V některých městech nemusí lidé, kteří nechají svého psa očipovat, platit povinné poplatky ze psa. Například v Českých Budějovicích, kde se jinak platí 1000 korun a důchodci 200. S neočipovaným psem navíc nemůže jeho majitel vycestovat.Jakmile někdo chce se svým čtyřnohým přítelem vyjet do zahraničí, je nutný mít pro psa pas. A ten se může vystavit pouze psovi, který je zároveň očipován. Náklady na  čipování se pohybují kolem pěti set korun. Pokud si majitel nechá společně s čipováním vystavit i pas, pak zaplatí částku od osmi set výše. Cena se různí u jednotlivých pracovišť podle typu použitého mikročipu.

„Někteří klienti chtějí psa jen čipovat. Takovým majitelům vysvětlujeme, že je lepší pořídit si zároveň i pas. Platí dvacet let, takže je v podstatě na celý život zvířete. V Čechách se používají čipy od minimálně pěti výrobců.  Každý výrobce má jejich vlastní databázi. Databáze jednotlivých výrobců však mezi sebou nekomunikují. Z tohoto důvodu je dobré vystavit i pas, protože pak v této jediné celoevropské  databázi pasů je zadané i číslo mikročipu. Když se pes ztratí, tak je v takovém případě mnohem snazší ho najít. Jde to daleko rychleji, než když má pouze čip a ten je zanesen jen v databázi výrobce.  Další výhodou pasu je, že pak slouží vlastně i jako očkovací průkaz. Vycestovat za hranice je možné jen s platným pasem  a zároveň v něm musí být zaznamenána vakcinace proti vzteklině. Do pasu se nesmí nic zaznamenávat zpětně. Je lepší toto vše klientům vysvětlit hned při první návštěvě, předejdeme pak možným komplikacím při dohledávání majitele nalezeného psa,“  uvedl veterinář Jiří Kamiš z kliniky AurumVet v Českých Budějovicích. 

V Písku se v březnu čipováním psů zabývala rada města. Mluvilo se o tom, že by trvalé označení psů mohlo jít na náklady města. Návrh radní odmítli. „Jsme si vědomi, že zavedení této povinnosti by znamenalo výrazně snadnější identifikaci psa. Ale zároveň by to znamenalo značné zvýšení nákladů. Ať už jednotlivce nebo obce či města, které by se rozhodlo vzít povinnost na sebe. Čip by se pohyboval v rozmezí od 500 do 700 korun. Čtecí zařízení stojí od 3 do 25 tisíc. Ty levnější samozřejmě nejsou úplně nejlepší. Ročně vybereme na poplatcích za psy 915 tisíc korun, pořizovací náklady by se pohybovaly kolem 1,5 milionu korun,“ uvedl místostarosta Josef Knot. Čipováno je 85 psů z celkového počtu 2188 evidovaných.

V Táboře se čipováním psů komplexně zabývali v roce 2008, kdy zvažovali jak dobrovolné, tak povinné čipování v souvislosti s tehdy projednávaným zákonem o evidenci psů. Vzhledem k tomu, že zákon nebyl schválen a diskutovalo se mimo jiné o vhodnosti čipování malých psů  a jejich případných zdravotních problémech, v Táboře čipování nezavedli.

„V současné době jsme o této možnosti nepřemýšleli, nicméně průběžně monitorujeme situaci. Pokud se tím budeme zabývat, bude třeba vysledovat všechny věci, které s tím souvisejí jak po stránce organizační nebo finanční,“ sdělila místostarostka Kateřina Bláhová.

Možné zdravotní riziko je častým argumentem lidí, kteří čipování odmítají. Komplikace při správné aplikaci jsou však výjimečné.
„Záleží samozřejmě na tom, jaký čip se použije a jakým způsobem se aplikuje. My používáme čip keramický, který má mikropóry a ty pak pomohou se zafixováním mikročipu v místě aplikace a čip pak nedráždí. Zvíře to nijak nepoškodí, je to šetrné. Na trhu jsou stále, možná z důvodu nižší  ceny, i čipy skleněné, které  však mohou cestovat v podkoží. U nich pak dráždění nelze vyloučit. To se stává hlavně u drobných psů,“ doplnil Jiří Kamiš.

Pejskařka Martina Nováčková k tomu poznamenala: „Možná to je dobré, proti čipování jako takovému nic nemám. Může to pomoct, když by se pes ztratil. Vadí mi ale, že by se zase mělo něco rozhodovat shora. Myslím si, že by se tohle rozhodnutí mělo nechat na majitelích psů, ne to zavádět povinně.“