Stát plánuje vymezit 94 podobných akceleračních oblastí po celé republice a vzbudil tím odpor řady obcí už proto, že s nimi záměr oficiálně nekonzultoval. „Ne, stát s námi nekomunikoval, ani neřekl, že něco podobného u nás připravuje,“ potvrzuje také lodhéřovská starostka Zdeňka Klesalová.

Oblast AO 24 Lodhéřov se podle návrhu rozkládá na téměř čtyřech čtverečních kilometrech mezi Klenovskými lesy a Lodhéřovem, v krajině hojně vyhledávané i turisty a návštěvníky historických památek. Vyrůst by zde mohlo až 12 větrníků. „Pro nás je podstatným problémem narušení krajinného rázu,“ říká Zdeňka Klesalová.

V odůvodnění návrhu ministerstvo zmiňuje pětisetmetrovou vzdálenost od zástavby Lodhéřova, Studnice a Pluhova Žďáru i ohled na přírodní hodnoty včetně mokřadů národního významu. Co se krajinného rázu týká, ministerstvo uvádí: „Vizuální ochrana zámku Červená Lhota, který leží ve vzdálenosti asi 4 km od Cihelného vrchu v severní části akcelerační oblasti, by neměla být narušena, zámek netvoří dominantu v krajině a v dálkových pohledech budou záměry s nejvyšší pravděpodobností zakryty okolními kopci.“

Podle materiálů ministerstva to ale platí jen do výšky 200 metrů nad terénem. „Při větší výšce větrných elektráren již nelze úplné zakrytí při pohledu z daného místa zaručit,“ uvádějí dokumenty.

Ministerstvo navíc připouští, že při pohledech od Lodhéřova, Kardašovy Řečice a Pluhova Žďáru mohou elektrárny krajinný horizont narušit.

Lodhéřov se také obává o pitnou vodu

„Hovoří se o dvou stech metrech, ale už jsme tady měli investora, který nám ukazoval plány na výstavbu do výšky 250 metrů, aby investice měla smysl,“ upozorňuje starostka Klesalová. „My už se státem zkušenosti máme z doby, kdy se připravovalo hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. To, co se píše na papír, vypadá jinak, než to, co se nakonec reálně povoluje.“

Vymezená oblast se nalézá v nadmořské výšce přes 500 metrů a například větrníky o výšce 250 metrů už budou podle Klesalové vidět odkudkoli. „I z Červené Lhoty nebo z Jindřichova Hradce. Z Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko se uvidí, i když budou mít jenom 200 metrů.“

Další okolností, kterou lodhéřovští zastupitelé vzali v potaz, jsou vodohospodářské poměry. „Dlouhodobě řešíme nedostatek pitné vody,“ vysvětluje starostka. „Vynakládáme prostředky, abychom zajistili pitnou vodu pro své občany a pokud nám investor vykácí část lesa, ať je obecní, soukromý nebo státní, samozřejmě se zvýší riziko krajinného sucha. Po kůrovcové kalamitě máme vykáceno mnoho ploch lesních pozemků, sice jsou znovu osázené, ale voda tam pořád ještě nezůstává. Kromě toho v souvislosti s výstavbou investoři zpevní cesty, to omezí vsakování vody, která by možná v krajině mohla zůstat, ale odteče.“ Aktuální zdroje pitné vody pro Lodhéřov se nenalézají přímo ve vymezené oblasti, ale v těsném sousedství a podle starostky by výstavba větrných elektráren ovlivnila celé území.

Stát postupuje nedemokraticky

Lodhéřovské zastupitelstvo formulovalo několik právně podložených důvodů, proč žádá o vyřazení akcelerační oblasti z návrhu změny Územního rozvojového plánu. Kritizuje především nedostatečné posouzení vlivů na území, zásadní změnu charakteru krajiny a dopady na kvalitu života obyvatel. V usnesení zastupitelstva se objevuje také výhrada, že zásah není ani demokraticky podložený. Vymezení oblasti považují zastupitelé za zásah do práva obce rozhodovat o rozvoji svého území. Obec ani veřejnost nebyla reálně zapojena do tvorby návrhu, míní zastupitelstvo.

Akcelerační oblasti vznikají na základě evropské směrnice, podle níž by Česko mělo instalovat zařízení o výkonu nejméně 3 gigawatty a na podporu výstavby má obdržet 9 miliard korun. Starostka Zdeňka Klesalová nevylučuje, že obec by mohla místo větrníků nabídnout alternativu. „Pojďme jednat o tom, jestli by nebylo vhodné aspoň částečně plány na větrné elektrárny suplovat fotovoltaikou. Myslím, že bychom to i lépe obhájili před veřejností,“ míní Klesalová.

„Rozumím, že lokalitu někdo vybral z určitého titulu, ale státní úřady nemohou čekat, že se obce nebudou bránit,“ dodává starostka. „Jsem ve spojení se starosty Mnichu, Bořetína a dalšími kolegy v okolí, budeme se ještě domlouvat se senátorem Jaroslavem Chalupským i se starostou Jindřichova Hradce, naší obce s rozšířenou působností, Michalem Kozárem, se Svazem měst a obcí… Zkoušíme to po všech možných liniích.“

Forma, kterou stát zvolil pro vymezení oblastí, je z hlediska lodhéřovských zastupitelů vadná i proto, že přesouvá řešení dopadů až do navazujících řízení, tedy až přijde na konkrétní projekty. Tlak financí může být neúprosný a bude tady vždycky, soudí starostka. „Takže nakonec může nastat situace, že obec nebude bojovat se státem, ale s nějakým místním občanem nebo někým, kdo má na území pozemky, i když tu nebydlí. Ale bude chtít investovat a získat peníze.“

Nedostatečná komunikace státních úřadů s obcemi není podle zkušeností Zdeňky Klesalové nic výjimečného. „Stát si tak počíná dlouhodobě a bez ohledu na to, kdo je u moci. To mohu potvrdit ze zkušenosti, kdy jsem řešila úložiště radioaktivního odpadu.“