Co dělali chýnovští jeskyňáři v zimě? Pomáhali při historických průzkumech
DOLNÍ HOŘICE – Chýnovská jeskyně na Táborsku byla sice od listopadu do března zavřená kvůli zimujícím netopýrům, její zaměstnanci ale nezaháleli. Zručnost a technické myšlení chýnovských jeskyňářů i uplynulou zimu využili archeologové ze spolku Naše historie při několika unikátních výzkumech. Letos se zaměřili na prostor pod náhrobkem Jana Zrinského ze Serynu ve Vyšším Brodu, dokumentaci hrobky biskupa Stanislava Pavlovského v olomoucké katedrále sv. Václava, podívali se i pod náhrobek Arnošta z Pardubic v polském Kladsku.
„V Olomouci se vyvrátily mýty o destrukci hrobky a byly potvrzeny unikátní renesanční nálezy. V Kladsku byla díky včasnému průzkumu speleologů, historiků a archeologů odhalena narušená statika hrobky, což vedlo k záchraně ostatků prvního pražského arcibiskupa,“ říká Jiří Šindelář z Naší historie.
Historici se bez technické pomoci neobejdou
Chýnovští speleologové vymýšlejí, jak prozkoumat a zejména přesně zdokumentovat leckdy velmi stísněné podzemní historické prostory, do kterých se běžnými postupy prakticky nelze dostat. Prioritou je, aby tyto významné objekty nebyly zásahem nijak poškozeny a zůstaly zachovány v původní podobě. „Při nedestruktivních průzkumech hrobek a krypt zajišťujeme kompletní technický servis, počínaje vývojem a výrobou kamerových systémů, osvětlení a často i pomůcek pro měření a mapování. Tou nejdůležitější a zřejmě i nejobtížnější činností je však precizní manipulace, tedy samotné ovládání těchto zařízení při jednotlivých akcích,“ popisuje autor všech technických řešení Josef Vandělík.
Kromě výroby a instalace potřebných technických „udělátek“ se chýnovský tým podílí i na klasických průzkumech různých typů podzemních objektů. Každá lokalita a konkrétní průzkum mnohdy vyžadují zcela specifická řešení. „Často musíme podle místních podmínek upravit zařízení, která už máme, případně přesně na míru sestrojit zcela nové. Pro tyto účely jsme například zkonstruovali několik typů dopravních zařízení, systémy větrání vertikál i dlouhých důlních děl nebo komunikační zařízení fungující v podzemí,“ dodává zástupce vedoucího Chýnovské jeskyně František Krejča.
Jeskyňáři byli u unikátních nálezů
Za roky spolupráce s historiky se Chýnovští jeskyňáři již podíleli na zkoumání téměř 200 různých lokalit. V roce 2020 se například s využitím jejich technických zařízení podařilo nalézt a vyzvednout tzv. Svatý hřeb, pocházející údajně z Kristova kříže, který byl po staletí ukryt v obtížně přístupném trezoru ve zdi kláštera v Milevsku. Účastnili se výzkumu Juditina mostu na dně Vltavy, průzkumu a zaměření komínů ve Strahovském klášteře a mapování celé řady dalších podzemních historických objektů. Množství archeologických nálezů se podařilo vyzvednout ze studní v Soběslavi, Českém Krumlově, na hradech Kámen, Nové Hrady či Landštejn. Díky nim je podrobně zdokumentována i řada starých hornických děl v jižních Čechách, například štolu Panny Marie Pomocné v Úraze, Dědičnou štolu sv. Eliáše v Úsilném či kaolinový důl Orty, který se připravuje ke zpřístupnění. V nedávné době vypomáhali i s dokumentací obtížně přístupných částí chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře.
Teď už pro chýnovské jeskyňáře začala sezona doma. Chýnovská jeskyně je jednou ze 14 zpřístupněných jeskyní provozovaných Správou jeskyní České republiky. Jeskyně i návštěvnické centrum jsou na jaře otevřeny denně kromě pondělí od 9 do 15.30. Po 260 metrů dlouhé turistické trase sestoupí návštěvníci do hloubky 51 metrů pod povrch, až na hladinu podzemního toku.
Pavel Gejdoš, Správa jeskyní České republiky

Diskuse k článku