Po triumfu v krajském kole poháru a pouhý týden po oslavách prvenství v šesté lize Slavia vyšperkovala sezonu na tradičním memoriálu. „Pohádka pokračuje,“ glosoval předseda klubu Karel Kladenský výsledek při předání putovního poháru. Poraženým finalistům z Dynama popřál úspěšný restart jejich klubu a ocenil mohykány, nesoucí tradici Akry. Na reprízu historické premiéry Slavie s Klikovem nedošlo: soupeře nahradil narychlo poskládaný výběr okresu, který nejprve nestačil na Dynamo (3:5), ale v boji o 3. místo zdolal na penalty Akru České Budějovice (3:3, pen. 2:1).

Mezi nejlepší střelce memoriálu se prosadil člen fotbalového klanu Skálů. Proti Akře (6:1) skóroval trenér místních brankářů hned třikrát, a jak se svěřil, nešlo o náhodu. „Co mě před dvěma roky přemluvili, abych pomohl, se tu v rámci tréninků zapojuju i do hry. Chytat jsem musel, jen když kluci byli zraněni. Ono když je člověk v bráně, tak spíš ví, jak toho druhého překonat… Já měl dneska štěstí, že v tom prvním zápase s Akrou jsme dali ke konci hodně gólů a já se k nim vždycky přichomýtl,“ líčil s úsměvem autor hattricku.

Skalp Dynama s Danielem Kerlem mezi tyčemi a známými jmény před ním (mj. Pecka, Anderle, Hanousek, Rys…) Jakuba Skálu potěšil. „Překvapilo nás, že se nám je podařilo porazit, protože všichni, co tu byli, buď Dynamem alespoň prošli, hráli vyšší soutěže anebo byli v Rakousku. Hráli jsme takticky, a asi se nám je podařilo zaskočit tím, že jsme dali góly dřív než oni,“ uvažoval jeden z oceněných střelců turnaje. Přitom Skála původně počítal s variantou, že si ve vedru zpotí dlaně v rukavicích. Změnu plánu uvítal: „Mám v sobě daný, že když hraju za starý pány, tak se snažím spíš hrát v poli, protože v bráně jsem stál dost dlouho. V poli to není tak stresující,“ chce si Skála fotbaly užívat v bezstarostném duchu. Sám figuruje jako klubová trojka, muž v záloze pro případ, kdyby se zranil někdo z dvojice Havlíček, Komárek. „Jsou to dva super brankáři, kteří na sobě chtějí pracovat. Když se někdy před měsícem a půl stalo, že se Honza Komárek zranil, byl jsem poslední zápasy uveden jako dvojka za Havlisem,“ ohlédl se gólman za jarní částí šesté ligy.

Jinak Skála coby luxusní náhradník ctí dohodu s trenérem, s níž do klubu přicházel, že se mezi tyče nepohrne. „Vždycky, když byl Havlis zdravej, tak chytal on. V předchozí sezoně jsem odchytal asi třináct zápasů, ale to bylo tím, že buď chyběl, nebo byl zraněný. Držím se toho, že už jsem toho odchytal dost. Jsem připraven, abych mohl chytat, ale není důvod, abych se do brány cpal,“ prohlašuje jednoznačně 41letý gólman se zkušenostmi z třetí ligy, divize i krajského přeboru. A usmívá se tomu, jak čas pádí rychle, a tak přirozeně mohl vplout mezi staré plány, hrající u Malše. „Pamatuju si, když mě přemlouvali, bylo mi třicet tři a musel jsem ještě počkat! Teď už jsem krásně za tou hranicí a baví mě to díky té partě. Bydlím tu, vyrůstal jsem tu a fotbal mě baví čím dál tím víc i v té roli, kdy tolik nehrajete, protože ta k tomu prostě taky patří!“ podotýká a vysvětluje: „Na jaře bylo znát, že jsme měli strašně mladej manšaft, kostru tvořili starší kluci a v bráně výborný Havlíček. Ale bez té role v kabině, ať mojí, Iva Táborského nebo bez Bouchyho na hřišti, by se mladí nedostali tam, kam se dostali. Ale je potřeba tu roli přijmout.“ Přesunul se do pozice trenéra a mentora a předává zkušenosti gólmanům. „Je to součást toho, že tu působím. Kde jinde bych asi trénoval, když tady bydlím… A kluci chtějí pracovat. Myslím, že to k tomu patří, protože dneska už to není o tom, že bych musel Dana Havlíčka nebo Honzu Komárka trénovat, co se týče techniky, ale je to spíš o psychické stránce a připravenosti na rozhodující zápasy,“ objasňuje Jakub Skála, kde vidí svou úlohu.

Nováček páté ligy má o brankářích jasno

Jablko se nezakutálelo daleko od stromu a v jedné kabině se potkali synové bývalých kolegů z ligového Dynama. „Havlíček starší chytával s mým tátou, byli spolu ve dvojici v 80. a 90. letech. Takhle je to propojené. I když on je o patnáct let mladší, možná o víc,“ potvrzuje Skála, jenž svého času měl z Jankova namířeno do fotbalového důchodu, ale vize trenéra Procházky ho oslovila tak, že místo loučení nabral kurz Malý jez. Pro krajský přebor, kde budou sešívaní od srpna nováčkem, má Slavia podle Skálova přesvědčení vhodně sestavenou trojici: „Stoprocentně!“ nepochybuje. „Potřebujeme, aby se Honza Komárek uzdravil, abychom to neuspěchali. A pokud bude Dan Havlíčků zdráv, tak není co řešit. A já si mohu do té brány v krajském přeboru taky stoupnout, protože jsem ho chytal iks let, i vyšší soutěže. K tomu máme v dorostu kluka, který bude ještě rok dorostenec, chodí s námi trénovat a snažíme se s ním pracovat, abychom nemuseli shánět někoho cizího. Takže ano, ve Slavii máme, z mého pohledu trenéra brankářů, tenhle post vyřešený,“ uzavírá zkušený Jakub Skála.

Nejlepší střelci 70. ročníku Memoriálu Antonína Hynka: Voldán 4 góly, Skála (oba Slavia), Kubeš (Akra), Procházka (Dynamo) 3. Konečné pořadí turnaje: 1. Slavia ČB, 2. Dynamo ČB, 3. Výběr okresu, 4. Akra ČB.