„Letošní výskyt je tedy za první dva měsíce přibližně dvanáctkrát vyšší než za celý loňský rok. V předchozích letech byl výskyt pertuse minimální, fungovala covidová protiepidemická opatření. V prvním letošním týdnu jsme v kraji zaznamenali tři nové případy, v sedmém byl týdenní přírůstek 62 nových případů a v končícím devátém už 111 potvrzených případů za týden. Dynamika šíření roste přibližně od šestého kalendářního týdne především ve školních kolektivech středních a základních škol, nízký výskyt je zatím mezi vysokoškoláky i ve skupině seniorů starších 75 let,“ říká ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.

„Nejvíce – 169 případů – bylo potvrzeno na Českobudějovicku. Na Jindřichohradecku bylo 63 případů, na Českokrumlovsku 41, na Prachaticku 40, na Strakonicku 21, na Táborsku 14 a na Písecku 10. Co se týče věkových skupin, výrazně nejvíce – 144 případů – bylo mezi studenty ve věkové skupině 15–19 let, mezi školními dětmi ve skupině 10-14 let jsme evidovali 58 případů a mezi mladšími školními dětmi 5-9 let to bylo 29 případů. Osmnáct případů máme hlášeno mezi dětmi od jednoho do čtyř let a 6 případů mezi novorozenci a kojenci do jednoho roku. U dospělých nejvíce – 31 případů – máme hlášeno ve skupině 45 – 54 let, naopak mezi seniory ve skupině 75+ je jen šest případů a mezi mladými lidmi 20 – 24 let jsou tři případy,“ upřesňuje ředitelka protiepidemického odboru KHS Jihočeského kraje Hana Bendíková.

Nejmenší děti patří mezi nejohroženější skupinu, nejsou ještě chráněny očkováním. Důležitá je proto prevence očkováním u těhotných žen a rodičů a nejbližšího okolí nejmenších dětí.

Protiepidemický odbor KHS Jč. kraje zajišťuje a nařizuje v souvislosti s případy pertuse protiepidemická opatření – epidemiologické šetření s každým potvrzeným případem nákazy, aktivní vyhledání kontaktů a zajišťuje vyšetření. Spolupracuje proto především se školami, kde se pertuse šíří nejvíce.

Pro zamezení šíření je důležitý včasný záchyt onemocnění a cílená léčba antibiotiky. Klinické průběhy v proočkované populaci nejsou tak závažné, nedochází k hospitalizacím, a pokud ano, pak z důvodu předběžné opatrnosti u nejmenších dětí do jednoho roku, které z důvodu věku ještě nejsou očkovány nebo jsou očkovány neúplně.

Hygienici doporučují se jednou za patnáct až dvacet let nebo alespoň jednou za život nechat na černý kašel přeočkovat, optimálně v kombinaci s vakcínou proti tetanu a záškrtu.