České Budějovice vynikají zejména v oblasti demografie: 18 % místních obyvatel má vysokoškolské vzdělání, což je devátý nejlepší výsledek ze všech mikroregionů, je tu vysoká naděje dožití (26. místo) a žije tu relativně mladé obyvatelstvo (45. místo). Město je na tom dobře i po stránce občanské vybavenosti. Je zde dobrá dostupnost optického internetu, hodně dokončených bytů, slušná síť výdejních míst Zásilkovny i zastávek veřejné dopravy. Dalšími pozitivními ukazateli je dostupnost stomatologické péče, která je sedmá nejlepší mezi mikroregiony, i relativně hodně podnikatelů (109 na 1 000 obyvatel).

Celý Jihočeský kraj obsadil podle Indexu prosperity regionů první místo mezi kraji v možnostech kulturního a sportovního vyžití. Je zde především hodně sportovišť, kraj získal v tomto ohledu druhé místo mezi kraji, na 1 000 obyvatel jich připadá 5,09. Regionu se daří i po ekonomické stránce, kde obsadil čtvrté místo ze 14 krajů. V roce 2023 tu byla druhá nejnižší nezaměstnanost v porovnání s ostatními kraji a obce tu mají v průměru třetí největší příjmy. V celkovém porovnání mezi jednotlivými kraji ČR se Jihočeský kraj umístil na devátém místě.

Méně bytů i silnic

Kraj se ale také potýká s druhou nejhorší občanskou vybaveností. Je zde málo dokončených bytů i málo aktivních přípojek optického internetu a také málo obchodů s potravinami v přepočtu na obyvatele. V kraji žije rovněž o něco starší obyvatelstvo, než je celorepublikový průměr. Mikroregion České Budějovice zase má ve srovnání s ostatními mikroregiony málo silnic (200. místo z 206). Jakkoliv ovšem index v některých pilířích vykazuje horší hodnoty, neznamená to, že by se lidem v mikroregionu žilo špatně.

„České Budějovice mají ohromný potenciál a lidem se tady žije dobře. Právem jsme hrdí na vše, co nás zviditelňuje nejen doma, ale také daleko za hranicemi našeho města. Výborně zde funguje vzájemná spolupráce s Jihočeským krajem, mezi spolky, firmami i jednotlivci. Jsme patrioti a baví nás i spolkový život, kterému se daří třeba v Havlíčkově kolonii, ale i jinde. Promítnutí dobrých nápadů do praxe napomáhá participativní rozpočet, který vylepšuje okolí díky realizaci nápadů občanů. Máme tady hned několik nej! Aktuálně třeba překonání světového rekordu v návštěvnosti mistrovství světa v ledním hokeji žen i čerstvě vyhlášenou Památku roku 2024 v podobě obnoveného nádraží. Vyhledávané jsou cenné historické památky, ale také gastronomie. Jsme dobří hostitelé a držitelé prestižního ocenění Evropské hlavní město kultury 2028,“ říká primátorka Dagmar Škodová Parmová.

„Cílem Indexu prosperity regionů je mapovat kvalitu života v jednotlivých krajích a obcích s rozšířenou působností a ukazovat pozitivní příklady z praxe, které vedou k posilování regionů. Kromě tvrdých dat ale sledujeme i aktivity, které nejsou měřitelné čísly, a přesto mají na rozvoj regionů neméně důležitý dopad,“ vysvětluje Andrea Studihradová z České spořitelny, která společně s Evropou v datech za indexem stojí. V posledních letech vzniklo jen díky programu Dokážeme víc v Jihočeském kraji minimálně 18 projektů, které zlepšily život v konkrétní obci. Za dalšími stojí třeba podpora programu Kul.turista, jež je nedílnou součástí Evropského města kultury 2028.

„Například lidé ve Svatém Jánu nad Malší vysázeli do krajiny podél cest a na meze stromořadí starých ovocných odrůd, čímž navrátili krajině její rozmanitost a zároveň se během brigád seznámili starousedlíci s novousedlíky. V nedalekém Římově zase parta lidí upravila parčík na návsi včetně přilehlé zastávky a prostor teď slouží domácím i turistům. V Miroticích si místní společně s dobrovolnými hasiči upravili prostor u řeky Lomnice, kde vznikl taneční parket, posezení a ohniště, aby měli kde pořádat letní táboráky, pálení čarodějnic nebo hasičské soutěže. Jde o projekty podpořené programem Dokážeme víc, který podporuje lidi, jež chtějí zvelebit své okolí. Mohou na to získat až 100 000 Kč,“ dodává Andrea Studihradová.

Všichni do měst jít nemůžou

Zažádat o grant Dokážeme víc realizovaný Českou spořitelnou ve spolupráci s Nadací Via může kdokoliv a pozitivní je, že se v regionech snaží o změnu k lepšímu čím dál více lidí.  „Vznikají kulturní a vzdělávací projekty, sociální podniky, komunitní centra i malé lokální podniky. Pokud se v regionech zaměříme na odstranění bariér právě pro malé a střední podniky, změnu vzdělávání a podporu inovací, můžeme zvrátit negativní vývoj posledních desetiletí,“ komentuje stávající trend Jan Školník, podnikatel a filantrop z Broumovska. Podle něj není řešením problémů venkova to, že se všichni odstěhují do měst. „Budou ta města potom k žití? Podle mě má smysl spíše posílit kvalitu života v menších obcích a na venkově a doplnit to kvalitní infrastrukturou.“

Silnější budoucnost na náměstí

V tomto týdnu se na budějovickém náměstí představí roadshow Silnější budoucnost, která ukáže, co všechno Češi dokázali na poli technologií, mimo jiné i formou interaktivní výstavy. Na náměstí budou dvě obří včelí plástve, jedna coby prostor pro výstavu, druhá pro besedy a setkávání.

Ve čtvrtek 15. května od 18 hodin tu také proběhne debata věnovaná regionům a zapojování místních do proměn veřejných prostor se zajímavými hosty: městskou architektkou Evou Kovaříkovou, která se mimo jiné věnuje zapojování občanů do rozhodování o proměnách veřejného prostoru, prvním náměstkem primátorky Českých Budějovic Petrem Marošem, který má na starost investiční výstavbu a koordinaci velkých projektů a náměstkem primátorky Českých Budějovic Lubomírem Burešem, který se věnuje územnímu plánování a rozvoji, architektuře a urbanismu.

„Silnější budoucnost neovlivňují jen technologie, byť je jejich význam obrovský, ale také lidé. Hlavně na lidech záleží, jestli bude konkrétní město nebo vesnice dobré místo k životu. Snažíme se je proto podporovat a motivovat, například grantovým programem Dokážeme víc. Aby se nebáli vystoupit ze své komfortní zóny a pustili se do něčeho, co jim dává smysl a zpříjemní život v daném místě,“ uzavírá Andrea Studihradová.

Filip Hrubý