Dálnice D3 u Vidova a Roudného přinesla do krajiny nejen novou dopravní stavbu, ale také rozsáhlé betonové plochy. Právě ty se stávají terčem sprejerů. Nápisy a čmáranice se objevují na pilířích, pod mosty i na protihlukových stěnách. Přestože obcím vadí, jak nápisy mění vzhled krajiny, samy mohou zasahovat jen omezeně. Většina ploch, na kterých se graffiti objevují, totiž spadá pod správu Ředitelství silnic a dálnic.

Starosta Vidova Tomáš Šedivý upozornil, že problém je v okolí dálnice viditelný už nyní. „Když pojedete do Roudného, tak se koukněte k dálnici. Tam je obrovská protihluková zeď už zčásti posprejovaná. I pod mostem jsou části posprejované,“ popsal. Podle něj samotná dálniční stavba nemusí v krajině působit špatně, pokud zůstane čistá, posprejované plochy ale celkový dojem rychle mění.

Vidov zatím neví, jak proti sprejerům zasáhnout. Poškozené plochy totiž neleží přímo v katastru obce. Šedivý zároveň připustil, že jednou z cest by mohla být řízená výmalba některých míst. „Napadlo nás, že jak stojí ty pilíře v krajině, tak třeba nechat na nich udělat stromy,“ navrhl.

Podobně problém vnímá také starosta Roudného Gustav Had. „My jako obce na vypátrání a řešení prostředky nemáme. Abychom se spojili a vytvořili nějakou domobranu, která tam bude hlídat každý večer, to je opravdu boj s větrnými mlýny,“ sdělil. Podle něj obce mohou na poškozené plochy upozorňovat, ale samy mají jen omezené možnosti, jak pachatele vypátrat.

Roudné už má přitom se sprejery vlastní zkušenost. V minulosti místní kluci posprejovali dětské hřiště. Pachatele se tehdy podařilo dohledat díky tomu, že se svým činem pochlubili na sociálních sítích. „Věděli jsme, kdo to byl, řešil jsem to s nimi i s rodiči a nechal jsem jim to všechno umýt,“ popsal starosta. Právě sociální sítě mohou podle něj v podobných případech sehrát roli. Sprejeři se někdy svými zásahy chlubí, a tím po sobě zanechávají stopu. „Tímhle způsobem je možné se dobrat nějakého cíle. Ale bohužel, když je nikdo nechytí, zůstanou tam tyhle nápisy,“ řekl Had.

Starosta zároveň rozlišuje mezi nelegálními nápisy a řízenou malbou. Pokud by někdo na vhodném místě vytvořil kvalitní obraz, problém by s tím neměl. U dálniční trasy ale naráží takové řešení na rozsah ploch i peníze. „Kdyby tam někdo udělal něco hezkého, asi by s tím nikdo problém neměl. Ale na té trase je taková plocha, že by to stálo nemalé peníze,“ dodal Had.

Ředitelství silnic a dálnic podle vedoucí výstavby pro Jihočeský kraj Ireny Šulistové nemá informaci, že by si na konkrétní sprejerské malby u Vidova a Roudného někdo oficiálně stěžoval. Připustila ale, že podobné zásahy se u dopravních staveb objevují a jejich odstraňování není jednoduché. „Je to podle mě nekonečný boj. Stalo se nám například u Jindřichova Hradce, že jsme to odstranili, a zase se to tam znovu objevilo,“ uvedla Šulistová.

Podle ní záleží také na tom, jakou část stavby sprejeři poškodí. Pokud jde o čistý beton, má malba hlavně vizuální dopad. „Když je to na čistém betonu, je to pouze vizuální záležitost a nemá to vliv na funkčnost protihlukové stěny,“ vysvětlila.

Jiná situace by podle ní mohla nastat u pohltivých částí protihlukových stěn. Ty jsou porézní a rozsáhlejší nátěr by mohl jejich vlastnosti ovlivnit. „Pokud by se póry zalily nátěrem, mohlo by docházet ke snížení funkce, protože by stěna působila spíš odrazivě než pohltivě,“ doplnila.

Podle Šulistové navíc sprejeři často vstupují i na místa, kam veřejnost vůbec chodit nemá. „Je to na mostech všude, až se divím, kam jsou schopni jít. Protože ani v těch místech ti lidé nemají co dělat,“ upozornila. Nejde tak podle ní jen o poškození vzhledu stavby, ale také o riziko pro samotné sprejery, kteří se kvůli nápisům pohybují v nebezpečných částech dálničních objektů.

Vedoucí výstavby zároveň připomněla, že dálnice je v těchto místech novou stavbou a případné zásahy do jejích částí se neřeší tak jednoduše jako běžný nátěr obecní zdi. Po předání stavby je podle ní nutné jednat i se zhotovitelem. „Je to v zárodku, tudíž musíme jednat i se zhotovitelem. Do stavby nemůže zasahovat kdokoliv,“ doplnila.

Policie řeší sprejerství jako poškození cizí věci

Oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje redakci sdělilo, že podobné případy policie posuzuje jako poškození cizí věci. Pokud se vlastník poškozené plochy nebo obec obrátí na obvodní oddělení, policisté s oznamovatelem sepíšou protokol a věc dále šetří.

Policie při prověřování zjišťuje okolnosti případu, výši škody i to, zda se podaří dohledat pachatele. U sprejerství přitom podle trestního zákoníku nejde jen o výši způsobené škody. Posprejování cizí zdi, mostu nebo protihlukové stěny tak může mít pro autora nápisu trestněprávní následky.

Starostové se shodují, že zásadní je pachatele skutečně dohledat. Bez toho podle nich zůstává problém hlavně na vlastnících ploch, kteří mohou nápisy nechat odstranit, ale nemají jistotu, že se na stejném místě brzy neobjeví nové.
Gustav Had proto vidí největší šanci ve spolupráci vlastníka poškozené stavby s policií. „Musí chtít vlastník, musí chtít policie. Tam je podle mě jediná šance,“ uzavřel téma starosta Roudného.