Farmářská burza inspirovala

O čem byla řeč? Ředitelka úřadu Regionální agrární komora Hana Šťastná připomněla aktivity, kterými komora podporuje jihočeské producenty kvalitních potravin. Předseda představenstva Tomáš Rada přiblížil činnost Jednoty, spotřebního družstva České Budějovice, která se pyšní historií od roku 1908.

Provozuje sedm supermarketů Terno a franšízu dalším pěti družstvům. Ve svém portfoliu má 33 prodejen Trefa, Vltavotýnské lahůdky a v Týně nad Vltavou má i distribuční centrum.

Od 1. ledna příštího roku proběhne fúze českobudějovické Jednoty s Jednotou Milevsko. Jak prozradil ředitel marketingu a rozvoje Pavel Primus, pro zákazníky bude pod značkou Trefa přinášet nově akční nabídky každý týden. Sortiment se lehce obmění, bude pestřejší. Zákazníci budou v prodejnách stále nacházet regionální potraviny. Terno testuje režim prodejen formou 24/7, tedy samoobslužných prodejen s nepřetržitým provozem, a to v Třeboni, Veselí nad Lužnicí, Táboře, Českých Budějovicích a jednu i na vesnici, v Dřítni. Tržby činí zhruba 5 až 10 % z celkových tržeb – podobně ve městech i na vsi. Službu zákazníci vnímají příznivě, ale rentabilitu skomírajících vesnických provozoven podle Tomáše Rady nezachrání.

Zemědělské družstvo Kámen pěstuje pro Terno na třech hektarech brambory a garantuje českou kvalitu. Nabízí i produkty oceněné v soutěži Chutná hezky.Jihočesky.

Zachrání EU planetu? Nové nařízení proti odlesňování dopadne i na Jihočechy

Velkým tématem semináře Farmářská burza bylo nové nařízení Evropské unie proti odlesňování s cílem získat zemědělskou plochu. Bude se týkat především všech chovatelů zvířat, kteří je prodávají na jatka. V platnost vstoupí 30. prosince 2025.

Ředitel pro společnou zemědělskou politiku a strukturální fondy Potravinářské komory ČR Jan Pivoňka nastínil důvod. „Státy Evropské unie se v pařížské zelené dohodě v roce 2015 zavázaly, jak eliminovat negativní dopady na zemědělství a produkci potravin. Spočívá v uhlíkové neutralitě, kdy producenti musí vyrovnat uhlíkovou zátěž činností, která uhlíkovou stopu naopak sníží,“ řekl. Přitom celkové množství emisí pocházející z EU dosahuje jen 10 % celkové zátěže, u skleníkových plynů je to 25 %. V uhlíkové stopě tvoří logistika 5 %. Pro srovnání uvedl příklad, kdy jedna cesta do Bruselu a zpět představuje takovou emisní zátěž, jako by jeden člověk snědl deset kilogramů hovězího masa.

Produkce masa dramaticky roste. Avšak v zemích, kde byli lidé zvyklí na rostlinnou stravu, jako je třeba Brazílie.

Problém bude u skotu

Do debaty přispěl také ředitel pro zahraniční vztahy a fondy EU PK ČR Jiří Šír. Evropská unie řeší problém kácení lesů po světě s cílem získat zemědělskou půdu. Zahrnuje i degradaci lesů v případě dřeva a výrobků ze dřeva.

Předpis představuje povinnost pro všechny hospodářské subjekty, tedy všechny chovatele skotu, aby vyplňovali elektronický certifikát s geolokací chovu a krmiv. Tak musí prokázat, že na jeho pastvinách nebyl vykácen les a půda nebyla přeměněna na pastviny. Chovatelé budou muset podat Státní veterinární správě nebo Státní zemědělské a potravinářské inspekci elektronický dokument Prohlášení o náležité péči. Instituce budou kontrolovat dodržování povinností. Nedodržení bude sankcionováno 3 – 4 % z obratu prodejce.

V ohrožení maso nebo chovatelé?

Jiří Šír ukázal tabulku Evropské komise, které komodity způsobují odlesňování. V čele stojí palma olejná (34 %), následuje sója (32,8 %), dřevo (8,6 %), kakao (7,5 %), káva (7,0 %), skot (5,0 %). kaučuk (3,4 %).

Prohlášení se bude týkat relevantních komodit – živého skotu, čerstvého, mrazeného nebo chlazeného masa, drobů, přípravků a konzerv z masa, kůže, kožek a usně ze skotu dále upravené. Z rostlin je to sója a produkty z ní, Dále jsou v seznamu dřevo surové, palivové, dřevěné uhlí, dřevotřísky, překližky, dřevěné bedny, rámy na obrazy, dřevěné nádobí, knihy, časopisy, montované stavby ze dřeva a další.

Hospodářským subjektem se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti uvádí relevantní produkty na trh nebo je vyváží (producent, zpracovatel, obchodník).

V souhrnu budou mít hospodářské subjekty novou povinnost vypracovat systém náležité péče, registrovat se v systému Evropské komise, v systému Evropské komise generovat prohlášení o provedení náležité péče a uchovávat předepsané informace po dobu pěti let.

Povinnosti platí například pro chovatele skotu, pokud prodává skot na jatka. Pro řezníka, pokud prodává hovězí maso a některé výrobky z něj. Zpracovatele, který vyrábí kterýkoliv produkt uvedený v příloze I – to je například čokoláda, ale nikoliv mléko ochucené kakaovým práškem. V případě země s nízkým rizikem je možný zjednodušený systém náležité péče – není třeba posuzovat a zmírňovat rizika.

E-tržiště je vlakovou lodí Jihočeského kraje

Farmářská burza pravidelně informuje o e-tržišti. Jihočeské tržiště je místem, kde mohou jihočeští producenti nabídnout své produkty školám ve svém okolí. A to přímo bez zprostředkovatelského velkoobchodu, který mnohdy nutí výrobce snižovat cenu na úkor kvality. Proč by měly děti jíst mrkev, která nacestovala stovky kilometrů, když pár metrů vedle školy roste kvalitnější, jihočeská? Prosperitu projektu představila Petra Martínková z odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Jihočeského kraje. V E-tržišti je zapojeno na sedmdesát dodavatelů, 47 školních jídelen a dokonce i osm domovů pro seniory.

V předešlých letech se obrat pohyboval kolem šesti milionů, vloni zhruba devět a k letošnímu dubnu už téměř deset milionů. Počet objednávek stále roste.

O svou vlastní zkušenost se podělila na  vedoucí školní jídelny Dětského domova v Horní Plané Jitka Magátová. Odběr jejich kuchyně z tržiště tvoří 80 %, chválila si úsporu času a práce. Vedoucí školní jídelny na střední odborné škole veterinární Martina Vlčková Gáliková ocenila, že se díky projektu dozvěděla o ověřených dodavatelích.

Farmářská burza prozradila, jak optimalizovat náklady

Specialista na cirkulární audit Petr Hrdlička na Farmářské burze s tím, jak lze ušetřit nebo i vydělat na provozu. Nejprve je nutné identifikovat a zvážit, jak firma nakládá se surovinami, zda vhodně využije všechen materiál a suroviny. Zda je možné efektivně zpeněžit odpadní suroviny, optimalizovat výrobní procesy a zajistit cirkulaci potravin. Všechna tato opatření zpravidla vedou k úspoře nákladů.

Jako příklad uvedl malou rodinnou pekárnu, která neuměla zpracovat zbylé pečivo. Auditor doporučil možná řešení. Za jeden rok z odpadu vytvořili produkt, za který utržili zhruba 40 000 korun. Jako další příklad zmínil mlékárnu, která z odpadní syrovátky začala vyrábět nápoj a získala tak nový atraktivní produkt.

Takové služby využilo i sdružení Pomoc v Týně nad Vltavou. Podporuje znevýhodněné osoby z vltavotýnského regionu a společně s nimi se snaží zlepšovat nejenom jejich zdravotní, psychický a sociální stav, ale rovněž místa, kde žijí. Základním pilířem spolku je sociální zemědělství a sociální podnikání.

Na dvanáctém ročníku setkání Farmářská burza o svých zkušenostech vyprávěla i ředitelka Domova sv. Anežky Eva Dünker, pod který spadá i Bageterie. Své bagety si pečou, plní vlastními pomazánkami, které vyrábějí podle svých receptur. Míchají si dresinky, pouze smažené věci zajišťují dodavatelsky, aby mohli zachovat příznivou prodejní cenu.

Michaela Neumannová