Historičky provedly v neděli návštěvníky památníkem obětí heydrichiády na táborském popravišti
Zobrazit galerii
(17)
TÁBOR – V rámci Dnů evropského dědictví se v neděli 18. září konala komentovaná prohlídka nacistického popraviště v Táboře – památníku obětí heydrichiády a památníku odboje. Původně zde byla malorážková střelnice někdejších kasáren 305. pluku těžkého dělostřelectva. Historičky Jitka a Lenka Vandrovcovy provedly návštěvníky celým prostorem. Setkání začalo u památníku odboje na ulici Kapitána Jaroše. Kroky všech pak vedly po dvousetmetrové cestě až k rozetě z bronzu. Je umístěná v prostoru popraviště, kde padlo pod kulkami vrahů 154 obětí teroru. Rozpoutali ho němečtí fašisté po atentátu na Heydricha, který provedli výsadkáři Operace Anthropoid dne 27. května 1942. Krev nevinných obětí převážně z Jihočeského kraje zkrápěla půdu táborského popraviště v časovém rozmezí od 3. června do 3. července roku 1942.
Bronzová mříž nese ve tvaru kruhového terče jména 154 zde popravených lidí. Mezi nimi je téměř uprostřed třeba jméno Antonín Stočes. Příběh sedmnáctiletého studenta příbramského gymnázia Antonína Stočese se stal předlohou pro povídku Jana Drdy Vyšší princip. Podle povídky natočil v roce 1960 stejnojmenný československý film režisér Jiří Krejčík.
V horní části kruhového terče je umístěno jméno lékařky Anny Horákové. Doktorka Horáková byla vysokém stupni těhotenství. Prosila o milost pro své nenarozené dítě. I tak byla i s nenarozeným dítětem popravena.
Cesta od památníku odboje k popravišti je vpravo lemována břízami, které vysadili v roce 1947. Po levici je cesta osazena pěti žulovými bloky se jmény obcí, které zasáhla pomsta německých nacistů za atentát: Lidice, Ležáky, Terezín, Javoříčko a Mnich. Měly být vymazány z mapy, z krajiny i z paměti přeživších válečné hrůzy.
Současná podoba památníku vznikla v letech 1981 až 1984.
Diskuse k článku