„Přišlo jen šestadvacet posluchačů, většinou starších, protože omladina asi zůstala doma u počítačů. Páter Budský vyprávěl o obyčejných lidech a dětech z Ekvádoru. V tu chvíli jsme si uvědomili, že v mnohých zemích jsou na tom lidé, hlavně děti, o mnoho hůř, než my tady doma. Vyspělé státy se jim snaží finančně pomáhat, ale oni chtějí práci a soběstačnost, a tudíž i vlastní příjem a nezávislost. Nemají tam sociální sítě, osvětu v mateřství, bezplatné zdravotnictví a jiné, co je pro nás zcela běžné,“ se svými dojmy z besedy se podělila Blanka Matoušková z místního Českého svazu žen.

Na závěr hosté besedy ochutnali pravou ekvádorskou kávu a sušenky.

Dodatek:

Jednání o peněžitých darech výměnou za netěžení v deštných pralesech v roce 2010 inicioval sám ekvádorský prezident. Požadoval 3,6 miliardy dolarů (téměř 70 miliard korun), což odpovídá ceně poloviny odhadovaných zásob ropy v rezervaci. Těžební společnosti si tam brousí zuby zhruba na 846 milionů barelů.

 V televizním projevu prezident Correa prohlásil, že se podařilo vyjednat jen zlomek požadované sumy, je tudíž nucen zahájit přípravy těžby. Dotknou se prý ale jen jednoho procenta plochy parku.

Mezinárodní společenství za netěžení vyplatilo už 13 milionů dolarů (252 milionů korun). „Svět nás podvedl,“ řekl národu s tím, že podepsal dekret, jímž vyjednávací iniciativu ruší. „Nechtěli jsme po světu, aby nám dělal charitu, ale aby nesl spoluzodpovědnost za klimatické změny,“ dodal s tím, že učinil nejtěžší rozhodnutí ve své politické kariéře.

Národní park Yasuni leží na východě Ekvádoru, asi 350 kilometrů jihovýchodně od Quita. Park se rozkládá na území o rozloze 9 800 kilometrů čtverečních a nachází se v něm na 2000 druhů stromů a keřů, 800 druhů ptáků, obojživelníků a plazů a přes 160 000 druhů hmyzu.

V některých částech rezervace se těžila ropa už od konce sedmdesátých let. Surovina je hlavním exportním artiklem země. Těžba v rezervaci má začít během několika týdnů.