Jak zhodnotíte základní část divize?

Z našeho pohledu hodnotím základní část pozitivně. Dokázali jsme pravidelně bodovat a nakonec jsme obsadili třetí místo po základní části, které automaticky zaručovalo boje v play up. V uvozovkách lehčí zápasy jsme dokázali vyhrávat i výraznějším rozdílem, což se nám dříve nedařilo, ale naopak se nám příliš nedařilo bodovat se soupeři z nejlepší čtyřky v tabulce. To bylo asi největší mínus základní části.

Po roce jste se vrátili zpět do divize. Je mezi soutěžemi velký výkonnostní rozdíl?

I přesto, že rozšířením ze čtyř divizí na pět, bych řekl, úroveň trošku spadla, tak si myslím, že oproti regionální soutěži je to opravdu velký rozdíl. Soutěž je ve všech směrech o několik stupňů napřed, a proto jsme rádi, že jsme sezonu zvládli. V utkáních často hrál roli i hrací čas, přičemž v regionu se hraje třikrát patnáct minut a v divizi už třikrát dvacet minut. Většina zápasů byla například dvě třetiny vyrovnaná, ale poté soupeřům došly síly nebo udělali zbytečné chyby a my dokázali utkání zvrátit na svou stranu.

Jaké jste měli ambice před sezonou? Vnímal jste skutečnost, že už jste z divize dvakrát spadli?

Ano, samozřejmě jsem to vnímal a stejně tak celý tým. Na druhou stranu tentokrát jsme byli v jiné pozici. Oproti minulým ročníkům jsme do divize postupovali přímo z prvního místa z Regionální ligy a především tým se z osmdesáti procent změnil oproti předchozím účastem. Tehdy ještě hráči juniorského věku získali nějaké zkušenosti a stali se lídry týmu. Naopak naše druhá lajna je velmi mladá, ale nadějná už nyní i do dalších let. Důležitým faktorem byl také příchod brankáře Vlastimila Dvořáka z Milevska, který byl často oporou týmu. Každopádně před sezonou jsme měli k soutěži respekt, ale i přesto byl stanovený cíl hrát do šestého místa tabulky. Tento cíl jsme splnili nad očekávání a myslím si, že to byla odměna za naši práci.

V play up jste narazili na vzdálený Krnov. Jak byly zápasy náročné?

Zápasy byly úplně jiné než utkání v základní části. Hned od prvního utkání bylo jasné, že rozhodovat budou detaily a každý zápas bude potřeba koncentrace po celých šedesát minut. Před prvním utkáním byl pro nás soupeř velkou neznámou a znali jsme pouze pár statistik a informací od známých. Celkově si myslím, že například kondičně jsme na tom byli o poznání lépe než soupeř. Bohužel Krnov hrál přesně stylem, který nám příliš nevyhovoval. Hrál hodně silový a defenzivní florbal, přičemž spoléhal na brejkové a standardní situace. Tato taktika jim vycházela ve všech utkáních a my na ní nedokázali najít potřebný recept. Celkově si myslím, že největší rozdíl byla o něco větší koncentrace a zkušenost Krnova. Každopádně všechna utkání byla napínavá až do konce a po celou dobu série se fanoušci museli bavit skvělým florbalem.

Kvůli pandemii se florbalové soutěže předčasně ukončily. Jak to teda dopadlo v divizi, kdo postoupil, kdo soutěž neudržel?

Abych byl upřímný, tak přesně nevím, jak to bude. My jsme tak či tak v soutěži skončili, ale jak to nakonec budou mít týmy, které sahaly po postupu nebo naopak měly ze soutěže spadnout, nevím. Například v divizi byly týmy na spadnutí jasné, ale naopak nebyl dohraný region, takže vážně nevím, jak to bude řešené, a tím, že se to netýkalo přímo nás, jsem to zatím neřešil. Jediné, co vím, je to, že se některým možným postupujícím výrok Českého florbalu úplně nelíbil a chtěli dostat možnost nějak nouzově dohrát play up a pokusit se postoupit, ale jaké bude finální rozhodnutí, nyní nevíme.

Písecký útočník Michal Cigánek se stal nejproduktivnějším hráčem základní části Divize C. Jak vidíte jeho produktivitu a jak moc je pro tým důležitý?

Pokud hráč během jednadvaceti zápasů dokáže udělat šedesát osm kanadských bodů, tak samozřejmě pro tým je velice důležitý. Jeho síla je v tom, že dokáže velmi úspěšně proměňovat své šance, ale stejně tak šance dokáže připravovat pro své spoluhráče a podržet míček, když je potřeba. Nutno však podotknout, že celá první lajna letos měla skvělou sezonu. Navzájem se výborně doplňovali a Michal skvěle zužitkoval jejich dobré spolupráce.

Které zápasy vám během sezony utkvěly nejvíc v paměti?

Těžko říct. Během sezony jsme odehráli hned několik skvělých utkání. Náš nejlepší výkon byl pravděpodobně doma proti Strakonicím, kde jsme potřebovali získat tři body. V tomto utkání jsme hráli skvěle defenzivně a byli výborní v produktivitě a naprosto zaslouženě vyhráli 7:3. Určitě si cením i důležitých zápasů v Plzni nebo v Praze s Olympem, kde jsme doháněli velmi nepříznivé stavy, a tam se ukázala síla týmu.

Je naopak nějaké utkání, které byste nejraději vymazal?

Asi nejhorší utkání jsme odehráli doma proti Florbalové škole Plzeň, kde jsme prohráli vysoko 11:2. V tomto utkání se hráčům nedala upřít bojovnost, ale někdy se to nesejde a nedařilo se téměř nic. Celkově mě nejvíc mrzí třetí třetina prvního utkání play up v Krnově. V tomto utkání jsme vedli už o tři branky a v posledních pěti minutách utkání jsme inkasovali hned třikrát a utkání prohráli. Myslím si, že právě těchto pět minut velmi ovlivnilo celý průběh série.

Pojďme se přesunout k B týmu, který před předčasným koncem soutěže držel v Jihočeské lize mužů prvenství. Jak hodnotíte sezonu vaší rezervy?

Samozřejmě pozitivně. Před ukončením soutěže měl tým čtrnáct výher, jednu remízu a pouze dvě prohry, a jak zmiňujete, držel se na prvním místě tabulky, takže určitě pozitivně.

Měli jste s mužstvem ambice postoupit do Regionální ligy? Byla by určitě výhoda mít oba týmy v sousedících soutěžích, souhlasíte?

Já osobně bych byl rád, aby náš B tým hrál Regionální ligu, ale musíme brát v potaz všechna fakta. Momentálně tvoří kostru B týmu starší hráči, kteří mají doma rodiny a už mají i jiné priority. Pochopitelně každé utkání chtějí vyhrát a úspěch v lize nás všechny těší. Není to tak, že by hráči jezdili na utkání si pouze zaběhat, to vůbec ne, ale region už je zase o něco náročnější a možná je lepší mít úspěch v Jihočeské lize než se trápit ve vyšší soutěži. Nicméně nám do juniorských a seniorských kategorií postupně dorůstají a už i dorostli nadějní mladí hráči, kteří se před prosazením do A týmu mohou vyhrát ideálně v B týmu, a bude třeba pro ně mít kvalitnější soutěž. V budoucnu tedy určitě budeme cílit s B týmem do regionu.

Nastupovali za B tým pravidelně hráči áčka, nebo máte mužstva spíše oddělená?

Ano, v případě, že ten samý den nehrál i A tým, tak jsme pravidelně posílali dva hráče z A týmu, což nám umožňují předpisy. Případně jsme za B tým posílali hráče z A týmu, kteří zatím nedostávají tolik příležitostí v základní sestavě. Hráči se navzájem znají a musím říct, že hráči z A týmu jezdí za béčko rádi a nikdy není problém v tom, že by nikdo nechtěl, spíš naopak musím vybírat, koho pošlu, a snažím se přihlédnout jak ke sportovní stránce, tak ale i především ke zdravotní.

Jak se dařilo ostatním týmům napříč kategoriemi?

Ze své pozici musím říct, že jsme prožili relativně úspěšný ročník. Poprvé letos byla otevřena kategorie mini přípravka, která nehrála oficiální utkání, ale v kategorii máme velmi šikovné děti, které sport a pohyb baví, a moc mě práce s nimi baví. Od kategorie přípravek už hrajeme oficiální soutěže. Někdy to zní jako otřepaná fráze, ale v kategoriích přípravka – mladší žáci je výsledek druhořadý, ale prioritně nám jde o to, aby se hráči rozvíjeli v herních dovednostech a dodržovali principy, které po nich vyžadujeme. V případě, že se nám toto daří dodržovat a k tomu přijde i výsledek, tak je to skvělé. Celkově nám však letos dělaly relativně radost všechny kategorie. Někdy se dařilo méně a jindy více, ale v chlapeckých kategoriích se všechny týmy držely na čele svých soutěží. Starší žáci se připravovali na kvalifikaci o Mistrovství České republiky, ale asi nejvíce se dařilo kategorii elévů, a to konkrétně družstvu Žraloků, kteří dokázali zvítězit ve všech svých třiceti dvou utkáních, což jsem dlouho nezažil.

Nyní se žádné sporty nehrají a florbalisté získali i kvůli předčasnému konci soutěže delší přestávku. Odrazí se to nějak v přípravě na další sezonu?

To zatím nedokážeme říct a uvidíme, jak dlouhá bude nucená pauza kvůli pandemii. A tým měl po vypadnutí ještě pár týdnů trénovat ve volnějším režimu, než aby dostali hráči úplné volno, ale vzhledem k situaci mají hráči volno už nyní. Začátek letní přípravy jsme měli naplánovaný na polovinu května, ale budeme se muset přizpůsobit nynější situaci a začít později. U mládeže je tomu podobně. Běžně trénujeme až zhruba do 20. června souvisle, kdy teprve dostávají hráči zhruba na měsíc volno a poté se znovu začíná letním soustředěním. Letos tedy vše budeme řešit dle situace, ale pravděpodobně v případě, že bychom před létem už začali trénovat, tak už žádná větší pauza nebude a začneme se postupně připravovat na sezonu novou. Myslím si, že i rodiče toho budou mít nad hlavu, takže až se situace stabilizuje, tak přijde řada na nás, abychom jim vypomohli a poskytli jim znovu aktivity pro jejich děti a mohli si chvilku vydechnout.

Připravujete svým hráčům, ať už dospělým nebo mládeži, individuální tréninky?

Dospělým jsme individuální přípravu nevytvářeli. Jak už bylo zmíněno, tak měli náročnou sezonu a nyní si odpočinek zaslouží, i když nikdo nechtěl a nepřál si, aby to bylo z tohoto důvodu. Věřím, že nám situace umožní začít časem trénovat a hráčům začne opět náročná příprava na nový ročník. V případě, že ne, tak bychom samozřejmě sáhli k individuálním plánům. Kategoriím od elévů až po dorostence jsme naopak individuální plán zasílali. Plán obsahoval základní cviky, které hráči znají z tréninků. Cílem plánu nebyly výzvy, ale především motivovat hráče k pohybu a cvičení, a co vím, tak spousty hráčů tento plán opravdu plní. Samozřejmě jsme s trenéry připraveni zasílat i další plány v případě, že si to situace vyžádá. Mezi píseckou mládeží se florbal těší čím dál větší oblibě.

Proč si podle vás děti – kluci i holky volí právě florbal a ne jiné sporty, které v Písku převažují?

Faktorů může být určitě více. Osobně si myslím, že skvělou práci pro náš sport dělá Český florbal. Samozřejmě tak jako na každý svaz i na něj uslyšíme i nějakou kritiku, ale celkově si myslím, že se jedná o jeden z nejlépe fungujících svazů u nás. Velmi kvalitně náš sport propaguje a zajišťuje i vzdělávání pro jednotlivé oddíly a pak už je na nich, jak budou dále pracovat. Já pevně věřím tomu, že k nám děti, a to ať kluci nebo holky, chodí z důvodu přátelského, ale zároveň odborného prostředí. Máme skvělé, mladé trenéry, které práce s mladšími i staršími hráči baví a dokážou je posouvat po sportovní, tak i sociální stránce. Řekl bych, že celkově přistupujeme k hráčům o něco modernějším a ne tak běžným způsobem. Možná, že jsme přivedli o něco netradičnější model výchovy hráčů a ten je pro hráče, ale i rodiče zajímavější.

V posledním zápase play up byly v obloukové hale problémy s časomírou, které vás možná připravily o možnost bojovat o postup. Jak vidíte situaci s odstupem? Co ostatní podmínky obloukové haly, jsou adekvátní k soutěžím, které hrajete?

Ano, to bylo velmi nešťastné a samozřejmě o to těžší bylo prohru přijmout. S tím, že jsme vypadli i s tímto vroubkem, už jsme se smířili, ale samozřejmě podmínky v hale ani s odstupem času nevidím jinak. Troufám si říct, že nejde pouze o florbal. Podmínky v hale musí být a dle mého názoru jsou neadekvátní pro všechny sporty. Když opominu stav časomíry, kterou používáme my a například žádné zvukové zařízení, tak především stav haly po hygienické stránce je žalostný. Bohužel během let, co jsem u florbalu, tak jsem navštívil opravdu velké množství hal po republice a takhle špatnou úroveň z hlediska hygieny jsem snad nikde neviděl. Ono, když se na situaci podívám ne z pozice trenéra florbalu, ale člověka, který je obrovským fanouškem sportu všeobecně, tak celkově podmínky pro halové sporty v Písku jsou opravdu špatné. Je skvělé, že máme základní školy s většími tělocvičnami, které umožňují sportovní tréninky a do určitého věku i soutěže, ale přeci jen si myslím, že halové sporty v Písku pracují s mládeží velmi kvalitně a zasloužily by si lepší podmínky jak pro sebe, tak pro své fanoušky.

Co byste na závěr vzkázal příznivcům píseckého florbalu?

Chtěl bych opravdu upřímně poděkovat všem aktivním i pasivním osobám v našem oddíle. Především všichni naši fanoušci si letos zaslouží velké poděkování! Celý oddíl měl po celou sezonu výbornou podporu a všichni si toho vážíme. Ze všeho nejvíc bych chtěl poděkovat rodičům našich svěřenců, kteří jsou opravdu fantastičtí. Z jejich strany cítíme důvěru v nás jako trenéry a zároveň si vážíme jakékoliv podpory z jejich strany a určitě jí není málo.