Lidé se podivují, proč neproběhl průzkum veřejného mínění napřed, ale až po zavedení pěší zóny?

Protože jsme sami nevěděli, zda k vyzkoušení pěší zóny přistoupit. I v našem hnutí Tábor 2020 existují zastánci i odpůrci. Někteří kolegové si neuměli představit, jak by parkovali na Žižkově náměstí návštěvníci, kteří sem zajíždějí na obědy do restaurací. Dost různých názorů bylo i u našich koaličních partnerů. Někteří jsou víc pro, někteří méně. Prověření možnosti pěší zóny na jižní hraně náměstí ale máme v koaliční smlouvě a hledali jsme tedy způsob. Nakonec jsme se v koalici dohodli, že to zkusíme. Odpracovat to chtěla i Kancelář architekta města, která nám sdělila, že participační dotazníky jsou správná cesta, že ví, jak na to, že ty dotazníky vymyslí a nakreslila i návrh.

Na sociálních sítích se ale ozývají hlasy, že jste napřed konali a pak se ptáte na názor. Proč to nebylo obráceně?

Protože by se lidem asi dobře neodpovídalo, kdyby si neuměli výsledek představit. Já jsem třeba rád za speciální otázku v dotazníku na branky, pingpong nebo pískoviště. Ani já jsem netušil, že tam takové prvky někdo vymyslí. My jsme měli navržený mobiliář od Kanceláře architekta města, ale řekli jsme všem aktérům v tomto území, aby i sami přicházeli s tím, co je napadne, co se tam dá dělat, když tam nejezdí a neparkují auta. Někoho napadly branky, někoho pingpongový stůl. Taky přišla žádost, že by se tam mohl dát kontejner s pískem a to jsme řekli, že už je moc. Ptáme se tedy lidí, co říkají na pingpongový stůl. Přicházejí reakce, že to už je přehnané, že to tam nepatří, ale zas jsou lidi, kteří jdou kolem a zahrají si. Chci tím říct, že jinou formou než tímto experimentem v praxi bychom nezjistili názory s takovou jistotou. Ve smyslu – viděli jste to, tak nám řekněte, co vy na to. Jsem docela překvapen, že hned za prvních 24 hodin přišlo téměř tisíc odpovědí. I v e-mailech na adrese, kterou jsme zřídili, lze ale vycítit, že tu jsou dvě protichůdné názorové skupiny. Někdy převáží ta, jindy druhá. Myslel jsem si, že takováto výrazná změna přinese víc negativních reakcí.

Zmínil jste před časem, že byste si uměl toto opatření představit trvale. Pokud názory v anketě skončí půl na půl, co budete dělat?

Ptáme se lidí, jestli jsou pro trvalou úpravu, dočasnou nebo vůbec se tím nezabývat. Ale jak to vyhodnotit, jestli tyto třetiny skončí nerozhodně, to je před námi a bude to těžké.

Současně jste vyhlásili architektonickou soutěž na využití budovy bývalé pošty na Žižkově náměstí pro městský úřad, což může přivádět do centra další lidi. Jaký tam je časový harmonogram? Ptám se proto, že jsme v polovině volebního období a za dva roky může přijít politická reprezentace s jiným názorem na využití té budovy…

Já jsem zatím neslyšel ani od opozice, že by v bývalé poště viděli rádi něco jiného. A to jsme tam byli společně na prohlídce. Bavili jsme se vždycky o využití pro úřad, o sálu pro zasedání zastupitelstva, který nám chybí. Taky o propojení s budovou městského úřadu čp. 11, protože tam už jedna pracovnice sedí na chodbě, řeší se sklad městské policie, přestupkáři mají málo místa, odbor kultury musí teď se všemi kulisami při akcích do patra, kdežto v nové budově by měli sklad v přízemí. Než jsme vyhlašovali architektonickou soutěž, tak jsem se pídil, jestli někdo z politiků nemá jiný nápad na využití bývalé pošty, ale nic jsem nezaznamenal. Taky nevím, jestli by to vůbec bylo možné, protože my jsme tu budovu mohli koupit jedině pro využití ve veřejném zájmu. Byl tady signál od jedné soukromé školy, že by se jim hodilo tam mít pár tříd, ale že by někdo chtěl celou budovu, to se neobjevilo. Takže z toho vyplynulo využití pro městský úřad.

Opozice tedy neměla jinou myšlenku?

Ne, nevyjádřili se tak.

Nemyslíte, že by se stěhování dalších odborů městského úřadu z Tabačky na Žižkovo náměstí mělo řešit až poté, co přibydou i další parkovací možnosti? Například zkapacitnění parkoviště vedle Hotelu Dvořák do podzemí…

Musí se to řešit současně. I v zadání architektonické soutěže na budovu bývalé pošty stojí zabývat se také parkováním, jednak využitím dvorku bývalé pošty, jednak přeuspořádáním třeba i samotného Žižkova náměstí. Až bude vybrán vítězný návrh a autor začne kreslit do podoby ke stavebnímu povolení, tak součástí je vždy řešení dopravy v klidu. Bude muset napočítat dostatečná parkovací místa odpovídající kapacitě další budovy úřadu. Může se pracovat i s parkovacím domem, který je v docházkové vzdálenosti, ale spíš si myslím, že půjde o přeorganizaci parkování na Žižkově náměstí. Právě v těchto dnech dokončuje Centrum dopravního výzkumu z Brna strategický materiál o parkování v celém Táboře. Jedním z úkolů je najít poslední kouty na Starém městě, které by se daly využít pro parkování rezidentů. O to by pak mohlo být víc návštěvnických míst na Žižkově náměstí. Faktem je, že když jsme připravovali zadání pro architektonickou soutěž na využití bývalé pošty, nikdo ze stavebních odborníků nezdvíhal varovně prst, že nám toto využití stavební úřad nepovolí, protože se nenajde dost parkovacích míst. Tak ta otázka nestojí.

Proto se ptám, jestli nemá logiku novou úřední budovu otevírat až poté, co bude zkapacitněno parkoviště u Hotelu Dvořák?

To bude bůhví kdy, než se domluvíme z Národním památkovým ústavem na stanovisku, které by na tomto parkovišti připouštělo určitou podlažnost směrem dolů, než se to nakreslí, postaví, bude to navíc hodně drahé… I současný experiment s pěší zónou ukazuje, že lidé nakonec vjedou do parkovacího u Střelnice, vidíme to na stránkách Technických služeb, že kolem poledne tam už bývají volné jen jednotky míst nebo i nula.

Myslíte, že jsou to ti, kteří chodí na oběd do centra a parkovali dřív na zrušených místech na Žižkově náměstí?

Možná. A možná jsou to turisté, protože my i na turistickém webu doporučujeme, aby návštěvníci auto odstavovali v parkovacím domě.

Na letošní besedě s vedením města v knihovně ale vystoupil zástupce památkářů a říkal, že oni jsou dohodě u parkoviště na Parkánech přístupní. Tak proč jste se dosud nedomluvili a záměr zkapacitnění parkoviště se neposouvá?

Protože to je otázka archeologů. Národní památkový ústav říká, že musí chránit podzemní lochy, kterých je pod Starým městem kolem tří set a právě tady pod současným parkovištěm se vyskytují dva. Archeologové z Husitského muzea říkají, že jestli jde o ty dva lochy, tak udělají sondy nad nimi. Každá by stála minimálně půl milionu korun. A to řeší ještě se Státním archeologickým ústavem, aby řekl – tak nám sondami odhalte ty dva lochy a my vás tam pak pustíme stavět. O tom se teď jedná. My určitě máme ambici tu poslední volnou parcelu na Starém městě zastavět. Současné parkoviště na Parkánech je takový prázdný zub v panoramatu města, je nepatřičné, aby to tam takhle zůstalo. Proto jsme připravovali architektonickou soutěž na nadzemní hmotu nad parkovištěm, než to památkáři zastavili. Z ekonomických důvodů jsme usilovali o tři podzemní parkovací podlaží. Architekti měli navrhnout, co by mohlo být nad zemí – částečně parkování, třeba kavárna, záchody, infocentrum. Je tu stará dokumentace na podzemní patro a půl pro parkování, to bylo pro památkáře schůdné. Tři podzemní podlaží už ne. My doufáme, že se shodneme na dvou podzemních parkovacích podlažích. Ale jestli se začne tento projekt řešit, je tam odhad na nějakých 350 milionů korun.

Je tedy reálné, že by se při stěhování další části úřadu z Tabačky na náměstí současně otevřely další parkovací možnosti na Parkánech?

Došlé architektonické návrhy na rekonstrukci bývalé pošty se budou posuzovat do konce září, pak by se do konce roku zadal vítězi projekt, příští rok by se projektovalo, to tam bude ještě sídlit knihovna. V roce 2026 by mohla začít rekonstrukce, ta bude minimálně rok probíhat. Městský úřad by se tu mohl otevírat v letech 2027 – 2028 nejdříve. Ano, v té době se může pohnout i parkovací dům na Parkánech. Jen upozorňuji, že pro docházkovou vzdálenost na Žižkovo náměstí je dál než parkovací dům pod Střelnicí.

Neuvažujete umístit do parkingů auta rezidentů bydlících na Starém městě? Ti volají po tom, aby se doprava ze Starého města vymístila, ale současně hledáte další volné plácky pro jejich auta… Není to paradox?

Ano, mohla by tam být místa pro rezidenty. Z letos proběhlých kontrol vyplynulo, že parkovacích karet pro rezidenty je na Starém městě vydáno asi o 60 procent víc, než je parkovacích míst. To odborníci doporučují, aby se vydávalo 50 procent karet navíc, ne každý potřebuje každý den zrovna parkovat. Kontroly ale odhalily, že kdyby návštěvníci nestáli rezidentům na místech vyhrazených pro ně, tak to téměř na jednotky sedí a každý obyvatel Starého města pak místo k zaparkování najde.

Proč rezidenti musí parkovat zrovna na Starém městě a nemohou parkovat v parkingu pod Střelnicí nebo na parkovišti Pod Ptákem?

To byl můj argument památkářům – povolte nám parkovací dům na Parkánech, zmizí ty plechovky z kulisy Starého města. Památkáři ale řekli, že pro ně je nadřazenější zájem chránit to, co je pod zemí. Já jsem se ptal – i to, co nikdo neuvidí? My jsme tedy nabídli, že uděláme do chráněných lochů prosklený průhled. A o tom se teď jedná, abychom se mohli s parkovacím domem na Parkánech posunout dál.

Takže se přikláníte k tomu, že pokud by se šlo cestou vymístění aut ze Starého města, tak tedy všech? I aut bydlících rezidentů?

To by byl ideální stav. Počítali jsme s architekty i prázdné půdní prostory. Je zřejmé, že možná ještě takových 30 bytů může na Starém městě přibýt. Abychom pro všechny bydlící rezidenty měli místa v parkingu na Parkánech, vychází to tam na tři podzemní podlaží.

Rozumíte ale tomu, že se zbytku města nelíbí, když rezidenti chtějí pěší zónu a klid od aut návštěvníků a současně chtějí pro sebe parkování na Starém městě?

Rozumím, ale teď je nemáme kam dát. Kdyby byl další parkovací dům, určitě tam počítáme s místy pro rezidenty. My ale považujeme za velkou devizu Starého města, že tu tolik lidí trvale bydlí. Naše historické centrum nemá problém Českého Krumlova a podobných turistických měst, kde je centrum vylidněné a je tam jen turistický byznys. Proto se těm trvale bydlícím ze Starého města snažíme rozumět, aby tady mohli fungovat.

Nechcete použít spíš výraz, že se snažíte obyvatelům této čtvrti jít na ruku? Tak totiž působila reakce radnice, kdy jste říkali, že současně se zavedením experimentální pěší zóny zvýšíte kontroly, zda návštěvníci nestojí na parkovacích místech rezidentů. Tím někteří občané nabyli dojem, že obyvatelé Starého města jsou nějaká privilegovaná skupina, které jde radnice na ruku. Chtějí pěší zónu, mají pěší zónu, sami parkují, druzí nemohou parkovat. To vyvolává emoce…

Fakt je, že spoustu jich dlouho známe, jsme taková jedna komunita, která se ale proměňuje, není to nějaká uzavřená bublina. Ti lidé se sem stěhují i proto, že tu můžou parkovat, ne před vlastním domem, ale najdou místo na těch třech nebo čtyřech plochách Starého města. Ano, najdou se i místní usedlíci, kteří trvají na tom, že chtějí stát před svým domem, lidé jsou různí. Já si nejsem jistý, jestli se dá říct, že zrovna rezidenti chtěli pěší zónu. Mně vyprávěl majitel jedné restaurace, že se u něj slavily nějaké narozeniny, lidi si zazpívali, pobavili se, ale drtivou většinu oslavy se hádali o pěší zóně.

Čili ne všichni ze Starého města chtějí pěší zónu?

Ano, a rád bych vysvětlil, proč jsme to měli jako Tábor 2020 ve volebním programu a pak jsme dali pěší zónu do koaliční smlouvy. Myslíme si, že úbytek aut úplně v centru je nevyhnutelný. Je to správně z hlediska životního stylu, bezpečnosti, i vývoje. Nedávno jsem viděl fotografii z ateliéru Šechtl, kdy Žižkovo náměstí bývalo plné autobusů a taky jsme se od toho posunuli dál. A jestli chceme udržet v nějakém stavu půvab našeho Starého města s úzkými uličkami, tak by sem neměla auta jezdit tak blízko. Proto je kvalitně situovaný parkovací dům pod Střelnicí, že se auta nemusí dostat už ani na Křižíkovo náměstí, ani na Parkány, natož, aby jely až do Klokotské ulice a na Žižkovo náměstí. Už teď při zavedení experimentální pěší zóny na náměstí je v Klokotské zklidnění trochu vidět. A kdyby návštěvníci někdy v budoucnu věděli, že v historickém centru Tábora se vůbec neparkuje, tak by auto rovnou odstavili v parkovacím domě.

Pak se nabízí otázka, proč samotná radnice má na náměstí vyhrazeno na jedno straně šest a na druhé sedm parkovacích míst? Proč sama příkladně neparkuje svá služební auta v parkingu pod Střelnicí? Lidé v diskusích chápou, že musí zůstat při ruce auta městské policie. Ale referentská vozidla úředníků? Lidem doporučujete docházku z parkingu, protože trvá na náměstí jen tři minuty. Tři minuty jsou to ale přece i pro zaměstnance úřadu…

To je těžké. Já jsem s lidmi o tom na sítích diskutoval a mluvím o tom i s lidmi na úřadu, jestli skutečně potřebují těch aut tady mít tolik. Pánové v naší radniční recepci se starají o čtrnáct služebních aut a ta různě převáží, taky s nimi rozváží poštu mezi úřady v rámci obce s rozšířenou působnosti, protože je to už levnější a rychlejší než posílat korespondenci poštou, starostové z jiných měst sem jezdí na jednání, to všechno je realita. Ale tato debata nás nutí si to zrevidovat. Na těch vyhrazených místech pro služební auta jsou uvedené i časy, někde do 20 hodin. Možná by tato doba mohla skončit hodinu po úředních hodinách nebo by mohla jen kopírovat pracovní dobu a po ní se služební auta mohou hned přemístit pod Tabačku do podzemního parkování… Diskutujeme o tom.

Ale neuvažujete, že by ta služební auta úplně z náměstí zmizela a byla v parkovacím domě s výjimkou městské policie?

Že by tu ta auta vůbec nebyla? To by možná ublížilo chodu úřadu.

Jak konkrétně?

Tak ono nejde jen o vozidla strážníků, taky kultura a školství mají dodávku. Převážejí lavičky, nábytek… Jak jsem ale řekl, uvažujeme o revizi, že takové místo bude jedno místo třech. Navíc dvorek budovy bývalé pošty nám teď umožňuje dávat tam vozidlo a skútr městské policie.

Čili o změně režimu na náměstí uvažujete?

Ano, dokonce mě napadá rezidenty odsunout na Tržní náměstí a ta místa z Tržního pro návštěvníky dát na Žižkovo náměstí, protože na Žižkově náměstí jsou jen jednotky bytů, rezidentů tu bydlí jen pár.

Proč město neusiluje o koupi celé Tabačky od státu a nepřesune naopak ty odbory městského úřadu, kam chodí občané, tam, kde je parkování mnohem komfortnější?

Nám přijde dobré, že chceme soustředit na jedno místo na Žižkově náměstí všechno to, co souvisí se stavební činností. Stavební úřad, odbor dopravy i odbor investic jsou už teď na Žižkově náměstí a chybí k tomu odbor životního prostředí.

Zrovna tak by se mohli soustředit všichni v Tabačce, nebo ne?

Problém je v tom, že nám stát nabízel koupi jen půlky Tabačky. Jsme tam zatím v pronájmu v jednom křídle, což je menší půlka, odhaduji. Ve zbylé části je správa sociálního zabezpečení a úřad práce.

A celý městský úřad kromě reprezentačních místností vedení města a městské policie by se do poloviny Tabačky nevešel?

I kdyby se vešel, bylo by to mnohem dražší. Proto jsem byl pro, abychom za výhodnou cenu pořídili budovu bývalé pošty. Vedle je už úřad v čp. 11, můžeme propojit bezbariérově obě budovy. I pro občana to bude vhodnější. Přitom ty odbory, kam hodně chodí občané, což je sociální odbor, živnostenský a dopravně správní agendy, v Tabačce zůstanou.

Ale klienti přece chodí i na odbory, které chcete soustředit na Žižkově náměstí…

Pořád si myslím, že tohle řešení je mnohem vhodnější. Na Žižkově náměstí už máme tři budovy – čp. 2, 3 a 11 a k tomu přibyde ještě 10, bývalá pošta. Přemístit agendu do Tabačky by bylo finančně nevýhodné, asi i prostorově nevyhovující. A co bychom dělali se třemi městskými budovami na Žižkově náměstí? To bychom je museli prodat, neumím si to představit.

Lidé připomínají historii kasáren, kde město nenašlo před lety odvahu koupit budovy, zatímco soukromý investor se tak rozhodl a zrekonstruoval tam už dva bytové domy… Tam někde se asi zrodil nápad, aby město usilovalo o Tabačku…

Já nemám teď cenu Tabačky v hlavě, možná byla i výhodná, ale tam budou obrovsky drahé sanace statiky, kvůli kterým jsme odtud přesouvali i jednání zastupitelstva. Teď si v Tabačce nechali udělat oponentní statistický posudek, který říká, že to nebude tak hrozné, že to nebude stát tolik, ale tehdy to bylo určitě víc než 37,5 milionu, za které jsme kupovali poštu. I v budově pošty nás čeká rekonstrukce, která může přijít na sto milionů. Rekonstrukce Tabačky by ale byla se statickými sanacemi mnohem dražší.

Je pravda, že v bývalé budově pošty mají s rekolaudací na nové využívání problém hasiči?

Ale to se týká nynějšího provozu knihovny. Kvůli tomu, že tam teď chodí veřejnost, tak se musel dodělat protipožární sádrokartonový podhled.

Takže jste přesvědčen, že čtyři budovy městského úřadu na náměstí jsou výhodnější než usilovat o velké úřední centrum na jednom místě…

Ano, provozně, i umístěním budov. Téměř na každém náměstí je přece radnice. V Táboře na Žižkově náměstí vždycky byla městská správa, myslím, že to tak má pokračovat.

Nemáte tedy pocit, že to jde proti sobě? Budovat v centru další budovy městské správy a současně mít cíl vymísťovat odtud auta?

Myslím, že když se povede parkovací dům u synagogy a je tu parkovací dům u Střelnice, tak ta docházková vzdálenost není nekomfortní, ale především – nějaká parkovací místa tu před úřadem zůstanou. I kdyby je nepoužívali úředníci, není možné občanům ta místa před úřadem zrušit na nulu. Vždycky tam budou místa pro vozíčkáře, místa pro návštěvníky úřadu třeba na dvě hodiny. Teď je na náměstí 52 míst pro návštěvníky, my jsme jich současnou úpravou zrušili 18. I kdyby to tak zůstalo trvale, tak pořád jich tu zbyde 34 a níž už jít nikdo nechce. To by spíš byla přemístěna ta rezidentská stání. Tady skutečně nikdy nula parkovacích míst na náměstí nebude.

Všiml jste si, že se teď na náměstí nemohou vejít ani auta zastupitelů, když se teď zasedání přesunulo do Gotického sálu? Zastupitelé pak staví svá auta na místa vymezená pro služební vozy úřadu…

Ano, to se dělo během prvních zasedání po přesunu, ale teď už se zastupitelé naučili vyjet dřív a dávat si auta do parkovacího domu nebo na vzdálenější parkoviště. Chápu, že ze začátku to byl pro zastupitele šok. My jsme pro ně žádný návod nedělali, jsou to obyvatelé města a sami dokonale vědí, kde mohou a nemohou parkovat.

Zmínil jste, že právě chystáte strategický dokument o parkování ve městě. Kdy bude hotový?

Má být hotový koncem srpna, jsme před finále. Teď jsem zrovna odepisoval obyvatelům Husinecké ulice, tam ve vnitroblocích podél trati hodně parkují na trávě. Při kontrolní akci na jaře dostali botičky. My s Centrem dopravního výzkumu zkoumáme všechny ulice, takže můžeme dospět i k tomu, že třeba Husinecká nebude obousměrná v některé pasáži a pak se dá po jedné straně parkovat. Já jsem původně myslel, že bychom byli schopni sami ty ulice projít s odborem dopravy, ale pak jsme se shodli, že už to město má tak velký rozsah, že to raději zadáme odborníkům z Centra dopravního výzkumu.

Budete koncepci před zavedením napřed prezentovat veřejnosti?
Ano.