V první etapě byl vepřín rozhodnutím vlády za 450 milionů korun vykoupen a letos v dubnu byl po vyklizení předán do správy Muzea romské kultury, které je pověřeno jeho demolicí a výstavbou památníku. Uvolnění peněz na demolici ale vázlo. „Jsme rádi, že se podařilo situaci vyřešit. Pociťovali jsme tlaky nejen finanční, ale také ze strany mezinárodních organizací, pozůstalých i odborníků, kteří byli znepokojeni tím, že se na místě stále nic nedělo. Nyní můžeme podat žádost na zařazení do projektu Norských fondů, který má financovat výstavbu památníku,“ komentoval rozhodnutí vlády za Muzeum romské kultury vedoucí památníků Luděk Strašák.

Na místě bývalého vepřína má vyrůst památník, který propojí i místo hromadných hrobů, kde se dnes nachází napodobeniny někdejších ubikací, maketa tábora a informační tabule. Výstavba památníku bude spolufinancována z Norských fondů, odkud zazněl příslib na částku jednoho milionu eur. Zástupci norských organizací jednali před několika dny v Praze o chystané podpoře českých projektů. O některé projekty se zajímali přímo na místě a v doprovodu zástupců českého ministerstva financí se přijeli podívat i přímo do Letů. V norské delegaci byli také představitelé muzea holokaustu v Oslu.

Zástupci Muzea romské kultury zahraničním hostům zdůrazňovali, že vepřín na tomto místě je výrazem ignorance bývalého režimu vůči památce obětí romského holokaustu. Vypadalo to, že na toto téma budoucí poskytovatelé dotace slyší. Na otázku, zda i v Norsku je romská komunita, jejíž část se nesžila s majoritní společností a zda tedy Norové mohou pochopit nevůli nebo nezájem širší české veřejnosti o nahrazení vepřína památníkem, odpověděl Christian Wee z Falstadu. Řekl, že romská minorita je v Norsku také, dnes už hodně marginalizovaná. Neporozumění s majoritní společností bylo patrné i v Norsku, právě proto rozjelo muzeum holokaustu hodně vzdělávacích programů a pracovalo na obou stranách – s majoritní i minoritní komunitou. „Nedá se říct, že by už situace byla perfektní, ale zlepšuje se to. Výuka o Romech, jejich kořenech, historii a pochopení toho, jací jsou, nebyla u nás původně žádná. Teď naše muzeum tuto osvětu dělá,“ řekl Christian Wee.

Zástupci Muzea romské kultury zdůraznili, že i oni chtějí v Letech vybudovat takové osvětové centrum, které by přispívalo k vzájemnému pochopení a porozumění. První etapou byl tedy výkup, druhá etapa projektu zahrnuje archeologický výzkum, který by měl odrýt základy někdejších baráků tábora, a zahrnuje i demolici vepřína. Ta by měla začít v polovině příštího roku. „Uvažuje se, že by některá z budov vepřína zůstala stát jako memento toho, jak se dá také takové pietní místo znehodnotit vepřínem,“ poznamenal Luděk Strašák. Muzeum romské kultury nyní připravuje architektonickou soutěž na budoucí podobu místa. V březnu 2019 se očekává schválení dotace Norskými fondy.