projektu byl i seminář, který organizátoři nabídli ředitelům všech základních, středních a vyšších odborných škol v regionu. Proškoleni byli zástupci více jak padesáti procent škol v celém kraji.

 Česká republika už totiž není výjimkou a má své ozbrojené útočníky ve školním prostředí. V roce 2014 se tragická událost odehrála ve Žďáru nad Sázavou, kde psychicky nemocná žena napadla studenty a jednoho zabila. V září 2016 v Teplicích policie odhalila žáka, který vyhrožoval, že školu vystřílí. V listopadu 2016 v Kralovicích došlo k vyhrožování zbraní při vyučování studentem střední školy a v roce 2009 sedmnáctiletý student gymnázia v Novém Bydžově na Hradecku chystal bombový útok na školu. „Bezpečnostní riziko útoku ve škole je v našem regionu nízké, ale není nereálné. A proto považujeme za nutné připravit školy na takovou událost a minimalizovat dopad případného útoku, který by mohl být v případě nepřipravenosti školy fatální. Je nejvyšší čas se tímto tématem ve školách začít důsledně zabývat,“ řekl jihočeský policejní ředitel Luděk Procházka.

Teorii vystřídal praktický nácvik

V osmi vybraných školách proběhl nejprve bezpečnostní audit se zaměřením na možnost neoprávněného vstupu cizích osob, zjištění skutečného stavu a zhodnocení stávajících bezpečnostních opatření školy. Ředitelé škol potom dostali doporučení s konkrétními informacemi o tom, co a jak ve školách zavést, zpřísnit, změnit či vylepšit. „Častým problémem bylo například ukládání klíčů. A vlastně i zamykání. Při praktickém nácviku zaměstnanci škol třeba zjistili, že se ve stresu nedokáží rychle trefit klíčem do zámku,“ popsala manažerka prevence kriminality Jihočeského kraje Veronika Švehlová Bullová, která řídí celý projektový tým. Po teoretické části projektu přišla na řadu část praktická. Pracovníky škol proškolili záchranáři v poskytování první pomoci. Výcvikem prošlo přibližně tři sta lidí. „S výsledky jsme spokojení a jsme rádi, že jsme se mohli zúčastnit. Tento program má smysl, opravdu to není jen projekt pro projekt,“ zhodnotil ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marek Slabý. „Největší nedostatky měli pracovníci škol v tom, že používali staré metody první pomoci. Bylo vidět, že základ znalostí mají. Ale z kdysi zažitých postupů s námi přešli do metod, které se používají dnes. Seznámili jsme je s nejnovějšími poznatky. Příjemné bylo, že pedagogové měli zájem, hodně se ptali a čerpali z vlastních zkušeností. Procházeli jsme s nimi také školní lékárničky, abychom zjistili, zda v nich mají všechno, co se při takovém útoku může hodit. A musím říct, že to bylo v pořádku,“ popsal lektor z řad zdravotních záchranářů Petr Svoboda.

Zapojili se pouze zaměstnanci škol

 Samotného nácviku chování při útoku se zúčastnilo asi čtyři sta zaměstnanců škol. „Vše probíhalo bez přítomnosti žáků, v době, kdy pro ně byly školy uzavřené,“ dodala manažerka s tím, že smyslem nebylo bojovat a jít proti útočníkovi, ale naučit se reálné věci, které zaměstnanci škol v případě ozbrojeného útoku mohou udělat. Kdy se ukrýt, kdy zvolit se žáky evakuaci a jak se správně chovat, to se účastníci projektu dozvěděli od policistů, kteří je provedli praktickou částí.  „Všechny zapojené školy dostaly podrobné informace a získaly praktické dovednosti k tomu, aby se přesněji orientovaly v oblasti prevence ozbrojeného útoku, aby si kvalitně nastavily bezpečnostní pravidla fungování chodu školy, předvídaly a včas zachytily rizikové signály. Nastavily si také pravidla vnitřní komunikace. Teď by v rámci svých možností měly být připraveny na situaci, kdy útočník překoná bezpečnostní opatření školy, zaútočí a všichni zaměstnanci školy budou muset na vzniklou situaci před příjezdem složek Integrovaného záchranného systému zareagovat a řešit ji,“ dodala Veronika Švehlová Bullová. Připomněla také, že této specifické problematice by se měli věnovat odborníci a školy by neměly sázet na komerční nabídky líbivých akcí nebo spíše atrakcí. „Ty jsou často zaměřeny na vnější efekt a zážitek pro studenty, než na skutečnou systematickou práci. Každý zaměstnanec školy vždy ponese zodpovědnost za zvládnutí situace před zákonem, rodiči dětí i veřejností. Jihočeský projekt je jednou z možností jak reálně, cíleně, a především prakticky školám pomoci. Jeho potřebnost a úspěšnost je tak jednoznačná,“ dodala manažerka.

Projekt pokračuje, letos i pro žáky

V letošním roce bude projekt pokračovat druhou etapou. Zúčastní se šestnáct škol. Devět jich bude zcela nových, sedm škol z loňského roku bude pokračovat. Celkem se zapojí přibližně devět set lidí. Jednotlivé aktivity u nových škol budou stejné jako loni, u pokračujících škol se prověří bezpečnostní a organizační opatření školy a dojde také k nácviku chování při útoku společně se studenty nebo žáky škol. „Samozřejmě chceme děti co nejméně stresovat. Pedagogové, a vlastně všichni zaměstnanci škol, musí být schopni děti vést. I ve stresové situaci musí vědět, jakým způsobem budou s dětmi při útoku pracovat, jak na ně mají působit, jak je evakuovat. To je priorita. Věkové rozlišení dětí je obrovské, od prvňáčků až po studenty středních škol, a s tím je také potřeba pracovat. Může se také stát, že i když na školách není branná výchova, tak některé děti navštěvují třeba zdravotnické kroužky a mohou být mnohem zkušenější než učitelé. V tu chvíli by o tom měl učitel vědět a musí umět vyhodnotit, na co se zaměří. Zda na jednoho člověka nebo globálně na celou školu. Tam totiž pak následek útoku může být mnohem horší,“ zakončil policista Martin Kukačka.