Po dvou letech SK mává sedmé lize na rozloučenou. Na fotbalovém žebříku zamíří o stupínek výš.  „Už jsme to chtěli ten první rok, ale trochu jsme se na podzim zasekli, podcenili to. Tahle sezona už nám vyšla,“ chválil si hlavní kouč Čtyř Dvorů Zdeněk Kuna. „Zpátky tam, kam patříme,“ zní slogan hráčské kabiny. Hlásí se k odkazu svých předchůdců, kteří dlouhodobě nastupovali v I.A třídě, ať v ní hráli jakoukoli roli, zachraňovali se či usilovali o postup, což se v moderní historii taky jednou povedlo. „Kdy se tu postupovalo? To je už strašně dlouho, ani přesně nevím, jestli za trenéra Bezpalce, nebo Brozmana, nechci nikoho urazit,“ lovil marně v paměti hlavní kouč, bývalý hráč, ale hlavně čtyrácký srdcař a patriot Zdeněk Kuna.

Jeho tým právě přehrál Studenou. Smetl ji ze hřiště jako uragán 10:1. Jasná záležitost a o důvod víc, proč slavit. V případě Zdeňka Kuny s mírou, emoce držel na uzdě. „Samozřejmě je to ve mně. Jsem šťastný za kluky, za diváky a jsem šťastný i já, ale u mne je to decentnější. Radost mám velikánskou,“ ujišťoval trenér a pyšně nosil v náručí svou malou vnučku. „Budou jí dva roky, to je má další radost,“ svěřil se kouč. V jeho rodině se vztah k fotbalu a klubu dědí. Táta byl v oddílu roky oblíbeným předsedou a Kuna mladší mu věnoval při postupových oslavách alespoň vzpomínku. A že šla od srdce, chvílemi se mu při ní zadrhl hlas: „Vzpomenu si na něj pokaždý! A teď v lednu umřela mamka… To víš, že chybí. V létě to bude dvanáct let, co tu táta není. Kdyby tu byl, šéfoval by on. Je to i pro něj a pro mámu,“ věnoval Zdeněk Kuna symbolicky úspěch rodičům.

Oslavy byly plánované a připravené do detailu. „Trošku už jsme poseděli minulou neděli, ale vše jsme si připravili na pátek. Věřili jsme, že zápas zvládneme a oslavíme to doma s našimi fanoušky,“ těšil se Zdeněk Kuna a ocenil, že Tomáš Pintér v roli předsedy KFS dodal návštěvou utkání slavnostní punc. Přijel a viděl, jak se celek Studené stal obětním beránkem postupových oslav. „Některé ty manšafty jsou zkrátka kvalitou přece jen horší a my jsme mužstvo vhodně doplnili. Máme manšaft šikovnej, mladej, běhavej – a někteří soupeři s tím mají problém,“ komentoval Kuna fakt, že jak se blíží jaro k závěru, přibývá jednoznačných výsledků.

Tváře Kuny s Lafatou na každém tričku

Je to důkaz, že Čtyři Dvory dozrály pro postup. Osmá liga pro ně bude novou výzvou. Vlastně staronovou. „Poznáme zase něco jiného a uvidíme, jak se s tím popereme. Necháme se překvapit,“ nechce trenér Zdeněk Kuna věštit z křišťálové koule. „Půjdeme do přípravy, je v jednání nějaký příchod, ale nechci do toho moc sahat, protože kluci si to vykopali a nějakou sílu máme. Kdyby měl někdo přijít, tak jedině kvalitní posila,“ ujišťuje čtyřdvorský stratég, že kádru věří. S kolegou z lavičky Martinem Lafatou se objevili na mistrovských tričkách, jejich tváře byly najednou všude, ale pro dvojici z lavičky to nebylo až takové překvapení. „Kluci mi volali, jestli to tam vůbec můžou dát. Říkal jsem, že s tím nemám problém, když to nebude vadit nikomu jinému,“ objasnil Zdeněk Kuna a kvitoval, že s ním tým nápad nejdřív projednal: „Ukazuje to na charakter kluků, kteří to nechtěli udělat bez mého svolení. Nechci být nějaký velký pedant, ale myslím, že trošku jsem a oni to potřebujou. Lepší komunikace je radši se zeptat a najít nějaký kompromis,“ cení si trenér. A slibuje, že ve svých nárocích na konci sezony nepovolí: „I když jsme věděli, že dneska přijede manšaft ze spodku tabulky, nechtěli jsme vůbec nic podcenit. Chceme zkrátka dohrát soutěž s tou grácií, se kterou jsme hráli celý jaro!“ ubezpečil Zdeněk Kuna.