Politici z regionu – zejména krajský radní Jiří Fišer (Jihočeši 2012), a v minulém volebním období i Pavel Eybert (ODS), ale význam nostalgických jízd historických elektrických vláčků po trati vynálezce Františka Křižíka zdůrazňují. Také Piráti ústy krajského zastupitele Martina Kákony vidí v chystané modernizaci ohrožení historických jízd a upozorňují, že tato investice se jeví z pohledu dopravního využití trati úplně nesmyslná. Odborníci totiž připouštějí, že nynější jízdní doba z Tábora do Bechyně, kdy vlak ujede 24 kilometrů za 48 minut, se po modernizaci zkrátí jen o tři minuty na 45 minut.

Zastupitelé dokonce popustili uzdu fantazii, co by si asi přál František Křižík. Zastupitelka Petra Trambová (TOP 09) vyzdvihla názor svého kolegy z dopravního výboru Lukáše Mašína, podle něhož by sám Křižík určitě byl pro modernizaci tratě, protože byl vždycky pro všechno pokrokové. Jiří Fišer ale upozornil, že vůbec nejde o střet roztomilých historických vláčků a moderní soupravy s wifinou. Problém je úplně někde jinde. Jihočeské týdeníky proto požádaly Jiřího Fišera o rozhovor na toto téma.

V čem je tedy problém?
O nahrazení stejnosměrné elektrické trakce střídavou se mluví už od roku 2019. Letos na jaře se ale udělaly zkoušky, a to i pro trať Rybník – Lipno na Českokrumlovsku, kde je také snaha o modernizaci. Ukázalo se, že hlavním problémem na táborské trati není trakce – jestli tu bude na střídavý nebo stejnosměrný proud, ale problém trati Tábor – Bechyně je ve směrovém řešení. Limitem plánované modernizace tu jsou oblouky na trati. Takže i když se předělá trakce, moderní soupravy RegioPanter, které chtěly České dráhy nakoupit, tady nasadit nelze. Ledaže by se narovnala trať. Hned první oblouk k řešení je na Maredově vrchu v Táboře, kde by byl problém se získáním pozemků pro tuto úpravu.

V obloucích vlaky jezdí krokem a vy naznačujete, že trať půjde ztěží narovnat. Jaký smysl má potom příprava akce v hodnotě přes miliardu?
Můj subjektivní pocit je, že Správa železnic tlačí na tuto investici do střídavé trakce, zatímco ministerstvo dopravy a České dráhy jsou konzervativnější. Jsou nakloněny výzvě od nás z kraje – pojďme to vymyslet tak, aby zůstal i provoz historických vlaků zachován.

A to je možné?
Jednal jsem náměstkem generálního ředitele Českých drah panem Ješutou, který je navíc tady od nás. Cena jedné soupravy RegioPanter činí 120 milionů. Soupravy se mají nakupovat tři, ale ty nutně nepotřebují změnu trakce na střídavý proud. Za tři miliony korun by se dala každá z těch souprav technickým opatřením upravit pro provoz na stávající trati se stejnosměrnou trakcí. Čímž by mohl zůstat zachován i provoz historických vláčků. Takže opravdu nejsme staromilští blázni, ono to jde skloubit. Jenže problémem zůstávají ty oblouky na trati. A pokud jde o výměnu názorů, co by potěšilo Františka Křižíka, to jsou debaty ve stylu, jestli by Jana Žižku nepotěšil těžký kulomet. To jsme opravdu v Černých baronech. Já věřím, že by Křižíka potěšilo chytré řešení a to, že si dokážeme vážit historického odkazu a umožníme současně moderní provoz i historické jízdy. Centrální komise ministerstva dopravy nakonec schválila rekonstrukci stávající stejnosměrné trakce s tím, aby v budoucnu byl možný přechod na střídavou trakci.

Tím se ale oblouky na trati nenarovnají…
Ano, pro provoz souprav RegioPanter by se buď musela předělat trať nebo by se musely sehnat někde ve světě jiné vlaky, které by tu jezdit mohly. Nechat si vyrábět speciální soupravy jen pro tuto trať na Táborsku – protože na druhé jihočeské trati u Lipna to pro RegioPantery vychází, by bylo tak nákladné, že si to Jihočeský kraj nemůže dovolit. Navíc cílem bylo, aby obě tyto tratě měly stejné nové vlaky a soupravy byly zastupitelné. Pan náměstek Ješuta řekl, že se České dráhy budou poohlížet v jiných zemích, jestli tam vhodné soupravy někde neexistují. A pan zastupitel Kákona si myslí, že by možná byly použitelné i některé tramvajové vozy.

Čísla přepravených cestujících jsou na této trati nízká. Ve 28 spojích v pracovní dny se přepraví 434 lidí denně, o víkendech jede 30 spojů s přepravou 375 lidí. Má vůbec smysl uvažovat o této trati pro cesty lidí do práce?
Je pravda, že by tuto přepravní kapacitu šlo nahradit autobusy, přesto si myslím, že to smysl má. Navíc čísla trochu rostou. Je ale třeba si uvědomovat, že s novými vlaky bude pro kraj jako objednatele přepravy výkon vždycky dražší – o odpisy, úroky úvěrů a tak dále. Při nasazení nových souprav by pro kraj vyšla doprava na této trati ročně o 20 milionů dráž. My usilujeme v radě kraje o to, aby bylo slyšet, že nejsme fundamentalisti, kteří chtějí, aby tu donekonečna jezdila Bechyňka krokem, ale chceme obojí – moderní provoz i zachování letního provozu historických vláčků. Dnes je jasné, že typ trakce s tím nemusí souviset.

Takže zachování historických jízd má šanci?
Když se před lety mluvilo o konverzi na střídavou trakci, vždycky byla Bechyňka z těchto úvah vyčleněna, právě kvůli provozu historických vlaků. Nechat tu trať jen pro ně jako turistickou atrakci by ale bylo hodně drahé. Nevím také, jaký význam má tato trať z hlediska nákladní dopravy. Protože jsem z Tábora, poslouchám lidi a ti o zachování historického provozu stojí, takže se snažím hledat střední cestu, pokud je to možné. A zdá se, že tady to možné je. I ministerstvo dopravy a jeho Centrální komise přijaly usnesení, které umožňuje obojí. A stejně jsme se k tomu postavili i na kraji.

V jaké kondici jsou historické mašinky?
Bobinky jsou dvě, jedna je schopná provozu, druhá by mohla jezdit s investicí kolem tří milionů. Elinka by potřebovala opravu v řádu několika statisíců. To je přijatelná částka ve srovnání se zamýšlenou investicí do změny trakce a výměny vlaků za skoro 1,2 miliardy. Druhou možností je nasazení replik a originály už nechat v muzeu. Chápu, že umíme všechno, určitě by se daly vyrobit i věrné repliky, ale už to není ono. Já replikám nefandím. Je to prostě o něčem jiném sáhnout si na skutečný stroj, který vynalezl Křižík.

Jak tedy zní závěr kraje?
Zastupitelstvo kraje schvaluje modernizaci tratě, rekonstrukci železničního svršku a spodku, které umožní nasazení moderních vozidel na tuto trať. Takže už to není jen o trakci a věřím, že i naše usnesení umožňuje obojí – modernizaci i zachování historických jízd.