V prvním z pokojů čtou střídavě Ladislav Muchychka a Matěj Ličko z knížky Hrdý Budžes. „Obdivuju ty kluky. Jsou to páťáci, a když si vzpomenu na sebe, byl jsem v tom věku samá lumpárna a v jednom kuse bit. Abych chodil číst do nemocnice, to by mě nenapadlo,“ chválil jeden z pacientů Rostislav Jandera. „Učím na filozofické fakultě fyziku a matematiku a překvapuje mě i to, jak děti pěkně čtou. To byste viděli, jak někdy i vysokoškoláci koktají, když mají něco přečíst,“ dodal.

Ve vedlejším pokoji se ve čtení Svěrákovy knížky Po strništi bos střídají Vladimír a Petr Pištovi. „Je to určitě lepší, než tady koukat do stropu,“ dal se slyšet pacient Matěj Marek z Týna nad Vltavou a Šimon Kortiš ze Skal se připojil: „Spím tu pořád, tak je to aspoň nějaká změna.“ A o pokoj dál jsou v akci ještě Dominik Jeřábek a Tomáš Novotný.

„Snažím se vybírat knížky s kratšími povídkami. Když přijdeme za týden, jsou tu většinou už zase jiní pacienti,“ popisuje Eva Zemanová. Spolupráce funguje tak, že zavolá sociální pracovnici oddělení Daně Lauerové a ta jí řekne, v kolika pokojích si čtenáři předčítání přejí a kolik dětí má tedy škola vyslat. Někteří pacienti si přejí klid, a to je třeba akceptovat. Jiní si ale kromě čtení chtějí s dětmi i popovídat.
Návštěva dětí trvá hodinku.

„Myslím, že pro pacienty je to super. Většina z nich to vítá jako zpestření, protože zatím nemáme pokoje vybavené televizemi a pacienti mívají i dlouhou chvíli,“ říká vrchní sestra oddělení Zuzana Šímová. „Vybrali jsme oddělení chirurgie, kde není infekční prostředí, a vytipovali jsme dobu po obědě, kdy pacienti odpočívají,“ dodala. I pro děti je to podle vrchní sestry obrovská zkušenost.

Eva Zemanová prozradila, že čtenářské návštěvy se rozšíří i na oddělení následné péče. A potěšilo ji, že na děti ze Základní školy Tomáše Šobra čekal za jejich dobrý skutek v nemocnici dárek. Tamní kaplan Rostislav Homola malé čtenáře obdaroval – a čím jiným, než knížkami.