Tragikomický příběh o přátelství dvou starých a zapomenutých herců, kteří spolu dožívají v domě seniorů. K srdci si příliš nepřirostli, jeden z nich je dokonce nesnesitelně samolibý, ale nakonec mají jen jeden druhého a své divadelní zážitky a touhy. Oba čekají na zázrak, že přijde nabídka být ještě alespoň jednou na jevišti a vychutnat si potlesk. Vzpomínají na své lásky, úspěchy i prohry, nenaplněné sny a na prchavý svět divadelního života. Tak zní upoutávka na toto představení.

A dá se říci, že tato hra je jako šitá na tělo oběma protagonistům, legendě strakonické ochotnické scény Janu Třískovi (88) a Luboši Chottovi (72), který ve Strakonicích sice hostuje z Kladna, ale říká, že ve Strakonicích zúročil své celoživotní divadelní snažení.

„Je mi ctí, že jsem mohl stát na jevišti s takovými osobnostmi strakonického ochotnického divadla, jako je Kristýnka Kubíčková, Drahuška Tylová a další, a nyní s Honzou Třískou. Pořád se od něho mám co učit, vždyť Honza už hrál divadlo, když mně bylo pět let. Doufám, že mu to moc nezkazím,“ vyznává se jeden z protagonistů chystané premiéry Luboš Chott. „Také obdivuji strakonické diváky, kteří v hojném počtu chodí na představení místních ochotníků. Když jsem doma na Kladně vyprávěl, že jsem zažil děkovačku 450 diváků ve stoje, tak mi nevěřili. Byl to pro mě životní zážitek, při kterém mi běhal mráz po zádech. Doufám, že se jim bude i naše představení Ředitelská lóže líbit,“ dodal Luboš Chott.

Jan Tříska i Luboš Chott se shodli na tom, že důležitý pro ně byl také výběr režiséra. Oslovili strakonického divadelního a hudebního všeuměla Petra Záleského a nelitují toho. I v ochotnickém divadle totiž platí, že každému vyhovuje jiný styl režisérské práce. A v tomto případě si všichni tři sedli tzv. na první dobrou. Přiznávají, že občas spolu vedli vášnivé diskuze, ale bylo to ku prospěchu věci. A když toho na ně bylo moc, tak si po zkoušce občas zašli vyčistit hlavy do některé ze strakonických hospod.

Dnes už nezbývá než popřát divadelní – Zlomte vaz…

-red-