Hámid a spol.
Ve Strakonicích ještě neutichla aféra kolem obvinění vedoucího taneční skupiny Osm a půl opice ze zneužívání mladistvých. Je to zvláštní případ a jsem zvědavá, jak se s ním vypořádá soud. Naše justice totiž před pár lety vydala v přímém mediálním přenosu před očima veřejnosti do domoviny katarského prince Hámida bin Abdala Sáního, který byl u nás stíhán za sexuální zneužívání dětí. Bylo přitom nad slunce jasné, že doma v Kataru bude jeho stíhání okamžitě zastaveno. A to se také stalo. Česká justice i politická reprezentace tedy v klidu přihlížely tomu, jak zůstane zneužívání dětí nepotrestáno.
Nevím, jak byly v tehdejším případu děti staré a nakolik se hrnuly do princovy náruče dobrovolně, mám ale shodou náhod pár postřehů o vedoucím strakonické skupiny. Sama jsem do jeho souboru s partou dávno dospělých zájemkyň o country tance chodila několik let.
Byl oblíbený a vždycky obklopen skupinou mladých dívek ze základního strakonického souboru, které ochotně pomáhaly s vedením naší skupinky v tanečních pro dospělé. Sám šéf měl za ty roky asi dvě oficiální přítelkyně, které byly očividně oproti třicátníkovi mladší, ale dnes těžko někdo na první pohled pozná, zda je dívce čtrnáct nebo sedmnáct. Ani náhodou to nevypadalo, že by se musel tento mladý muž přízně dívek domáhat násilím. Byly to vztahy dlouhodobé.
Překvapuje mě proto, když čtu na sociálních sítích, jak „všichni ve Strakonicích věděli a tušili“, všichni, kromě paní ředitelky domu dětí, kde měl soubor léta základnu. Jsem zvědavá, jestli se teď najdou rodiče, kteří budou svědčit u soudu, když paní ředitelce si podle jejích slov nikdy nikdo z rodičů na nic nestěžoval.
Sám obviněný tanečník tvrdí, že jde o pomstu expřítelkyně a jeho současné přítelkyni je dnes sedmnáct. Policie ale věc řádně vyšetřila, vznesla obvinění. Teď je na řadě žalobce a pravděpodobně soud. Zákon je zákon, je tu na ochranu mladistvých, kteří ještě nemají dost rozumu. Normální rodič si určitě nepřeje, aby třicátník pletl hlavu jeho čtrnáctileté dceři.
Zvláštní ovšem je, když zákon platí jen pro někoho a v tomto případě – v porovnání s katarskou kauzou, se může naplnit doslova – co je dovoleno pánovi, není dovoleno kmánovi. Kdyby pocházel obviněný mladý muž z jiné země, mohl už být se svou čtrnáctiletou láskou ženatý.
Naše mravní jistoty se vůbec relativizují k zbláznění. Kamarádka žije v Německu a jejími sousedy jsou uprchlíci z jedné arabské země. Otec rodiny, dvě manželky, kupa dětí. Asi žádný boháč, když má ženy jen dvě… Usilují ovšem o plné začlenění v zemi, kde je mnohoženství zakázáno. Německé úřady jsou v takových případech víceméně bezradné, zatímco s Němcem by ve stejné situaci řádně zatočily. Nejspíš…
Diskuse k článku