„Na nová zařízení jako je například geometrie Hunter se čtyřsloupcovým heverem, válcová zkušebna brzd a tester tlumičů nebo nové pneuservisní vybavení pro vyvažování a přezouvání kol se napřed vyškolili mistři odborného výcviku. Nová technika je nadchla a teď na ní pracují spolu s žáky,“ říká vedoucí učitel odborného výcviku Jiří Drtina.

Jedním z partnerů školy je automobilka Škoda z Mladé Boleslavi, která dodala výuková vozidla – Fabii a několik řad Octavií. Na těch se automechanici a autoelektrikáři učí. Ve druhém a třetím ročníku už pak pracují na vozech zákazníků. „Garantujeme stejnou kvalitu jako běžný servis, jen to u nás trvá déle, protože na každý krok dohlížíme,“ říká mistr odborného výcviku Petr Strouhal. Někteří třeťáci už chodí na praxi i do smluvních autoservisů v regionu.

Kromě toho, že si žáci ve třetím ročníku udělají řidičský průkaz na osobní i nákladní auto, takzvané céčko, absolvují mechanici i instalatéři kurz obloukového svařování v ochranné atmosféře a instalatéři i plamenové svařování. „To je pro žáky velká výhoda, protože spolu s výučním listem získají i svářečský průkaz. Jinak stojí kurz obloukového svařování deset až dvanáct tisíc a kurz svařování plamenem kolem čtrnácti tisíc,“ podotýká další mistr odborného výcviku Miloš Mácha ze svářecí školy.

Pavel Podlesný z Božejovic a Ondřej Tomanec z Tábora jsou v prvním ročníku. Předvedli práci na čtyřsloupcovém heveru, který zvedá auta do dvoumetrové výšky, aby se mechanikům pod vozem pohodlně pracovalo. Nová budova pro geometrii Hunter je vybavena vyššími vraty a také vyšším stropem, čímž tu mohou pracovat i na dodávkách. Zákazníci o učňovský servis mají značný zájem. Služby jsou tu levnější a kvalitu garantují mistři odborného výcviku.

„Ve válcové zkušebně brzd a na testeru tlumičů si lze nechat provést měření před a po opravě. Tím zákazník vidí rozdíl a vyjedeme mu také protokol. Výsledkem jsou hodnoty, se kterými může bez obav zamířit na stanici technické kontroly,“ říká mistr Petr Strouhal.

Neméně zajímavé je pracoviště budoucích instalatérů. Zprvu se kluci stejně jako mechanici a autoelektrikáři učí základy zámečnických prací – pilovat, měřit, vrtat, řezat pilou nebo obrábět. Instalatéři pak už míří do svých výukových učeben, kde mají například model rozvodů v koupelně nebo v další učebně modely kotlů a radiátorů. Žáci se tu učí jejich připojování. „Zkušenější kluci pak už chodí s mistrem na praxi po stavbách,“ říká mistr odborného výcviku instalatérů Jiří Moos a dodává, že instalatéři jsou na roztrhání. „Hned po vyučení jim firmy volají a nabízejí nástupní plat 250 korun na hodinu, který jim po zapracování ještě zvyšují. Po získání určité praxe třicátníci v tomhle oboru pod 50 tisíc platu nejdou,“ potvrzuje Jiří Moos známou pravdu, že řemeslo má zlaté dno.

Není také žádnou výjimkou, že po vyučení si automechanici, autoelektrikáři i instalatéři doplňují na dvouletém nástavbovém studiu maturitu. V oboru Podnikání získají všechny potřebné znalosti, aby mohli provozovat vlastní živnost. „Rodiče často vidí pro svoje děti jako ideál střední školu s maturitou. Ale když se pak chtějí dobře živit, chodí si mnozí po maturitě naopak k nám dělat výuční list,“ poznamenal Jiří Moos.

Areál učňovských dílen má pěknou novou jídelnu, kde žáci platí za oběd jen 29 korun. V rámci renovace areálu byly uvnitř vybudovány i bezbariérové přístupy. „Před týdnem v sobotu u nás probíhal den otevřených dveří. Zájem dětí a rodičů o něj byl, dokonce přišla jedna dívka,“ zmiňuje vedoucí učitel odborného výcviku Jiří Drtina. „Ten trend pozorujeme už minimálně pět let. Na dříve typické chlapecké obory se hlásí i dívky. Nemáme důvod je odmítat, bývají dokonce velmi šikovné. Jen jsme se tomu museli přizpůsobit a vybudovat pro dívky šatny nebo toalety,“ dodává Jiří Drtina.

Další informace najdou zájemci na www.ssjs-tabor.cz nebo je poskytnou na střední škole obchodu, služeb a řemesel v Táboře kdykoliv.

-pr-