Přestože většina případů klíšťové encefalitidy bývá hlášena během letních měsíců, hrozba nákazy bohužel nekončí ani s příchodem podzimu. V důsledku klimatických změn se totiž sezona výskytu klíšťat prodlužuje až do pozdního podzimu a klíšťata zůstávají aktivní, dokud teplota neklesne pod pět stupňů Celsia. Podle dat Státního zdravotního ústavu se tak v říjnu, listopadu a prosinci každoročně objevuje více než 20 % všech případů klíšťové encefalitidy, často dokonce více než v jarních měsících.

Klíšťová encefalitida o sobě dá nejprve vědět bolestí hlavy, kloubů a svalů, únavou, slabostí a teplotou. Uvedené obtíže po několika dnech mohou ustoupit, nebo se zmírnit a člověk cítí přechodnou úlevu. V první fázi tak zůstává onemocnění většinou nerozpoznané.

Teprve při druhé fázi se kvůli postižení centrálního nervového systému vrací příznaky s mnohem větší intenzitou. Objevit se může nespavost, třes prstů, končetin a jazyka, neschopnost srozumitelného vyjadřování, psychický útlum či dezorientace. Nesoustředěnost a pocit únavy přitom mohou přetrvávat i měsíce. U závažného průběhu klíšťové encefalitidy se mohou objevit také obrny lícního nervu nebo paže. Zatímco u obrny lícního nervu dochází zpravidla k pomalému uzdravení, postižení paže může být trvalé.

Proočkovanost stoupá, ale nestačí

V České republice byla proočkovanost proti klíšťové encefalitidě alespoň jednou dávkou v roce 2023 přibližně 40 %, o rok později pak 48 %. Jedná se o nejvyšší růst proočkovanosti za posledních pět let. V porovnání s okolními státy jsou ale u nás stále čísla velmi nízká. Například v endemických částech Německa bylo v loňském roce proočkováno 67 % obyvatel, v Rakousku dokonce 81 %. Zaostáváme ale také například za Švýcarskem, Švédskem a pobaltskými státy.

Základní očkování se skládá ze tří dávek podávaných s časovým rozestupem. Protože imunitní systém vytváří protilátky 14 dní po druhé dávce, u očkování v měsících, kdy jsou klíšťata aktivní, přistupují lékaři obvykle k takzvanému zrychlenému očkovacímu schématu. Při něm je čas na druhou návštěvu už 14 dní po první. Třetí dávka, po které je dosaženo nejvyšší tvorby protilátek, následuje po pěti až 12 měsících.  Kvůli přeočkování je třeba navštívit lékaře či očkovací centrum pouze jednou, každé tři roky, nebo pět let v závislosti na věku a pořadí přeočkování.

Míra proočkovanosti zůstává nízká zejména u osob ve věku od 35 let, ještě více se pak snižuje u skupiny nad 45 let. A to i přesto, že spolu s rostoucím věkem stoupá závažnost průběhu klíšťové encefalitidy a riziko úmrtí je u osob starších 50 let patnáctkrát vyšší než u mladších věkových skupin. Ve věku nad 50 let je očkování hrazeno zdravotními pojišťovnami.

Adéla Steinová