Ředitel územního odboru Jindřichův Hradec Lukáš Janko zavzpomínal na ty, kteří stáli u zrodu třeboňské stanice, na všechny, kteří zde sloužili a kteří se zasloužili o její rozvoj. Vzpomněl na skromné začátky a připomněl, jakým vývojem stanice prošla a jak se postupnou profesionalizací stala součástí moderního záchranného systému. Třeboňská stanice disponuje špičkovou technikou, kvalifikovanými odborníky a má nezastupitelné postavení v Jihočeském kraji. Ředitel poděkoval hasičům za jejich každodenní práci, zásahy v náročných situacích, ochotu pomoci a profesionální přístup. Následovalo poděkování rodinám a partnerům – městům, obcím, složkám integrovaného záchranného systému, dobrovolným hasičům a všem organizacím, bez jejichž podpory a spolupráce by hasiči nemohli fungovat tak efektivně.

Velitel hasičské stanice Třeboň Jiří Řimnáč přednesl stručnou historii stanice a zároveň poděkoval představitelům města Třeboň za dary, které město stanici poskytlo.

To, jaký význam mají třeboňští hasiči a jejich stanice, shrnul Lukáš Janko na závěr: „Padesát let je významný milník. Je to doba, během níž se naše společnost proměnila, technologie šly mílovými kroky vpřed a struktura záchranných složek prošla mnoha změnami. Ale jedna věc zůstala neměnná – odvaha, profesionalita a odhodlání těch, kteří oblékají hasičský stejnokroj.“

Vendula Matějů

Z historie třeboňské hasičské stanice

Detašované pracoviště veřejného požárního útvaru Jindřichův Hradec bylo v Třeboni zřízeno 1. dubna 1975. Bylo obsazeno v početním stavu zpočátku jeden, později tři příslušníci. V původním obsazení byl velitelem detašovaného pracoviště Třeboň Jan Schindler a na pozicích hasič-strojník byli Bohuslav Herda a Karel Žahour. Byli doplněni z útvaru Jindřichův Hradec.

Nově vytvořené jednotka sloužila v budově požární zbrojnice dobrovolného požárního sboru a převzala také jejich techniku. Původní objekt požární zbrojnice na Táboritské ulici vznikl adaptací hospodářských stodol v roce 1958. Vybavení technikou se stabilizovalo na 2 CAS-25 Š RTHP a DVS 12. Výjezd z garáží byl přímo na Táboritskou ulici přes chodník. K 1. červenci 1986 už zde sloužilo sedm členů sboru. 

Po přidělení CAS-32 T 148 bylo nutné vyřešit bezpečný výjezd z garáží a snížení podlah. Došlo ke stavební úpravě snížením podlah pro stání obou CAS a změně orientace výjezdu z garáží přes dvůr. Adaptace garáží umožnila vybavení jednotky novou moderní technikou. V roce 1989 byla přidělena CAS -32 T 815 a v roce 1991 CAS 20 LIAZ 101.

V roce 1990 došlo k navýšení početního stavu stanice na dva hasiče na směnu. Zpočátku bylo navýšení řešeno doplněním v turnusech převelením příslušníků z Jindřichova Hradce. Ve stejném roce byla ohlašovna požáru vybavena moderním dispečerským zařízením se záznamem hovoru na lince 150 a radioprovozu. 

V červnu roku 1992 byla stanice početně navýšena o tři příslušníky. Prostory garáží byly zcela zaplněny, pro ustavení techniky se muselo přistoupit ke stavebním úpravám dispozic příček. Bylo zřejmé, že současný technický stav stanice je na hraně udržitelnosti.

O výstavbu nové požární stanice v Třeboni se žádalo již v roce 1979. Bylo zahájeno mnoho příprav, včetně zadání projektu, ale na zahájení nikdy nedošlo. Například proběhl plán na výstavbu nové zbrojnice v prostoru za vodárnou Na Kopečku, které se bohužel nepodařilo realizovat a zůstalo pouze u studie v podobě diplomové práce studentky architektury. V pravdě, byl to plán smělý v duchu architekta Kotěry, podle jehož plánu je postavena Vodárenská věž.

Suché léto v roce 1992 se projevilo na budově stanice sesedáním terénu a postupným praskáním nosných stěn. Řešení výstavby nové stanice se stalo nevyhnutelným. Naskytla se příležitost vyřešit budovu nové stanice adaptací areálu autoservisu v Dukelské ulici.  Dne 10. října 1994 byla zahájena výstavba.

I přes prvotní problémy, stavební úřad vydal stavební povolení pouze na požární stanici bez věže, nakonec vše dobře dopadlo a stanice se postavila i s věží, která měla moderní technologii věšení hadic. Stavba stanice v Třeboni byla dokončena a otevřena 10. října 1995, náklady činily cca 14 mil. Kč. 

V roce 1994 proběhlo opět navýšení početního stavu, kdy jednotku stanice doplnili tři hasiči.  S účinností od 1. ledna 1995 byly profesionální jednotky v rámci České republiky opět přejmenovány a vznikla tak příspěvková organizace Hasičský záchranný sbor (HZS) okresu Jindřichův Hradec. Na novou stanici byla převedena od HZS Frýdek-Místek požární plošina PVP-27 na podvozku T-148. Následně v roce 1997 byla RZA T-623 nahrazena novým Nissanem Patrol.

 Od 1. ledna 2001 začala podle zákona 238/2000 Sb., platit u HZS ČR nová organizační struktura. Zanikly HZS okresů a vznikly HZS krajů. HZS okresů se takto staly nedílnou součástí Hasičských záchranných sborů krajů – jako územní odbory. Nová právní úprava zavedla i změnu v poměru zaměstnanců k zaměstnavateli. Byl zřízen služební poměr a z pracovníků se stali příslušníci. Početní stav byl navýšen na 15 příslušníků. V roce 2001 byla převedena linka 150 na nově zřízené územní operační středisko Jindřichův Hradec.

Největší zásahy

V roce 2002 postihla naši republiku stoletá, dle některých údajů pětisetletá, velká voda a napáchala na území naší republiky miliardové škody. Byla rovněž příčinou ztrát několika desítek lidských životů. Po silných deštích, na přelomu července a srpna, začalo na území našeho okresu 6. srpna znovu vytrvale pršet. Naměřené srážky v povodí Lužnice ve dnech 6. až 13. srpna přesáhly čtyřnásobně měsíční průměry. Extrémní hodnoty v oblasti Třeboňska, Novohradských hor a sousedního Rakouska měly za následek rychlý vzestup Lužnice, zaplnění třeboňské rybniční soustavy, která pro další dešťové srážky neměla volný akumulační objem. Velké vodě se přes všechna opatření nevyhnula ani budova stanice a došlo k zatopení areálu a garáží. Pohotovost k výjezdu hasiči trávili prakticky na ulici a do stanice se dalo plout na loďce. Následnou asanaci škod po povodni řešili příslušníci stanice svépomocí.

O rok později došlo 13.  srpna kolem 17. hodiny k požáru rašeliny a lesního porostu v k. ú. obce Hrdlořezy. V době příjezdu první jednotky na místo zásahu byla požárem zasažena plocha 26 ha. Vlivem silného větru se požár do nasazení prvních útočných proudů rozšířil o další čtyři hektary, tato plocha požáru se již dále nezvětšovala. Celkem bylo nasazeno 36 jednotek požární ochrany, z toho 12 jednotek HZS, tři jednotky HZS podniku, 20 jednotek SDH obcí a jedna jednotka SDH podniku. 

Nová technika a současnost

V květnu 2010 stanice obdržela novou CAS 15 na podvozku MB Atego. V únoru 2016 byla stávající plošina na podvozku T 148 nahrazena AP-27 T 815 převedením z centrální stanice Jindřichův Hradec. V roce 2018 pak došlo k výměně CAS30 za CAS 30 T815-7. V roce 2022 byla jednotka vybavena novou CAS-20 Terra.

V tomto roce bylo rozhodnuto o změně kategorie stanice na P2 a z toho plynoucí navýšení početního stavu. Změna zařazení stanice si vynutila stavební úpravy, přesun posilovny, vytvoření nové ložnice zvětšení denní místnosti a rekonstrukci kuchyňského koutu. 

Hasební obvod stanice je v základu totožný se správním obvodem obce s rozšířenou působností Třeboň. Zde se nachází 25 obcí, z toho 4 města a jeden městys. Plocha území činí 53 832 ha a na něm žije 25 tisíc obyvatel. Na území ORP najdeme 6357 podnikatelských subjektů. Stanice Třeboň pečuje o 2 JPO II, 3 JPO III a 24 JPO V, z toho čtyři jednotky JPO V jsou předurčené k plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva. Na území obce s rozšířenou působností dojde v průměru za rok ke 784 událostem, které vyžadují zásah jednotek požární ochrany. Stanice Třeboň má v posledních pěti letech v průměru 414 výjezdů za rok.