Začněme situací kolem vaší budovy. Proč už město Tábor nemá pro zasedání zastupitelů pronajatý sál v Tabačce?

Před několika lety jsme si začali všímat v budově ne zcela standardních jevů, zejména drobných prasklin zdiva, v nejvyšším patře budovy. V současné době probíhají práce a měření k posouzení statiky budovy. Prvotní zjištění naštěstí neobjevila nic úplně fatálního, pouze nám bylo preventivně doporučeno uzavřít zmíněnou zasedací místnost, protože tam často docházelo ke koncentraci velkého počtu osob.

Bude v dohledné době jasno, jestli půjde sál znovu využívat? Teď táborské zastupitelstvo zasedá v Gotickém sále Staré radnice, kde je špatně slyšet a je pro občany hůř dostupný…

Aktuálně jsou v naší budově instalována četná čidla, která budou přibližně dva roky měřit různé relevantní hodnoty, a teprve na jejich základě se rozhodne zda, co a jak se bude případně sanovat. Pro mě je podstatné, že aktuální stav budovy nepředstavuje ohrožení zaměstnanců ani veřejnosti, a že stávající agendy zde mohou i nadále fungovat. V případě zasedačky si ale musíme na finální rezultát minimálně dva roky počkat.

Pojďmě k tématu, které loni vyvolalo velkou diskusi – zmizely sedáky z laviček v parčíku před úřadem. Proč?

Lavičky před úřadem bohužel byly dlouhodobý problém, prokazatelně nesloužily k účelům, které běžný občan očekává – tedy k možnosti v klidu na nich odpočívat, ať už jde o klienty úřadu nebo třeba rodiče s dětmi.

Co konkrétně se tam dělo?

Soustředily se tam osoby nebo skupinky osob, které nezřídka obtěžovaly zaměstnance i kolemjdoucí. Tito jedinci byli navíc hluční, na lavičkách konzumovali alkoholické nápoje, pospávali a okolí využívali i jako WC. Často jsme museli volat městskou nebo státní policii, nicméně dotyční se nám na lavičky stále vraceli. Rozuměl jsem tedy četným stížnostem občanů, že bychom měli situaci nějak řešit. Proto jsem loni rozhodl o demontáži laviček a od té doby stížnosti ustaly.

Zvažovali jste i jiná řešení – třeba častější úklid, úpravu mobiliáře, přesunutí laviček, nebo ostrahu v exponovaných hodinách?

Úřad práce není určen k tomu, aby řešil chování nepřizpůsobivých osob na veřejném prostranství a ani k tomu nemá žádné kapacity. Český právní řád ani stavební předpisy plošně nenařizují, že každý park musí obsahovat mobiliář k sezení. Vzhledem k tomu, že místní podmínky v okolí Tabačky jsou bohužel takové, jak jsem zmínil, v tuto chvíli neuvažuji o znovuobnovení původního stavu. Mimo jiné i proto, že v přilehlém Husově parku je laviček dostatek.

Na místě laviček zůstala betonová torza. Uvažujete o jejich odstranění?

Ano, zvažovali jsme i odstranění betonového torza laviček, nicméně tam je důležitá i další okolnost. Naší snahou je parku se „zbavit.“ Je to majetek nesouvisející s agendou úřadu práce, a velmi významně nás péče o něj časově i finančně zatěžuje. Jsem jediný ředitel úřadu práce v republice, který kromě už tak široké agendy řeší i park – od sekání trávy, přes zajišťování péče o stromy a chodníky, a to nemluvím o tom, že neustále řeším i různé další podněty, kde co nesvítí, kde je nějaké znečištění, kde se zabydleli bezdomovci. Pozemek nám patří až k finančnímu úřadu. Tento právní stav jsme historicky zdědili, ale poslání úřadu je úplně jiné. Nemám tudíž ani žádnou pracovní sílu přidělenou na údržbu nebo ostrahu parku. Aktuálně tedy probíhají předběžná jednání o převodu našich pozemků v okolí budovy na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten by posléze rozhodl, co se s pozemky bude dít dál. Zda si je nechá v majetku a péči stát, anebo zda je prodá jinému subjektu, třeba samosprávě. Není tedy vyloučeno, že případný nový vlastník by měl zájem lavičky v parku ponechat, a pak by byla škoda znovu budovat torza pro umístění sedací části laviček. Proto ještě vyčkáváme. Kdyby ale měl park dlouhodobě zůstat ve správě úřadu práce, torza bych zřejmě také odstranil.