„Kolik? Dvacet?“ Otázka se týká tloušťky ledu nedaleko hráze rybníku Vajgar. „Pětadvacet,“ ozývá se z ledové plochy. V nadcházejících dnech se ale očekává mírná obleva a poroste riziko, že hasiči budou muset zachraňovat bruslaře i pěší, kteří nesprávně odhadli situaci.

Nezapomenout na šroubováky

„Zaplaťpánbůh jsme jako jednotka ještě u záchrany osob z ledu nezasahovali. Osobně jsme to ale zažil. Lidi takovou situaci podceňují a není jednoduchá. Když člověk očekává, že se propadne, je to něco úplně jiného, než když se proboří nečekaně,“ upozorňuje velitel jednotky Lubomír Beran. „Zachraňovali jsme pána v důchodovém věku, který si zkracoval cestu přes řeku a bylo to tak tak. Řeka je riskantnější než stojatá voda, protože proud působí nejen na sílu ledu. Pán kvůli proudu postupně zajížděl pod led. A to opravdu není legrace. Když zajede pod led, už není šance,“ přidává osobní zkušenost.

Velitel oceňuje, že na břehu se sešli diváci nejen kvůli atraktivní podívané, ale i pro poučení. Přihlížející naopak kvitovali ochotu a připravenost hasičů vysvětlovat detaily různých situací. „Když jedete bruslit, doporučuju si upravit dva šroubováky,“ ukazuje velitel jednoduchou pomůcku, která může zachránit život. „Zbrousit šroubováky do špičky, spojit je provázkem a zavěsit kolem krku. Když bruslař zajede do vody, mohou mu šroubováky pomoci vylézt na led. Je lepší se zachycovat ledu jimi než promrzajícíma rukama.“

Zachránci musí zapojit celé tělo

Podobný výcvik na Vajgaru absolvovali jindřichohradečtí hasiči už před rokem. „Pokud je jednotka vybavená takzvanými suchými neoprény, do kterých se nedostane voda, považujeme to za součást standardního výcviku,“ říká Beran. „Ne každý rok ho počasí umožňuje, pokud ale mrzne, chceme využít příležitost, aby si to kluci oživili. Je lepší, aby si to každý hasič vyzkoušel.“

Na rozdíl od letošního roku loni počasí umožnilo vybrat si odměnu, jak říká velitel: skočit si z mostu mezi malým a velkým Vajgarem do studené vody. „A to je zase jiná zkušenost, protože hlavu do studené vody ponoříte celou,“ poznamenává Beran. Příležitost ovšem loni hasiči využili i k průzkumu vody pod mostem.

Některé varianty záchrany pomocí plovoucích desek nebo nafukovacích pomůcek si letos s chutí vyzkoušeli také diváci ze břehu. Hasiči v roli zachránců naopak museli do vody už proto, aby si pocvičili techniky úchopu tonoucího a jeho přemístění na záchranné prostředky. Jde o komplexní zapojení vlastního těla – zachránce například drží tonoucího pevným sevřením nohou, zatímco rukama si pomáhá z vody a komunikuje signály s asistenty na břehu.

Dobré rady versus skutečnost

„Je to nebezpečná činnost. Člověk, který se proboří, se v ledové vodě bude chovat nepředvídatelně. To byl například dnes můj úkol při výcviku – ve vodě se mrskat. Tím se práce pro zachránce komplikuje,“ říká člen jednotky Michal Kozár. A nejde o shodu jmen. Starosta Jindřichova Hradce je členem sboru. „Tenhle druh výcviku jsem ale absolvoval poprvé. Sice nám do jisté míry pomáhají vzduchové komory, které jsou součástí neoprenových obleků, ale respekt člověk mít musí. Co se zimy týká, není to tak zlé, nejcitelnější jsou promrzlé ruce,“ říká Michal Kozár.

Pod jedním z hasičů na okraji zamrzlé plochy led náhle zapraská. Co aktuálně vydrží? „Včera jsem obcházel Vajgar s rybáři a kraje jsou trochu rozmočené. Hýbalo se s výškou hladiny kvůli rybám. U břehů proto led malinko praská,“ upozorňuje Lubomír Beran. Starosta Kozár podotýká, že radnice pohyb po zamrzlém Vajgaru nedoporučuje.

Pravidlo 5-5-10

Na zamrzlých rybnících a řekách s každým mrazivým rokem přibývají oběti. Nemusí jít vždy o důsledek hazardu, někdy jen o mizerný odhad, neznalost nebo smůlu. Ne vždy je totiž zárukou základní pravidlo 5-5-10. To znamená teploty -5 °C po dobu minimálně 5 dnů a tloušťka ledu nejméně 10 centimetrů. Kromě řek se zrádná místa objevují například v okolí výpustních zařízení, v blízkosti přítoků, v prostoru, kudy korytem proudí voda.

Profesionální Hasičský záchranný sbor doporučuje kromě ověření tloušťky ledu průrazem hodit z výšky kámen. „Na led lze vstoupit jen v případě, že kámen pouze zaduní a neozve se žádné praskání,“ uvádějí ve svých doporučeních. Pokud se bruslař propadne, měl by se pokusit vylézt ve směru odkud přijel. Důležité pravidlo – do bezpečí se posléze plížit, aby se tlak rozložil na větší plochu ledu, předvedli prakticky divákům i jindřichohradečtí hasiči.

Případným svědkům doporučují hodit ohroženému silnější větev, aby se zachytil. Někdy se doporučuje žebřík, je-li po ruce. Součástí výbavy v autě bývá také lano. Hasiči ukázali, jak je opatřují malou nahuštěnou duší či plastovou smyčkou, aby se tonoucí mohl spolehlivěji zachytit. Diváci si mohli vyzkoušet, jak nesnadné je lano hodit ze břehu či kraje rybníka dostatečně daleko a přesně. „Mířit se musí přímo na hlavu,“ doporučují hasiči. A vždycky volat pomoc, dostaví se i záchranka, protože kritickým faktorem bývá podchlazení.

Pro zarputilé milovníky pohybu po ledových plochách lze dodat už jen dvě doporučení. Nikdy na led nevyrážejte sami. A jak říká Lubomír Beran: „Vždycky zachovat klid. Ale to se lehko řekne…“