Bývalé členky Milevského dětského sboru nezapomněly ani notu. Dojaly publikum i sbormistryni
Zobrazit galerii
(77)
MILEVSKO - V osmitisícovém Milevsku se zpěvu věnuje několik pěveckých sborů. Milevský dětský sbor tu existuje už padesát let a Milevský smíšený sbor celé čtvrtstoletí. V sobotu 28. května společně se obě jubilea oslavila. U zrodu obou těles stála sbormistryně Anděla Maršálková, držitelka pamětní medaile města, také Ceny Bedřicha Smetany Unie českých pěveckých sborů, žena, která dokázala u stovek děvčat, ale i u řady chlapců probudit lásku ke zpěvu na celý život. A navždy se zapsala do jejich srdcí. Stovka bývalých členek i členů dětského sboru přijela či přišla včera do domu kultury právě kvůli sbormistryni a přátelstvím, která se ve sboru zrodila. Přišli si zavzpomínat i společně zazpívat. Spolu a i se svými následovníky ze současného Milevského dětského sboru, který vede jedna z žákyň Anděly Maršálkové Gabriela Molová. "Ani ve snu by mě nenapadlo, že se sjede stovka děvčat. Na dopolední zkoušce nás bylo osmdesát a přijížděly stále další. Někdo až přímo na večerní koncert. Nemohla jsem uvěřit, že naše staré písničky daly zpaměti," těžko hledala sbormistryně slova. Sbor míval v historii i pár chlapců a i z nich si někteří přišli zazpívat. Starosta města Ivan Radosta přinesl květiny a šampaňské a projevil obavy, aby jeviště obří sbor vůbec uneslo. Když se pak z pódia rozezněl tak obrovský sbor krásných, čistých hlasů, někomu naskakovala husí kůže a sem tam i tekly slzy. To všechno na jednu společnou zkoušku dopoledne. Po skončení koncertu se pak v sále ještě dlouho vzpomínalo.
Koncert zahájilo vystoupení Milevského smíšeného sboru, který stále řídí Anděla Maršálková. Jak zaznělo od prezidentky sboru Heleny Pecháčkové, s dospělými je to prý někdy horší než s dětmi, takže sbormistryni spolu se zástupcem mužské části sboru Miroslavem Martínkem předali krabičku s dárkem. Taktovkou, kterou prý lze v případě potřeby použít i na ukáznění sboristů.
Dostat se po dovršení dospělosti do Milevského smíšeného sboru bylo přáním mnoha členek dětského sboru. Ne vždy to bylo možné – smíšený sbor potřeboval vyvážený počet ženských a mužských hlasů. Milevský smíšený sbor je špičkové těleso, které má za sebou účinkování na řadě zahraničních festivalů.
Milevský dětský sbor Anděla Maršálková před deseti lety předala své odchovankyni Gabriele Molové a pak ji ještě na čas zastoupila při mateřské dovolené mladé nástupkyně. Obě tělesa se v červnu chystají do Itálie na festival ve městě Alta Pusteria. Připravovaný repertoár dětského sboru si vyslechli i návštěvníci sobotního koncertu v milevském domě kultury.
Pak už přišlo závěrečné finále, tři písně společné s Milevským dětským sborem a osm skladeb, které si vybraly někdejší členky. S přípitkem přišel starosta města Ivan Radosta, také Jan Gröger, ředitel Základní umělecké školy v Milevsku, při které dětský sbor působí – a kde byla léta ředitelkou právě Anděla Maršálková. S květinami jí přišel poblahopřát i vnuk s pravnučkou Františkou, která dostala jméno po manželovi sbormistryně. S Františkem Maršálkem kdysi začínala na venkovské škole v Orlíku nad Vltavou, pak se přestěhovali do Milevska, kde v roce 1972 vznikl Milevský dětský sbor.
Členky a členové snad ze všech jeho etap se v sobotu sešli na milevském pódiu. Pamětníci triumfů milevského sboru v Belgii, Portugalsku, Irsku, Itálii, Švýcarsku, na tuzemských soutěžích. „Nejdojemnější byly asi okamžiky ve Švédsku. Soutěž byla dvoukolová, byly jsme šťastné, když jsme postoupily do druhého kola. A pak jsme vyhrály,“ zavzpomínala sbormistryně. Dojalo ji, že zpěvačky i zpěváci po tolika letech zpívali ty nejoblíbenější písničky zpaměti.
„Jak ke mně děvčata přicházela a promluvila, naskakovala mi jejich jména. Všechny jsem poznala, i když změnily účesy, barvu vlasů, někdy i objem, pořád jsou to moje holky. Ani ve snu by mě nenapadlo, že jich přijede tolik,“ byla po koncertu unavená i dojatá sbormistryně. I všichni v sále si odnesli nezapomenutelný zážitek, obřímu sboru aplaudovali vestoje.
Padesát let, to je kus historie spjaté s Milevskem.
Diskuse k článku