Bývalý ředitel pražské zoo a chovatel goril vyprávěli. O narození Moji i ničivé povodni
ZBELÍTOV – Moja, aneb Jak se rodí gorila, zněl název besedy, kterou připravili knihovníci zbelítovské obecní knihovny Šárka a Jiří Šrámkovi. O životě zvířat přijeli vyprávět bývalý ředitel pražské zoologické zahrady Petr Fejk a dlouholetý chovatel goril Marek Ždánský, označovaný jako „gorilí táta.“
Petr Fejk působil jako úspěšný a dlouholetý ředitel Zoo Praha v letech 1997 až 2009. Málokdo ví, že je původním povoláním pedagog a o zvířatech toho původně moc neznal. Vyhrál konkurz na toto místo a jedno věděl zcela jistě. Stav zahrady, v jakém ji přebral, nutně potřeboval radikální změnu. A to se mu v průběhu třináctiletého působení podařilo. Zastaralou zahradu dokázal proměnit v moderní instituci světového formátu, která se zařadila mezi nejlepší zoologické zahrady na světě. Prestižní americký magazín Forbes ji v roce 2008 zařadil jako sedmou nejlepší na světě. V době nástupu do zoo nového ředitele Petra Fejka nikdo z personálu nechtěl, ale s chovatelem goril Markem Ždánským si do oka padli hned.
„Každá dobrá zoo stojí na dobrých chovatelích a ti musí zvířatům rozumět,“ řekl. Marek Ždánský nastoupil do zoo jako mladík a úplný začátečník na základě inzerátu v novinách. Chtěl dělat svoji práci co nejlépe. Dostal na starost gorily, které mu postupně přirostly k srdci. Navzdory tomu, že upřednostňoval spíše tlustokožce. Časem se ukázalo, že jeho nástup do zoo byla výhra pro něj i zahradu. „Málokdo ví, že DNA opic se s DNA lidí shoduje v 98 procentech,“ upřesnil Petr Fejk.
Přátelství na celý život
Gorily žijí v pěti až deseti členných tlupách a jsou býložravci. Neumí plavat a bojí se vody. Když Marek Ždánský do pražské zoo nastoupil, gorilímu samci Assumbovi se vůbec nelíbil. Zvířata si totiž své ošetřovatele někdy sama vybírají. Marek Ždánský vzpomínal na Assumbu jako na potížistu a přesvědčivého žebráka. Assumbo pokaždé, když viděl svého ošetřovatele přicházet, házel po něm trus a vždycky ho bezpečně trefil. Gorily se pohybují po kloubech svých končetin a když Assumbo kulhal, bylo jasné, že má v ruce munici. Ošetřovateli nezbylo, než se osprchovat a vymýšlet fígl, jak gorilu obelstít. Assumbo byl zároveň nadaný herec a před diváky dokázal sehrát roli věrohodného žebráka. Návštěvníci mu na napřaženou ruku házeli jednu dobrotu za druhou. Tak na něj Marek Ždánský vymyslel past. Rozkrojil jablko, vnitřek vydlabal a naplnil pepřem, chilli a dalším pálivým kořením a celé zakryl druhou polovinou jablka. Nastražená návštěvnice mu měla jablko do žebrající dlaně hodit a po jeho ochutnání měla Assumbu přejít chuť žebrat. Jenže návštěvnice hodila jablko příliš daleko a infikovaného jablka se zmocnila Assumbova družka Nigra.
Nakonec se ale Marek a Assumbo stali doživotními přáteli. V roce 1999 odcestoval Assumbo s Nigrou do zoologické zahrady v Rostocku v Německu. V červenci roku 2023 tam slavil své 50. narozeniny, což je u gorilích samců úctyhodný věk. Marek Ždánský se této oslavy zúčastnil a Assumbo svého ošetřovatele po více než 20 letech odloučení okamžitě poznal. „Začalo to házení trusem a bylo z toho přátelství na celý život,“ poznamenal.
Moja je už babičkou
Posluchači se dozvěděli, jak je pro gorilí tlupu důležité mít mládě. Když se 13. prosince roku 2004 narodila Moja, byla to obrovská událost. První gorilí mládě narozené v České republice v lidské péči! Ve svahilštině znamená Moja – První. Moja je už dnes babičkou. Její dcera Duni byla převezena ze Španělska do pražské zoo a v lednu 2024 porodila samičku Mobi.
Petr Fejk zmínil povodně v roce 2002, které pražskou zoo fatálně zasáhly. Na evakuaci zvířat bylo pouhých osm hodin, 1029 jich evakuovali, 139 jich uhynulo a čtyři nebezpečná zvířata museli zastřelit. K celebritám patřil lachtan Gaston, který doplaval až do Německa, kde ho záchranáři chytli. Podlehl ale celkovému vyčerpání a stresu a uhynul.
Bývalý ředitel velmi ocenil nezištnou pomoc lidí, kteří po povodni na znovuobnovení pražské zoo dobrovolně přispívali. Rok po povodni se Petru Fejkovi podařilo obstarat gorilího samce Richarda. Spářil se se samicí Kijivou a narodila se Moja. Richard se spářil i se Shindou, ale bezúspěšně. Nejspíš proto, že pro regulaci a zachování čisté rodové linie měly obě samice antikoncepci. U Kijivy se ji podařilo odstranit, ale u Shindy tělísko nenašli. Úsměvné bylo vyprávění, jak chtěl Marek Ždánský zjistit, zdali už je některá ze samic těhotná. Chodil denně do lékárny a kupoval těhotenské testy. Zpočátku na něj hleděli nedůvěřivě, ale když jim situaci vysvětlil, dostal na ně ještě slevu.
Eva Taterová

Diskuse k článku