Už krátce před prázdninami zastupitelstvo Nové Bystřice rozhodlo o zapojení do programu Interreg Rakousko – Česko. Cílem je vypracovat studii k vybudování Muzea 20. století v budově staré celnice, symbolicky přímo na hranici, která po celé století zásadně ovlivňovala život regionu. K první diskusi o náplni muzea se za účasti veřejnosti sešli čeští a rakouští historici. Následovat budou veřejná setkání kurátorů, designérů a reprezentantů cestovního ruchu.

Ani nevěstinec ani alkohol shop

„Nechtěli jsme, aby objekt bývalé Finanční stráže, později celnice a pohraniční stráže dopadl jako podobná zařízení na nedalekých přechodech,“ vysvětlil motiv převzetí objektu městem starosta Jiří Zimola.„Kdyby byl prodán soukromníkům, mohl by tam vyrůst nevěstinec nebo alkohol shop.“

Nápad na vytvoření Muzea 20. století podpořila radnice i opozice. „Umístění není náhodné, kde jinde představit dramatické dějiny?“ uvedl starosta. „Tento prostor byl po desetiletí místem rozdělení, kontroly a uzavření, stejně jako svědkem příběhů lidí, které hranice dělila.“

Muzeum by obsahem i formou mělo přitahovat veřejnost včetně škol a v sezoně návštěvníky turisticky atraktivního regionu. Městu patří i zahrada a přilehlý lesní pozemek, které se nabízejí k souvisejícímu využití. Hraniční budova na rakouské straně je v soukromém vlastnictví, jak uvedl přítomný starosta příhraničí obce Reingers Andreas Kozar. S jejím zapojením do projektu muzea se nepočítá, naopak se spoluprácí sousedů ano.

„Počítá se se zapojením rakouských partnerů, kteří mohou poskytnout archivní materiály, pamětnické výpovědi či historické dokumenty, ale mohou být i partnery při propagaci a společných přeshraničních aktivitách,“ říká starosta Zimola.

Pro koho bude muzeum atraktivní?

Náplň a přitažlivost muzea v lesích na hranici je ale ošemetná věc. O tom svědčil i průběh debaty vědců. Rakouská historička Andrea Komlosy varovala, aby se muzeum nestalo „jen smutným památníkem historických událostí“. Její kolega Niklas Perzi, autor popularizačních projektů na rakouské straně, zdůraznil: „Nechceme jen hororové příběhy z železné opony, i když ty také k věci patří. V muzeu by měly mít místo osobní příběhy a životní svět obyvatel.“ Český historik Jiří Dvořák zase upozornil: „Muzeum nesmí být úzce regionální, je třeba mu dá širší kontext.“ Andrea Kolmosy pro změnu naléhala, že dobré by bylo zdůraznit, co v regionu bylo jedinečného. A starosta Jiří Zimola podotkl: „Nechceme kopírovat.“

K historickým motivům vystoupili také historici Hildegard Schmollerová, či Ivan Jakubec Pauli. Zdena Mrázková z českokrumlovského Muzea Fotoatelieru Seidel nabídla možnost využití historických fotografií z regionu Novobystřicka. Nápady přispěl archeolog Tomáš Pancíř, jehož týmu se podařilo nedaleko odhalit pozůstatky velkého zajateckého tábora z konce 2. světové války.

Klíčovou otázkou bude atraktivita pro návštěvníky, a to i mimo turistickou sezonu. Starosta Reingers Andreas Kozar zdůraznil: „Je třeba se na věc podívat z hlediska cestovního ruchu.“ Podpořil ho majitel nedalekého lesního hotelu Peršlák, jenž leží na české straně hranice, Marcus Hauser. „Někdy od kolegů slyším, že mimo sezonu nemá smysl nic podnikat, protože tu nejsou návštěvníci. Je ale otázka, co bylo dřív. Vejce, nebo slepice? Jestli naopak návštěvníci nechybějí proto, že se tu nic nepodniká. Muzeum by nemělo být otevřeno jen v létě a o víkendech a jinak si klíček vyzvedněte na radnici…“ Hauser nabídl i spolupráci, protože ve svém hotelu schraňuje řadu historických dokumentů a exponátů a sám v areálu instaloval modelovou ukázku zátarasů systému železné opony.

Křižovatka cest za poznáním

Podle novobystřické radnice by se muzeum mohlo stát centrem dalších aktivit. „Díky velké přilehlé zahradě a možnostem přirozeného rozšíření do Rakouska lze uvažovat o využití prostoru s replikou železné opony, pohraničníků, psovodů a podobně,“ míní starosta Zimola.

Nadějně působí myšlenka vytvořit přímo na hranici křižovatku naučných turistických cest. Okolím Nové Bystřice, Reingers a Starého Města pod Landštejnem už nyní tematicky provádí Stezka 20. století. Vede i po zaniklých obcích a kromě zážitků v krásné přírodní krajině poskytuje pohledy do historie. „Dále se uvažuje o obnově a rozšíření Textilní stezky a Stezky vyznání, nově by mohla vzniknout například Stezka vody,“ informoval starosta Nové Bystřice. Podle něj se nabízí, aby se všechny protínaly v objektu muzea. Z ryze turistického pohledu je dobré připomenout, že Novou Bystřicí probíhá také jedna z Grasselových stezek, i když se její hlavní motivy nekoncentrují na příběhy 20. století.

Další setkání by se měla odehrát ještě letos a do května 2027 má vzniknout studie včetně odhadu nákladů. Na obou stranách hranice panuje shoda, že jde o příležitost posílit česko-rakouské vztahy, což má v neposlední řadě hospodářský význam,